Ta je jednou z mála podobných institucí tohoto druhu v Česku. Zaměření na práci v informačních systémech podniků lze najít ještě na několika jiných školách, služby knihoven, muzeí a galerií nabízí ovšem jen pražská Vyšší odborná škola informačních služeb. Třiapůlleté studium vzniklo spoluprací s Národním muzeem v Praze. Jeho pracovníci zajišťují výuku specializovaných předmětů, škola dodává všeobecnou část.
Praktické vzdělání s budoucností
Studenti, kteří přijdou k přijímacím zkouškám s tím, že by se chtěli věnovat programování či se naučit informační systémy vytvářet, nejsou na správné adrese. Ta zní ČVUT či jiné technické vysoké školy. Vyšší odborná škola vzdělává pracovníky, kteří rozumějí informačním systémům, pracují s nimi bez problémů, ale nevytvářejí je. I přesto je jejich uplatnění nyní velmi dobré a lze předpokládat, že i do budoucna bude na pracovním trhu po podobných profesích poptávka. »Studium na naší škole je postaveno na moderních předmětech, pro které získáváme mnoho externích pracovníků. Důraz klademe i na praxi a cizí jazyky,« vysvětluje ředitel školy Jan Machytka. Po absolvování školy studenti sice neodcházejí s jasným pojmenováním svého budoucího povolání, jako učitelé či lékaři, jejichž profese je všem známa, zato si mohou vybírat z relativně bohaté škály pracovních možností. Jednou z nich je správce databáze různých firem. Pracují s informacemi, které podnik využívá pro svou vnitřní potřebu. Mohou se také uplatnit ve firmách, které přímo s informacemi obchodují. Pak informace sbírají či nakupují a poté prodávají. Absolventi specializace knihovních a muzejních služeb mají své uplatnění jasnější.
Čeští a evropští studenti pracují stejně dobře
Kvalitní odborné vzdělání potvrzují také zkušenosti studentů ze zahraničních praxí, kteří pracují v cizích firmách stejně dobře jako jejich evropští vrstevníci. Technicky a odborně tuto zatěžkávací zkoušku zvládají výborně. Přesto mají ještě co poznávat. Pobyt v zahraničí jim zvedne sebevědomí, neboť se mohou porovnat s jinými mladými lidmi z Evropy, s kterými se seznámí.
Praktické vzdělání s budoucností
Studenti, kteří přijdou k přijímacím zkouškám s tím, že by se chtěli věnovat programování či se naučit informační systémy vytvářet, nejsou na správné adrese. Ta zní ČVUT či jiné technické vysoké školy. Vyšší odborná škola vzdělává pracovníky, kteří rozumějí informačním systémům, pracují s nimi bez problémů, ale nevytvářejí je. I přesto je jejich uplatnění nyní velmi dobré a lze předpokládat, že i do budoucna bude na pracovním trhu po podobných profesích poptávka. »Studium na naší škole je postaveno na moderních předmětech, pro které získáváme mnoho externích pracovníků. Důraz klademe i na praxi a cizí jazyky,« vysvětluje ředitel školy Jan Machytka. Po absolvování školy studenti sice neodcházejí s jasným pojmenováním svého budoucího povolání, jako učitelé či lékaři, jejichž profese je všem známa, zato si mohou vybírat z relativně bohaté škály pracovních možností. Jednou z nich je správce databáze různých firem. Pracují s informacemi, které podnik využívá pro svou vnitřní potřebu. Mohou se také uplatnit ve firmách, které přímo s informacemi obchodují. Pak informace sbírají či nakupují a poté prodávají. Absolventi specializace knihovních a muzejních služeb mají své uplatnění jasnější.
Čeští a evropští studenti pracují stejně dobře
Kvalitní odborné vzdělání potvrzují také zkušenosti studentů ze zahraničních praxí, kteří pracují v cizích firmách stejně dobře jako jejich evropští vrstevníci. Technicky a odborně tuto zatěžkávací zkoušku zvládají výborně. Přesto mají ještě co poznávat. Pobyt v zahraničí jim zvedne sebevědomí, neboť se mohou porovnat s jinými mladými lidmi z Evropy, s kterými se seznámí.
