Velice jednoduše lze svěřenský fond označit za účelově osamostatněný majetek bez právní subjektivity sloužící k zakladatelem stanovenému účelu. Svou povahou se svěřenské fondy blíží nadacím, liší se od nich však zejména nedostatkem právní subjektivity (svěřenský fond není právnickou osobou) a účelem, pro nějž může být svěřenský fond vytvořen (oproti nadaci může být vytvořen i za jiným nežli veřejně prospěšným či dobročinným účelem). Na rozdíl od nadací jsou svěřenské fondy také podrobeny menšímu dozoru ze strany státu.
Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník § 1448 (1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. (1) Účel svěřenského fondu může být veřejně prospěšný, anebo soukromý. |
Jak lze svěřenský fond založit a principy jeho fungování
Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele. Zakladatel takto vyčleněný majetek smlouvou nebo pořízením pro případ smrti svěří (podle nového občanského zákoníku se tím rozumí závěť, dědická smlouva nebo tzv. dovětek) svěřenskému správci k určitému účelu a ten se zaváže majetek držet a spravovat. Okamžik vzniku svěřenského fondu je pak vázán na okamžik, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě a - byl-li svěřenský fond zřízen pořízením pro případ smrti - okamžik smrti zůstavitele. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku, k němuž vykonává vlastnická práva vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce. Majetek ve svěřenském fondu však není vlastnictvím správce, zakladatele ani osoby, jíž má být z fondu plněno (tzv. obmyšlený). V případě, že je potřeba do veřejného seznamu nebo do jiné evidence zapsat vlastníka majetku (typicky například katastr nemovitostí), uvede se osoba správce s poznámkou "svěřenský správce".
Svěřenský správce
Svěřenským správcem může být každý svéprávný člověk a, stanoví-li tak zákon, také právnická osoba (například banka). Svěřenského správce ustavuje především zakladatel a není vyloučena ani možnost, aby byl správcem zakladatel fondu nebo obmyšlený. V takovém případě však zákon stanoví povinnost zřízení dalšího správce, přičemž správci právně jednají společně.
Každý svěřenský fond musí mít statut (sepsaný ve formě notářského zápisu) vydaný jeho zakladatelem, jehož podstatné náležitosti vymezuje zákon. Zákonné požadavky na minimální obsah statutu však nevylučují možnost zakladatele řešit ve statutu i případné další otázky podle vlastní úvahy a podle okolností jednotlivého případu. Limitován je v zásadě pouze zákonem a dle našeho názoru též obecnou zásadou dobrých mravů.
Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník § 1452 (1) Každý svěřenský fond musí mít statut. Statut svěřenského fondu vydává zakladatel. Zřizuje-li se svěřenský fond pořízením pro případ smrti, použije se přiměřeně § 311. |
Dohled nad správou svěřenského fondu vykonává zakladatel a osoba označená za obmyšleného, popřípadě další osoby, určí-li tak statut. V případech stanovených zákonem dohlíží na správu svěřenského fondu jiná osoba nebo skupina osob, anebo orgán veřejné moci.
K zániku svěřenského fondu dochází zejména uplynutím doby, na kterou byl svěřenský fond zřízen či dosažením jeho účelu.
K čemu svěřenské fondy slouží?
Svěřenský fond může být zřízen pro naplňování soukromého anebo veřejného účelu. Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Tento fond lze zřídit i za účelem investování pro dosažení zisku, který může být následně rozdělen mezi zakladatele, zaměstnance, společníky či jiné osoby. Veřejně prospěšný svěřenský fond může být zřízen k naplňování kulturních, vzdělávacích, vědeckých či jiných podobných účelů.
Naproti tomu hlavním účelem veřejně prospěšného svěřenského fondu nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu (podniku).
Podstatou svěřenského fondu je pak plná správa cizího majetku svěřenským správcem. Ten je především povinen šetřit a rozmnožovat podstatu svěřenského fondu, dbát o naplňování jeho účelu a respektovat práva obmyšlených.
Plnění ze svěřenského fondu může být reprezentováno poskytováním plodů, užitků nebo výnosů ze svěřenského fondu nebo podílu z nich, anebo vydáním podstaty nebo podílu na podstatě svěřenského fondu při jeho zániku.
Využití svěřenského fondu v praxi
Svěřenský fond lze využít pro řešení různorodých životních situací, stejně jako naplňování specifických cílů a záměrů. V první řadě lze svěřenský fond zřídit ve prospěch určité osoby, případně osob, jimž má být ze svěřenského fondu plněno. Osobu obmyšleného určí zakladatel, a pokud tak neučiní, jmenuje obmyšleného a určí mu plnění ze svěřenského fondu správce. U svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu může správce vykonat toto právo pouze tehdy, jestliže statut určí okruh osob, ze kterého lze obmyšleného jmenovat.
Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník § 1457 (1) Zakladatel má právo jmenovat obmyšleného a určit mu plnění ze svěřenského fondu, ledaže statut svěřenského fondu určí něco jiného. (1) Kdo je oprávněn jmenovat obmyšleného nebo určit mu plnění ze svěřenského fondu, postupuje podle statutu a vlastního uvážení. Může své rozhodnutí změnit nebo zrušit za podmínek určených statutem. |
Jako konkrétní příklad lze uvést prarodiče, kteří chtějí svým dosud nezletilým vnukům věnovat část majetku, nicméně z důvodu jejich nízkého věku tak nechtějí učinit ihned, zároveň se o majetek již nemohou nebo nechtějí starat. Proto váží okamžik plnění až na dosažení jejich zletilosti, přičemž nic nebrání tomu, aby vnukům kromě toho určili výplatu ročního či měsíčního kapesného s tím, že zbytek podstaty jim bude vyplacen dosažením určeného věku. Obmyšlenými může být i konkrétní rodina, včetně jejích budoucích generací. V tomto případě je svěřenský fond zřízen pro ochranu jejích zájmů a zajišťování životních potřeb. Svěřenský fond lze zřídit i za účelem veřejným, představujícím nepřebernou škálu situací, od podpory útulků pro psy až po ochranu památek v historickém centru města, nevyjímaje účely typicky charitativní (například pomoc osamělým matkám s dětmi).
Do budoucna bude jistě zajímavé sledovat, zda si svěřenský fond, institut v českém právu dosud téměř neznámý, najde oblibu mezi českou veřejností. Už nyní lze skepticky nahlížet na to, zda je dostatečně upravena ochrana třetích osob, ale též samotných obmyšlených. Nelze přehlédnout ani spekulace o tom, zda se vedle rušení anonymních akciových společností nejde poněkud opačným směrem zavedením svěřenských fondů, jejichž struktura bude v zásadě skrytá.