Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svářeč může mít až 60 tisíc

aktualizováno 
Sehnat práci není pro dobrého řemeslníka problém. Firmy se přetahují o odborníky a kromě vysokých platů nabízejí i další výhody.

Pojďte k nám, zaplatíme vám víc než konkurence, dostanete pětadvacet tisíc a vánoční prémie! Tak lákají firmy třeba automechaniky. Řemeslníků je totiž málo. Některé podniky nabízejí odborníkům až desítky tisíc korun platu, samozřejmostí jsou různé benefity jako týden dovolené navíc nebo příspěvek na stravné či jízdné.

Velmi dobře jsou placeni například specializovaní svářeči - tedy takoví, kteří pracují i s jinými plyny než s oxidem uhličitým. Jejich plat může činit až 60 tisíc korun. To je extrém, ale platy jdou nahoru obecně. Podle personální agentury ManMark si například autoklempíř přijde na 30 tisíc, průměrný plat řemeslných a dělných profesí se pohybuje kolem 20 tisíc korun.

„Dnešní pracovní trh je velmi hladový po každé odborné profesi, řemeslníky a dělníky nevyjímaje. Nejvážnější situace je v Praze, ale problémy hlásí i obrovské závody na výrobních linkách v Plzni, Liberci, Hradci Králové. Nejžádanější jsou technické profese, soustružník, svářeč, kovoobráběč,“ popisuje situaci na trhu práce ředitel ManMarku Jiří Suchan.

Češi o leckteré pozice ani nestojí a na jejich místo nastupují pracovníci ze Slovenska, Polska či Ukrajiny. „I pozice typu skladník, prodavač jsou dnes už výlučnou záležitostí cizojazyčně mluvících pracovníků,“ zmiňuje Suchan trend dneška. Odbornost cizinců však na některé posty nestačí.

Učiliště netáhnou
I podle nabídky volných míst na úřadech práce je řemeslníků málo. A bude hůř, shodují se personalisté. „Nynější generace se moc do učení na řemeslnou práci nehlásí. Tudíž je minimum nových pracovních sil ze škol,“ říká například Jana Lambertová, personální manažerka agentury Kariéra, s. r. o.

Její slova potvrzuje i Ivo Košař, ředitel vyhlášeného pražského učiliště Zelený pruh: „První důvod je, že se prostě rodí méně dětí. Vinu ale nese i školská politika. O tom, že republice budou chybět kvalifikovaní pracovníci, mluvíme už deset nebo patnáct let. Každý nemusí mít gymnázium, manuální práce přece není žádná ostuda.“

V Praze je podle něj situace naprosto tristní. Třeba zedničtí učni se dají spočítat na prstech jedné ruky. Ivo Košař soudí, že do učňovského vzdělání musí vstoupit podniky. Pražské učiliště Zelený pruh například realizuje velký projekt s Metrostavem. „Dobře vědí, koho budou výhledově potřebovat, a financují výuku. Plány máme až do roku 2012. To je jediná cesta,“ říká Ivo Košař.

Jakub Živnůstka, který se na Zeleném pruhu vyučil tesařem, vidí problém i ve výuce: „Odborníků bohužel ubývá, ve všech oborech. Učňáky dnes nemají peníze na materiál, takže praktická výuka je nulová. V každém řemesle máte co půl roku nové technologie, přípravky - o těch se na učňácích taky nedozvíte. Člověk se sice samozřejmě nejvíc naučí potom v praxi, ale v kvalitě dnešní výuky vidím obrovský problém. Časem tady nebudou žádní češt,fachmani‘. Spousta jich navíc odchází pryč, do ciziny.“

Podniky hledají i mezi nekvalifikovanými
Někdy lze řemeslo dělat dobře i bez příslušného vzdělání. „Co se týče kvalifikovaných truhlářů, je jich opravdu nedostatek. Ale pro výrobu nábytku není tak náročné zaučit si zručného člověka, který dbá na preciznost. Vše je jen v lidech,“ říká Miroslav Šupík z pardubické nábytkářské firmy Alin - nábytek.

I nekvalifikovaným uchazečům nabízí dobré podmínky. „Nástupní plat je kolem 80 korun za hodinu na první tři měsíce a pak se prostě uvidí. Někteří se dostávají i na hodinovou mzdu kolem 110 korun.“ Dalšími motivačními prvky jsou stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, flexibilní pracovní doba.

Odborníci varují, že pokud bude boj o zaměstnance pokračovat stejným tempem, vyrostou časem české platy do neúměrné výše. Podniky se pak budou snažit ušetřit právě na lidech a kdekoli to půjde, nahradí lidskou práci stroji. Jsou však profese, kde to prostě nejde. A pokud se nic nezmění, sehnat dobrého zedníka či instalatéra bude čím dál těžší.

Kolik nabízejí zaměstnavatelé

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Zajímavé profese: falešný zaměstnanec, který hodnotí, jak se firma chová

Mystery shopping asi znáte. Výzkumník se v obchodě vydává za běžného spotřebitele a přitom hodnotí nabízené služby. Mystery employee dělá něco podobného....  celý článek

Ilustrační snímek
Zářijový maraton: nastavte si týdenní tempo, radí psychologové

Dovolená za vámi a v práci od září spousta nových projektů. Do toho se děti vrátily do školky, do školy a na kroužky. Jak zvládnout nový režim?  celý článek

Robert Vlach
Sám sobě šéfem. Jaký je život na volné noze?

Žádný šéf, pracujete, kdy se vám to hodí, a ještě máte šanci na daleko větší výdělek. Není divu, že stále více lidí dává výpověď u zaměstnavatele a svou...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

GDPR: Tuzemské pokuty nemohou být výrazně nižší než v západní Evropě
GDPR: Tuzemské pokuty nemohou být výrazně nižší než v západní Evropě

Nové nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů, takzvané GDPR, údajně nebude žádnou revolucí. Většinou “jenom” up... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.