S podporou rodiny a úsporami se studuje snáz. Tisíce chudých českých studentů však patří do kategorie „neviditelných“ a musí si na studia a živobytí přivydělávat sami.
Z loňské sondy projektu Neviditelní přitom vyplývá, že až 12 000 vysokoškoláků si při studiu musí zcela nebo z větší části vydělávat na živobytí sami. Rodiče je totiž podporovat nemohou, nebo nechtějí. Na sociální stipendium přitom dosáhne přibližně 10 % z nich. Pracovní úvazky nebo brigády jsou pro tyto studenty nutností, často na úkor studia.
Potvrzuje to student Ondra: „Skloubit práci a školu je těžké. Někdy mám chuť to vzdát. A to studuji obor, u kterého pracovat zvládnu. Neumím si představit, jak to dělají třeba medici.“
Ondra se sám musí postarat o nájem, jídlo, školní potřeby nebo oblečení. Patří do skupiny „chudých neviditelných studentů“, které jen těžko potkáte s kamarády v hospodě. Volný čas tráví většinou v práci. Letošní akademický rok bude kvůli inflaci pro tisíce vysokoškoláků finančně ještě náročnější.
Prodraží se bydlení i dojíždění
Největší položkou v rozpočtu vysokoškoláka je bydlení. Koleje i byty jsou přitom pro mnoho studentů nedostupné. Nezřídka se tak stává, že do menších univerzitních měst studenti každý den dojíždějí.
Domácnosti mají podle odborníků revidovat své rozpočty hned teď |
Jednotlivá univerzitní města se liší, Praha je například specifická poměrně vysokými cenami kolejí, jejichž kvalita je vrtkavá. Lepší koleje jsou často obsazeny a studenti jsou proto nuceni využít spolubydlení v bytech. Cena nájmů ale roste. Tato forma bydlení sice rozdělí náklady mezi jednotlivé studenty, její nevýhodou je ale ztráta soukromí a prostoru ke studiu.
„Je zajímavé, že v hloubkových rozhovorech jsou studenti z finančně ohrožených skupin jediní s pozitivními pocity. Jsou na sebe hrdí, od nikoho nic nechtějí a hlavně vědí, že takhle těžká situace je jen na chvilku, což jim dává vidinu světla na konci tunelu,“ přibližuje psycholožka Kateřina Brikciová z poradny Dirivitu.
Nedokončená studia mají finanční dopad
Problém neviditelných studentů zdůraznila i pandemie, která mnohým z nich znemožnila pracovat. „Nezaměstnanost v některých sektorech loni výrazně stoupla a studenti často přišli o zdroje peněz. Z oblíbených brigád v oblastech cestovního ruchu a gastronomie, které v posledním roce stagnovaly, museli studenti přestoupit na brigády jiné,“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.
Chudí studenti bez podpory rodiny přitom mají obvykle skvělé výsledky, díky kterým dosáhnou na prospěchové stipendium. Kvůli složitým podmínkám je však někdy těžké skloubit školu a práci. Pokud studium tito mladí lidé nedokončí, je velká pravděpodobnost, že si tím ovlivní celý svůj život a rodinné vztahy. Výsledkem pak může být nástup do méně kvalifikované práce a nižší příjem.
Tři čtvrtiny rodičů musí omezit výdaje spojené se školou svých dětí |
Student, který vzdělání nedokončí, vydělává podle odhadů každý rok až o 114 000 korun méně, než kdyby udělal státnice. Jedno nedokončené studium navíc stojí veřejné finance v průměru 296 000 korun.
Kromě rizika nedokončení studia tito mladí lidé také musí dělat větší kompromisy při výběru samotného studijního oboru. „I když bych ráda šla na medicínu, ke které mě to vždy táhlo, vím, že bych školu nezvládla kvůli její časové náročnosti. Musela jsem si proto vybrat školu, která je flexibilnější, abych při ní mohla pracovat,“ vysvětluje studentka Anna.
„Zároveň jsem také zvažovala, které zaměstnání nevyžaduje několik let trvající praxe a atestace po státnicích, abych začala vydělávat hned po škole i na úkor dlouhodobého kariérního růstu. Šla jsem proto studovat sociologii,“ doplňuje.
Vysoká stojí půl milionu i milion korun
Řada mladých lidí musí zapomenout i na studia na soukromých školách, kde je potřeba uhradit školné. A to nejen v Česku, v zahraničí, ale především na těch nejprestižnějších univerzitách. „Mít v životopise Harvard je jistě snem řady mladých lidí. Toto studium je ale dostupné jen omezené skupině studentů, a to nejen kvůli enormním nákladům, ale i náročným studijním kritériím, která musí student splňovat,“ říká analytička investiční platformy Portu Anna Kortusová.
Jen pro představu - nejlepší univerzitou ve světě je americký Harvard. Vyplývá to z letošního zveřejněného Akademického žebříčku světových univerzit (ARWU). Roční školné na této nejprestižnější univerzitě světa vyjde podle analytičky na 1,3 milionu korun. Po přičtení nezbytností, jako je ubytování, jídlo, pojištění a volný čas, se student dostane na 2,2 milionu korun ročně.
„Proto se většina zájemců o univerzitní studia rozhlíží na domácí půdě a zahraniční zkušenosti sbírá například formou studijních stáží,“ dodává Kortusová.
Letošní rostoucí inflace ale zvedá ceny a studia na vysoké v Česku se samozřejmě prodražují. Pokud se studentům podaří sehnat levné ubytování na koleji, po připočítání výdajů na stravu, dopravu, skripta a dalších peněz na volný čas, začíná výsledná částka na 9 250 korunách, v případě nájemního bydlení se náklady vyšplhají až na 15 tisících korun měsíčně.
„Mamahotely“ nebo Startovací města? Kdo vyřeší bydlení mladých |
„I v případě, že budeme brát optimální scénář, kdy student navštěvuje státní vysokou školu, je ubytován na koleji, a i své další náklady omezí na nutné minimum, bavíme se o téměř půlmilionové částce za univerzitní studia. V případě ubytování v soukromí v exponované lokalitě se celkové náklady mohou vyšplhat k milionu. Pokud se student rozhodne pro soukromou vysokou školu, musí si připravit dalších několik stovek tisíc na školné,“ doplňuje Kortusová.
Rozhodně nejde o malé sumy. Podle Kortusové je proto dobré dětem na studia odkládat, a to ideálně už od narození. Nezatíží to tak rodinný rozpočet a dlouhý investiční horizont, který děti mají, hraje do karet i případnému slušnému zhodnocení úspor. „Pokud potomek nakonec na vysokou školu nepůjde, může tyto peníze využít například na osamostatnění se od rodičů, vklad do prvního bydlení a podobně,“ uzavírá analytička.