Stát se matematikem či jaderným fyzikem po absolvování Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického (FJFI) je sice lákavé, ale cesta k vrcholu často bývá trnitá a nezvládne ji na 30 procent studentů. Dobré uplatnění v zaměstnání však těžká studia vynahradí. Přihlásit se ke studiu je možné ještě do 30. dubna.
Cílem fakulty je, aby její absolventi byli schopni aplikovat nejnovější poznatky vědy do běžné praxe. Uplatňují se pak dobře na trhu práce ve všech jeho sférách, především v různých oblastech softwaru - programování. "O vysokoškoláky, schopné modelovat určité procesy, vypočítat a navrhnout nejekonomičtější řešení, je velký zájem," říká Libor Škoda, pracovník FJFI pro styk s veřejností. "Studenti jsou zapojeni do řešení výzkumných úkolů, a to i mezinárodních. Zmíním-li se pouze o medicinských aplikacích, naše fakulta tak vyvinula třeba laserový skalpel, oční laser, laserovou zubní vrtačku a dermatologický laser."
Studium si lze prodloužit
Ve školním roce 1999/2000 se ke studiu na FJFI přihlásilo zhruba 1100 zájemců (je to desetinásobek v porovnání s obdobím před změnou režimu), přijato bylo 700, zahájilo asi 400. Nováčci se aklimatizují v úvodním studijním kursu, který se letos uskuteční 11.-22. září. Studentům, kteří nemají dobrý základ ze střední školy a jimž tento kurs nestačí k dosažení požadovaných znalostí, je určen doplňkový jednosemestrální kurs matematiky. Libor Škoda připomíná, že mnozí studenti vítají takzvaný kreditní systém studia. To znamená, že si mohou rozložit studium některých těžších předmětů do více ročníků. Je jim tak umožněno absolvovat inženýrský program i za delší časové období než pět a půl roku, nejdéle však za deset let, bakalářský za více než tři a půl roku, nejdéle za šest let. K inženýrskému titulu to dotáhnou jen ti opravdu nejvytrvalejší. "Velkým sítem totiž bývají první dva ročníky, kdy i při volnějším systému až třicet procent studentů končí nebo přechází na lehčí studium bakalářské," doplňuje Libor Škoda. "Je mezi nimi hodně těch, kteří na střední škole snadno získali dobré známky, chybí jim však ochota tvrdě pracovat." V prvních dvou ročnících je matematika rozlišena na typ A a B. Kdo se chce dále specializovat například na matematické modelování nebo na matematickou fyziku, musí absolvovat matematiku typu A. Tedy tu nejtěžší variantu. K nejnáročnějším zkouškám patří matematická analýza a algebra.
Zahraniční spolupráce
Fakulta má jako jediná ve střední Evropě svůj školní reaktor a také provozuje jediný družicový radar na africkém kontinentě, v egyptském Helwanu. Původně byla založena v rámci čs. jaderného programu (dosud jako jediná v ČR vychovává odborníky pro jadernou energetiku) a postupně rozšířila působnost na široké spektrum matematických, fyzikálních, chemických oborů a o informatiku. Vyplňuje mezeru mezi fakultou univerzitního a technického typu. Na mnohých výzkumech a i při výměně studentů FJFI úzce spolupracuje s ústavy Akademie věd a s dalšími institucemi v ČR i v zahraničí. Mimo jiné s univerzitami v kanadském Montrealu, nizozemském Delftu, v britském Hullu, francouzské École Centrale Paris, na Floridě nebo s výzkumným ústavem CERN ve Švýcarsku. Zajímavým projektem je například laserové měření družic. V oblasti molekulárních věd FJFI spolupracuje s Japonci.
Cílem fakulty je, aby její absolventi byli schopni aplikovat nejnovější poznatky vědy do běžné praxe. Uplatňují se pak dobře na trhu práce ve všech jeho sférách, především v různých oblastech softwaru - programování. "O vysokoškoláky, schopné modelovat určité procesy, vypočítat a navrhnout nejekonomičtější řešení, je velký zájem," říká Libor Škoda, pracovník FJFI pro styk s veřejností. "Studenti jsou zapojeni do řešení výzkumných úkolů, a to i mezinárodních. Zmíním-li se pouze o medicinských aplikacích, naše fakulta tak vyvinula třeba laserový skalpel, oční laser, laserovou zubní vrtačku a dermatologický laser."
Studium si lze prodloužit
Ve školním roce 1999/2000 se ke studiu na FJFI přihlásilo zhruba 1100 zájemců (je to desetinásobek v porovnání s obdobím před změnou režimu), přijato bylo 700, zahájilo asi 400. Nováčci se aklimatizují v úvodním studijním kursu, který se letos uskuteční 11.-22. září. Studentům, kteří nemají dobrý základ ze střední školy a jimž tento kurs nestačí k dosažení požadovaných znalostí, je určen doplňkový jednosemestrální kurs matematiky. Libor Škoda připomíná, že mnozí studenti vítají takzvaný kreditní systém studia. To znamená, že si mohou rozložit studium některých těžších předmětů do více ročníků. Je jim tak umožněno absolvovat inženýrský program i za delší časové období než pět a půl roku, nejdéle však za deset let, bakalářský za více než tři a půl roku, nejdéle za šest let. K inženýrskému titulu to dotáhnou jen ti opravdu nejvytrvalejší. "Velkým sítem totiž bývají první dva ročníky, kdy i při volnějším systému až třicet procent studentů končí nebo přechází na lehčí studium bakalářské," doplňuje Libor Škoda. "Je mezi nimi hodně těch, kteří na střední škole snadno získali dobré známky, chybí jim však ochota tvrdě pracovat." V prvních dvou ročnících je matematika rozlišena na typ A a B. Kdo se chce dále specializovat například na matematické modelování nebo na matematickou fyziku, musí absolvovat matematiku typu A. Tedy tu nejtěžší variantu. K nejnáročnějším zkouškám patří matematická analýza a algebra.
Zahraniční spolupráce
Fakulta má jako jediná ve střední Evropě svůj školní reaktor a také provozuje jediný družicový radar na africkém kontinentě, v egyptském Helwanu. Původně byla založena v rámci čs. jaderného programu (dosud jako jediná v ČR vychovává odborníky pro jadernou energetiku) a postupně rozšířila působnost na široké spektrum matematických, fyzikálních, chemických oborů a o informatiku. Vyplňuje mezeru mezi fakultou univerzitního a technického typu. Na mnohých výzkumech a i při výměně studentů FJFI úzce spolupracuje s ústavy Akademie věd a s dalšími institucemi v ČR i v zahraničí. Mimo jiné s univerzitami v kanadském Montrealu, nizozemském Delftu, v britském Hullu, francouzské École Centrale Paris, na Floridě nebo s výzkumným ústavem CERN ve Švýcarsku. Zajímavým projektem je například laserové měření družic. V oblasti molekulárních věd FJFI spolupracuje s Japonci.
