Striptýz soukromého životního pojištění

Soukromé životní pojištění patří mezi dlouhodobé finanční produkty jednotlivce. Vedle penzijního připojištění je považováno za druhý pilíř při zajišťování důstojného stáří. Dokážete ovšem s tímto dlouhodobým produktem pracovat? Znáte všechny povinnosti? Pojďme se tedy zaměřit na situace, které mohou v průběhu trvání smlouvy vzniknout a jak je lze co možná nejelegantněji řešit.

Podobně jako penzijní připojištění i soukromé životní pojištění spadá do kategorie daňově zvýhodněných produktů. Jinými slovy se snaží stát odměňovat ty, kteří se svým chováním snaží zajistit si důstojné stáří. O krizi penzijního systému v České republice v této souvislosti asi nemá cenu hovořit. Pokud ovšem stát na jedné straně dává, pak bude důsledně kontrolovat i chování těchto subjektů. Právě daňové úlevy činí soukromé životní pojištění poměrně komplikovaným produktem, který nemusí být každému jasný. Z tohoto důvodu potom účastníci soukromého životního pojištění nepracují s tímto produktem efektivně a zbytečně se připravují o peníze.

Co je soukromým životním pojištěním?

Začněme pěkně od podlahy, tedy vymezením pojištění s výše uvedenými daňovými úlevami. Soukromým životním pojištěním se rozumí pojištění pro případ dožití, pojištění pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění. Tyto podmínky však k získání daňových úlev stále ještě nestačí. Dalšími jsou minimální délka trvání smlouvy (5 let) a okamžik výplaty pojistného plnění 60 let. Pokud nejsou dodrženy tyto parametry, pak poplatník nemůže daňové úlevy využít.

Mnoho zajímavých informací a článků na téma životního pojištění naleznete ZDE.

Jak ukončit smlouvu a s jakými povinnostmi?

Z hlediska daňových povinností je ideální ukončit smlouvu řádně. To znamená přinejmenším v dovršení šedesátých narozenin. Představme si pana Nováka, který si ve svých 55 letech uzavřel soukromé životní pojištění a každým rokem uplatňuje maximální odpočet, který činí 12 tisíc korun. V den svých šedesátých narozenin tedy dojde k jednorázovému plnění (pojištěný se může rozhodnout mezi plněním v podobě jednorázového vyrovnání nebo důchodu). Jaké jsou jeho povinnosti? Víceméně žádné, byť si i na tomto řádném poplatníkovi stát smlsne. Pan Novák se sice nemusí o nic starat, avšak nedostane veškerý obnos na své pojistce. Pojišťovna mu strhne a státu odvede srážkovou daň ve výši 15 procent. Nyní je třeba doplnit z čeho se zmiňovaných 15 procent vypočítá. Základem pro výpočet srážkové daně jsou pouze výnosy z hospodaření. Nevstupuje tedy do něj zaplacené pojistné poplatníkem během trvání smlouvy.

Představme si, že se ve svých 58 letech dostane do nepříznivé finanční situace a musí smlouvu ukončit. V takovém případě nesplnil výše uvedené podmínky pro uplatnění daňového odpočtu. On však během tří let uplatňoval pravidelně maximální daňový odpočet ve výši 12 tisíc korun. Jaké jsou jeho daňové povinnosti a jak se s ním pojišťovna vypořádá?

V takovém případě se bude jednat o předčasné ukončení smlouvy, takzvané odbytné. V tomto případě činí sazba srážkové daně 25 procent (ze stejně tvořeného výpočtového základu) a navíc musí podat daňové přiznání, v němž vyčíslí částky, o které v minulých třech letech snižoval základ daně. Rozdíly v daňových povinnostech mezi řádným a mimořádným ukončením soukromého životního pojištění nejlépe vystihuje následující tabulka.

	Řádné ukončení	Odbytné
Sazba srážkové daně	15 procent	25 procent
Základ pro srážkovou daň	Plnění mínus zaplacené pojistné	Plnění mínus zaplacené pojistné
Daňové přiznání	Ne	Ano (do příjmů se zahrnou částky, o které poplatník v minulosti snížil daňový základ)

Z výše uvedené tabulky vyplývá ochrana státu před řekněme spekulativním využíváním soukromého životního pojištění a předčasného ukončování smluv. Daňové zvýhodnění je tedy vázáno na ukončení smlouvy v důchodovém věku.

Kdo je pojistník a pojištěný?

V drtivé většině případů (teď mám na mysli pojistky všech typů) je osoba pojistníka a pojištěného shodná. Tedy osoba uzavírající pojištění se zároveň pojišťuje proti konkrétním rizikům. V některých případech tomu tak být nemusí. Pro účely daňových úlev, týkajících se soukromého životního pojištění, je ovšem shoda pojistníka a pojištěného klíčová. Není tedy kupříkladu možné, aby manžel platil a uzavřel smlouvu kryjící rizika své málo vydělávající manželky a sám realizoval zmiňovanou daňovou úsporu.

Pokud hledáte informace o penzijním připojištění, naleznete je v TÉTO SEKCI.

Jak platit pojistné s ohledem na daňové úlevy?

Maximální výše daňového odpočtu činí 12 tisíc korun. Pojišťovny jsou však velmi benevolentní a poplatník může platit jednorázově i na více let dopředu. Pokud se rozhodne zaplatit hned při podpisu smlouvy kupříkladu 60 tisíc a do smlouvy uvede, že platí pojistné na pět let, pak nic nebrání maximálnímu využití dvanáctitisícového odpočtu v průběhu následujících pěti let. Pokud ovšem poplatník 1.listopadu 2002 zaplatí 12 tisíc a uvede, že platí pojistné na pojistný rok (12 měsíců) končící 31.10.2003, pak v roce 2002 uplatní odpočet pouze 2 000 korun. Doporučuji tedy při podpisu smlouvy tuto záležitost důsledně probrat, aby nedošlo k případným nedorozuměním.

Co znamená smrt pojištěného?

Vzhledem k dlouhému trvání tohoto produktu se nezřídka může stát, že se řádného konce trvání smlouvy pojištěný nedožije. V takovém případě logicky dojde k ukončení smluvního vztahu a pojišťovna je povinna vyplatit oprávněné osobě sjednané plnění. Oprávněnou osobou je zpravidla osoba uvedená ve smlouvě na základě vůle pojistníka. Pokud pojistník žádnou osobu do smlouvy neuvedl, je oprávněnou osobou k plnění buď manžel(ka), popřípadě děti atd. (viz. par. 817 občanského zákoníku, popř. všeobecné pojistné podmínky pojišťovny). Z daňového hlediska nevyplývají oprávněné osobě žádné povinnosti (to se týká i srážkové daně, která v tomto případě není uplatňována).

Jak hodnotíte daňové aspekty soukromého životního pojištění? Myslíte, že má smysl jej uzavírat právě kvůli daňovým odpočtům. Těšíme se na vaše názory.