Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Švarcsystém je jízda na hraně zákona

aktualizováno 
Hranice mezi švarcsystémem a řádným obchodním vztahem je velice tenká. Jak pro firmy, tak pro osoby, které pro ně pracují, je dobré vědět, jaká jsou pravidla hry, aby na ně nedopadla tvrdá ruka úřadů.
Nelze tvrdit, že švarcsystém neexistuje

Nelze tvrdit, že švarcsystém neexistuje

O zastřené formě pracovněprávního vztahu vztahem obchodněprávním se napsalo mnoho. Mezi lidmi se ovšem spíše setkáváme s termínem švarcsystém. Lidově řečeno jde o záležitost, kdy za odvedenou činnost nedostává člověk mzdu, ale fakturuje si dohodnutou odměnu. Takto zjednodušeně ovšem vžitý pojem švarcsystém odbýt nemůžeme a zaměříme se na jeho hlubší analýzu. Má totiž i svoje slabiny. Dokážete jednoznačně rozlišit situace, kdy překračujete zákon?

Za švarcsystém se považuje taková činnost, kdy pracovník jednoznačně vykonává pro zaměstnavatele závislou činnost a namísto uzavření pracovní smlouvy uzavírá se společností obchodněprávní vztah (mandátní smlouvu či smlouvu o dílo) a svoji odměnu fakturuje. Po uplynutí zdaňovacího období odměnu živnostník zdaňuje v rámci paragrafu 7 jako příjem z podnikání v rámci svého daňového přiznání.

Za vším hledej peníze, bohužel
Tento systém vymyslel začátkem devadesátých let benešovský podnikatel Švarc. Zatímco o podnikateli Švarci již mnoho slyšet není, tak samotný švarcsystém si uchoval svoje kouzlo. Proč? Podobně jako v raných dobách porevolučního kapitalismu v Čechách, tak i dnes za oblíbeností švarcsystému stojí peníze – respektive daňová výhoda, která v praxi zvýhodňuje obchodní vztah před vztahem pracovním.

Srovnání zastřeného pracovního vztahu si nejlépe ukážeme na případu stavebního dělníka. Firma XXX zaměstnává nejmenovaného dělníka, který pracuje na staveništích. Pokud za svoji práci pobírá mzdu (má uzavřenu pracovní smlouvu), tak z jeho hrubé mzdy musí zaměstnavatel odvést 35 % jako odvody na sociální a zdravotní pojištění. Co se týče mzdy stavebního dělníka, tak ta je nejprve snížena o odvody ve výši 12,5 %. Z takto snížené mzdy mu mzdová účetní odvede zálohu na daň z příjmů.

Pokud by si zřídil živnostenský list a společnosti XXX by za svoji činnost fakturoval, pak by sice veškeré fiskální povinnosti (odvody OSSZ a ZP i daně z příjmů) vztáhnul na sebe, ale celková míra odvodů státu by byla o poznání menší. Je samozřejmě nutné, aby stavební dělník měl základní znalosti daňového práva a vyjednal si adekvátní měsíční odměnu na základě obchodního vztahu, neboť přechodem na živnostenský list ze společnosti odejímá veškeré fiskální zatížení.

Dost často vychází iniciativa přechodu na švarcsystém od samotného zaměstnavatele, který chce snížit celkovou daňovou zátěž. Dál asi nemá smysl se daňovými otázkami zabývat a zkusme se zaměřit na situace, kdy je fakturace v souladu se zákonem a kdy nikoli.

Kontrolovat chodí nejvíce úřady práce nebo finanční úřady
Z výše uvedeného rozboru odvodů je patrné, že švarcsystém se nebude státu líbit, neboť z pracovně právních vztahů plyne do státní pokladny více peněz. Navíc si paradoxně jeho oblíbenost stát zvýraznil tím, že rozšířil výdajové paušály u živnostníků (řemeslná živnost například až 60 %, ostatní živnosti 50 %). Kdo tedy v praxi může zastírané pracovněprávní vztahy postihovat? Nejčastější kontroly mohou chodit z úřadu práce anebo dokonce i z finančního úřadu. A jejich cíle?

