Podobně jako penzijní připojištění i soukromé životní pojištění spadá do kategorie daňově zvýhodněných produktů. Jinými slovy se snaží stát odměňovat ty, kteří se svým chováním snaží zajistit si důstojné stáří. O krizi penzijního systému v České republice v této souvislosti asi nemá cenu hovořit. Pokud ovšem stát na jedné straně dává, pak bude důsledně kontrolovat i chování těchto subjektů. Právě daňové úlevy činí soukromé životní pojištění poměrně komplikovaným produktem, který nemusí být každému jasný. Z tohoto důvodu potom účastníci soukromého životního pojištění nepracují s tímto produktem efektivně a zbytečně se připravují o peníze.
Co je soukromým životním pojištěním?
Začněme pěkně od podlahy, tedy vymezením pojištění s výše uvedenými daňovými úlevami. Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Tyto podmínky však k získání daňových úlev stále ještě nestačí. Dalšími jsou minimální délka trvání smlouvy (5 let) a okamžik výplaty pojistného plnění 60 let. Pokud nejsou dodrženy tyto parametry, pak poplatník nemůže daňové úlevy využít.
Mnoho zajímavých informací a článků na téma životního pojištění naleznete ZDE.
Jak ukončit smlouvu a s jakými povinnostmi?
Mnoho zajímavých informací a článků na téma životního pojištění naleznete ZDE.
Z hlediska daňových povinností je ideální ukončit smlouvu řádně. To znamená přinejmenším v dovršení šedesátých narozenin. Představme si pana Nováka, který si ve svých 55 letech uzavřel soukromé životní pojištění a každým rokem uplatňuje maximální odpočet, který činí 12 tisíc korun. V den svých šedesátých narozenin tedy dojde k jednorázovému plnění (pojištěný se může rozhodnout mezi plněním v podobě jednorázového vyrovnání nebo důchodu). Jaké jsou jeho povinnosti? Víceméně žádné, byť si i na tomto řádném poplatníkovi stát smlsne. Pan Novák se sice nemusí o nic starat, avšak nedostane veškerý obnos na své pojistce. Pojišťovna mu strhne a státu odvede srážkovou daň ve výši 15 procent. Nyní je třeba doplnit z čeho se zmiňovaných 15 procent vypočítá. Základem pro výpočet srážkové daně jsou pouze výnosy z hospodaření. Nevstupuje tedy do něj zaplacené pojistné poplatníkem během trvání smlouvy.
Představme si, že se ve svých 58 letech dostane do nepříznivé finanční situace a musí smlouvu ukončit. V takovém případě nesplnil výše uvedené podmínky pro uplatnění daňového odpočtu. On však během tří let uplatňoval pravidelně maximální daňový odpočet ve výši 12 tisíc korun. Jaké jsou jeho daňové povinnosti a jak se s ním pojišťovna vypořádá?
V takovém případě se bude jednat o předčasné ukončení smlouvy, takzvané odbytné. V tomto případě činí sazba srážkové daně 25 procent (ze stejně tvořeného výpočtového základu) a navíc musí podat daňové přiznání, v němž vyčíslí částky, o které v minulých třech letech snižoval základ daně. Rozdíly v daňových povinnostech mezi řádným a mimořádným ukončením soukromého životního pojištění nejlépe vystihuje následující tabulka.
Řádné ukončení | Odbytné | |
Sazba srážkové daně | 15 procent | 25 procent |
Základ pro srážkovou daň | Plnění mínus zaplacené pojistné | Plnění mínus zaplacené pojistné |
Daňové přiznání | Ne | Ano (do příjmů se zahrnou částky, o které poplatník v minulosti snížil daňový základ) |
Z výše uvedené tabulky vyplývá ochrana státu před řekněme spekulativním využíváním soukromého životního pojištění a předčasného ukončování smluv. Daňové zvýhodnění je tedy vázáno na ukončení smlouvy v důchodovém věku.
Kdo je pojistník a pojištěný?
V drtivé většině případů (teď mám na mysli pojistky všech typů) je osoba pojistníka a pojištěného shodná. Tedy osoba uzavírající pojištění se zároveň pojišťuje proti konkrétním rizikům. V některých případech tomu tak být nemusí. Pro účely daňových úlev, týkajících se soukromého životního pojištění, je ovšem shoda pojistníka a pojištěného klíčová. Není tedy kupříkladu možné, aby manžel platil a uzavřel smlouvu kryjící rizika své málo vydělávající manželky a sám realizoval zmiňovanou daňovou úsporu.
Pokud hledáte informace o penzijním připojištění, naleznete je v TÉTO SEKCI.
Jak platit pojistné s ohledem na daňové úlevy?
Maximální výše daňového odpočtu činí 12 tisíc korun. Pojišťovny jsou však velmi benevolentní a poplatník může platit jednorázově i na více let dopředu. Pokud se rozhodne zaplatit hned při podpisu smlouvy kupříkladu 60 tisíc a do smlouvy uvede, že platí pojistné na pět let, pak nic nebrání maximálnímu využití dvanáctitisícového odpočtu v průběhu následujících pěti let. Pokud ovšem poplatník 1.listopadu 2002 zaplatí 12 tisíc a uvede, že platí pojistné na pojistný rok (12 měsíců) končící 31.10.2003, pak v roce 2002 uplatní odpočet pouze 2 000 korun. Doporučuji tedy při podpisu smlouvy tuto záležitost důsledně probrat, aby nedošlo k případným nedorozuměním.
Co znamená smrt pojištěného?
Vzhledem k dlouhému trvání tohoto produktu se nezřídka může stát, že se řádného konce trvání smlouvy pojištěný nedožije. V takovém případě logicky dojde k ukončení smluvního vztahu a pojišťovna je povinna vyplatit oprávněné osobě sjednané plnění. Oprávněnou osobou je zpravidla osoba uvedená ve smlouvě na základě vůle pojistníka. Pokud pojistník žádnou osobu do smlouvy neuvedl, je oprávněnou osobou k plnění buď manžel(ka), popřípadě děti atd. (viz. par. 817 občanského zákoníku, popř. všeobecné pojistné podmínky pojišťovny). Z daňového hlediska nevyplývají oprávněné osobě žádné povinnosti (to se týká i srážkové daně, která v tomto případě není uplatňována).
Jak hodnotíte daňové aspekty soukromého životního pojištění? Myslíte, že má smysl jej uzavírat právě kvůli daňovým odpočtům. Těšíme se na vaše názory.