O něco lépe na tom jsou studenti, respektive případy studentských praktik. Záleží však na tom, jak příslušné orgány studentskou praxi posoudí.
V zásadě platí, že pokud jde o neplacené praktikum, neměl by být pro studenta problém pracovní povolení získat. V případě placených praxí je situace složitější. Záleží tak případ od případu, zda nakonec student pracovní povolení dostane. "Některé z členských zemí budou pracujícího studenta kvalifikovat jako zaměstnance, na nějž se vztahuje přechodné období týkající volného pohybu pracovníků," upozorňuje Jana Reinischová z ministerstva zahraničí.
Nyní mohou studenti pracovat pouze ve čtyřech zemích Evropské unie, přitom bez omezení ve Velké Británii a Irsku. Krátkodobé brigády převážně v hotelovém průmyslu umožňuje českým studentům i Německo a za určitých podmínek i Francie.
Další možnosti, jak vycestovat, nabízejí nejrůznější programy, především Socrates a na podobných principech fungující Leonardo da Vinci. Podle Zuzany di Flacové z ministerstva práce a sociálních věcí budou mít po vstupu do Evropské unie mladí Češi studující v členských zemích stejná práva a povinnosti jako "domácí" studenti.
Třeba v Německu mohou nyní čeští studenti, kteří mají povolení k pobytu, pracovat maximálně tři měsíce v roce, aniž potřebují povolení. Zatímco v Británii budou stejně jako ostatní cizinci potřebovat pracovní registraci, za niž zaplatí 50 liber (asi 2500 korun), ve Francii už nyní nepotřebují žádné pracovní povolení, pokud nejsou v zaměstnání více než 15 hodin týdně a jsou zapsáni na nějakou školu.
Informace a kontakty na zaměstnavatele najdou studenti například na internetových stránkách www.europa.eu.int nebo na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