Živnostník s jedním odběratelem – zn. Podezřelý
Obvyklý švarcsystém je založen na jednom jediném obchodněprávním vztahu. Pokud bychom se ohlédli za zmíněným stavebním dělníkem, tak asi bude podezřelé, pokud bude každý měsíc fakturovat pouze jednomu odběrateli. Nashromáždí-li za jedno zdaňovací období poplatník 12 stejných měsíčních faktur jednomu odběrateli, tak je evidentní, že něco není v pořádku. Pokud těch odběratelů bude více, tak má podstatně silnější důkazní břemeno vůči případné kontrole.

Dalším slabým místem bývá situace, kdy živnostník nedisponuje žádným pracovním nářadím. Již jednou zmíněný stavební dělník by jako živnostník měl disponovat přinejmenším základním pracovním nářadím, které bude při své činnosti využívat. To by si měl opatřit vlastními prostředky a vést o tom záznamy (alespoň pokud uplatňuje výdaje v plné výši). Naopak pracuje-li s pracovními pomůckami pořízenými odběratelem, tak vše nahrává existenci zastřeného pracovněprávního vztahu a snadnému odhalení ze strany kontrolních orgánů.

Z pohledu firmy – hlavní činnost určitě prostřednictvím zaměstnanců
Problém s kontrolními orgány ovšem nemusí mít pouze dodavatel, ale i odběratel, který může být také sankcionován za to, že provádí švarcsystém. Obecně platí, že klíčové činnosti firmy by si měl zajišťovat prostřednictvím vlastních zaměstnanců a u vedlejších činností má na výběr mezi takzvaným outsourcingem od dodavatelů nebo prostřednictvím vlastních zaměstnanců.

Máme-li kupříkladu společnost zabývající se výlučně výkopovými pracemi, která nemá žádného zaměstnance zabývajícího se výkopy, pak opět můžeme hovořit o švarcsystému. Něco jiného ovšem je, když firma má optimální počet zaměstnanců na průměrný objem zakázek a v důsledku sezonního výkyvu si hlavní činnost nechá čerpat dodavatelsky.
Potom se o švarcsystém nejedná. Všichni intuitivně cítíme, že hranice mezi švarcsystémem a řádným obchodním vztahem je velice tenká a lze konstatovat i diskutabilní. I ze strany kontrolních orgánů se švarcsystém těžko odhaluje, neboť vyžaduje hlubší analýzu procesů a činností ve firmě.

Pozor na smlouvy – nejčastěji kontrolovaná věc
Případná kontrola se kromě jiného bude nejvíce zaměřovat na smlouvy. Jak jsem již zmínil, živnostník uzavírá s odběratelem obchodněprávní vztah, na jehož základě si potom fakturuje odměnu. Každá fakturace by přitom měla být opřena o nějakou smlouvu nebo alespoň objednávku. Nejčastěji to bývá smlouva o dílo, mandátní smlouva či něco v podobném duchu…

Není-li žádná smlouva a živnostník si přesto fakturuje, tak opět není něco v pořádku a je to podezřelé. Obvyklé smlouvy o dílo by samozřejmě měly obsahovat doložky, jako je předání díla apod. To samozřejmě kontrolní úředníci vědí a prověřují existenci takových věcí.

Pozor na platební morálku a odpovědnost za škodu
Kromě výše uvedených rizik z pohledu kontrolních orgánů by si každý měl uvědomit, že živnostník má neomezenou odpovědnost za způsobenou škodu. Zejména na stavbách může dojít k různým újmám a tam je živnostník oproti zaměstnanci v nevýhodě. Další slabinou může být platební morálka. Leckterému živnostníkovi se stalo, že nedostal za svoji například měsíční činnost zaplaceno. Odběratel mu prostě neuhradil fakturu. Ať už byly důvody pro takový čin různé,  domáhání se práv je v takových případech víc než obtížné.

Nemá cenu si nalhávat, že švarcsystém v dnešní době neexistuje. Existuje a podvědomě cítíme, že se mu docela daří. Odhalit ho není jednoduché, a to zejména v případě, že obě smluvní strany si vzájemně ošetří alespoň elementární dokumenty. Paradoxně nejčastěji jsou prověřovány společnosti, které se s někým na něčem nedohodly a vše skončilo udáním na berním úřadě.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Srovnání: kdy má podnikatel zůstat OSVČ a kdy se mu vyplatí společnost

Asociace malých a středních podniků a živnostníků srovnala z právního a daňového pohledu, co je pro podnikatele výhodnější - zda nést titul osoby samostatně...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.