Studium při zaměstnání: chce to vytrvalost

Dříve se po vyučení, maturitě či promoci až do penze už jen pracovalo a sem tam se při tom muselo studovat. Nyní nastává doba, kdy je třeba až do penze více či méně intenzivně zdokonalovat své schopnosti a zvyšovat kvalifikaci.

Zaměstnavatel například požaduje složení maturity, zvládnutí cizího jazyka nebo ovládnutí práce s počítačem. Protože lidský mozek není možno nakrmit daty během několika minut jako počítačové cédéčko, stojí a padá využití všech studijních technik s tím, zda a jak si člověk na studium udělá čas. Jsou dvě možnosti: buď nafouknout den, aby měl více než 24 hodin (nemožná varianta), anebo vyšetřit čas na úkor jiné aktivity či na úkor spánku (Chtít studovat a zároveň zachovat všechny aktivity pracovního i volného času je prostě nemožné. Budete-li pár měsíců či let studovat, pracovním úkolům věnujte po tuto dobu méně vypětí, žádné přesčasy apod. Kariéra bude tedy postupovat pomaleji. Však si to po skončení studia a dosažení dalšího stupně vzdělání vynahradíte. Anebo se v období studia budete věnovat rodině ještě méně než dosud. Je dobré to však probrat s partnerem, možná i s dětmi předem. Společné vědomí, proč to všechno děláte, vztah spíše utuží než nabourá.

Plánovat si čas

Není-li na studium vyhrazena nějaká doba během dne a nelze-li přesunout rodinné a jiné mimopracovní povinnosti ani během podvečera a večera, nezbývá než si buď ráno přivstat, nebo jít večer později spát. "U studia při zaměstnání je důležité

Studium při zaměstnání? Je zde možnost kombinovaného studia, které vás nenutí k pravidelným návštěvám učeben.

zvyknout si na pravidelnost. V denním časovém rozvrhu si vyčlenit určitou hodinu, kdy se budete věnovat pouze studiu," radí psycholožka Pavla Kroftová. "Časem si na tuto pravidelnost zvyknete a budete studovat automaticky." Při časovém plánování je třeba vzít v potaz vlastní schopnosti. Ten, kdo má potíže s ranním vstáváním, si nemůže plánovat učení na časné ranní hodiny a naopak.

Někdy je třeba zatnout zuby

Není nejlepší spoléhat na svou pevnou vůli. Takový vnitřní psychický příkaz "musíš!", učiněný v krizi, dokáže učivo spíše ještě více zošklivit. Vnitřní nucení ničí poslední zbytky chuti ke studiu. A kde není chuť a motivace, tam přichází selhání a nastupují výmluvy... Ve chvílích krizí musí člověk intenzivně myslet na svůj studijní cíl. Představuje si do detailů, co vše mu jeho splnění přinese. Obnovuje si v mysli představu, proč to vlastně všechno dělá. Představuje si také do detailů tu tragédii, když nevytrvá a ztroskotá; tu budoucí větší dřinu za méně peněz. Cesta k celoživotní zbytečné dřině je jasná - dnes vynechat, odložit studium na neurčito. Chcete tu budoucí dřinu skutečně tak moc, že si dnes zvolíte cestu, jež k ní vede?

Pár tipů, jak zvládnout učení

Část učiva si zapamatujete prostě jen tak, mechanicky. Co si však nejde zapamatovat normálně, to lze spojit s nějakou emoční představou - kladnou či zápornou. Zrýmovat si výčet, který je nutno znát na zkoušku. Chodit při učení; chytrému napoví například skvělý instruktážní film Marečku, podejte mi pero. Motivovat se za zapamatování odměnami a skutečně se odměnit. A naopak za špatné zapamatování si stanovit trest a také jej v případě selhání na sebe použít. Při opakování a přípravě na zkoušky lze využívat nejen učebnice, ale i internet. Mnohé webové stránky určené studentům například nabízejí zpracované maturitní otázky, referáty a práce z různých oborů. Neváhejte diskutovat o probírané látce s kolegy ze školy či kurzů. Využívejte zkušenosti jiných. Existují odborné příručky, které mohou učení usnadnit. "V publikaci Jak se učí na střední škole jsou zúročeny dlouholeté zkušenosti s výukou a poradenstvím pro středoškolské studenty. Autorky sice obsah knihy směrovaly na mladší generaci, ale jejich rady a tipy se mohou hodit studentům každého věku a zaměření," doporučuje Lucie Tumpachová z Pražské pedagogicko-psychologické poradny.