V Číně! A to mezi veřejností i právníky. Ženy tam už rok mohou vést soudní řízení proti hrubému manželovi či komukoli, kdo je obtěžuje. Za tento mezník v tamním právu Číňanky vděčí učitelce z města Wuhan, která vyhrála soudní při se svým bývalým ředitelem.
Jih je vřelejší
Lidé jsou různí, nelze je dělit do škatulek. Ve světovém měřítku přesto určitá typizace funguje. „Čím více na jih Evropy, tím přibývá výrazných gest, objímaní a polibků, hlasitých hovorů, okukování a poznámek na adresu hezkých cizinek. A to nejen mezi muži a ženami, ale i mezi stejným pohlavím. Nejde o harašení, ale o projev přízně,“ říká sociolog Ladislav Rýznar, který se zabývá diplomacií a problematikou Evropské unie.
Vřelí Francouzi hodně gestikulují, a i když dávají přednost bližšímu osobnímu kontaktu, odmítají přílišnou familiárnost. Jižanské poplácání po zádech je téměř nemyslitelné ve Velké Británii. „Obtěžování se sexuálním podtextem se tam nebere na lehkou váhu. Zaměstnanci firem jsou aktivně vyzýváni k tomu, aby se s ním nesmiřovali a eliminovali ho,“ popisuje svou zkušenost Michal Minčev, zástupce agentury CzechTrade v Londýně.
Němci, Američané či Nizozemci také patří spíše k „studenějším čumákům“. Jakýkoli dotek či vtipkování na intimní téma vnímají dost citlivě. Finové a Švédové jsou sice tolerantní, ale k fyzické blízkosti při setkání se známými neinklinují. „Rozdíly se projevují často mezi severem a jihem uvnitř zemí,“ dodává Rýznar. Katalánci na severu Španělska se podobají spíše Středoevropanům, jihošpanělská Andalusie je zase ovlivněna africkou kulturou s velmi blízkým fyzickým kontaktem. Podobné je to v Itálii a Řecku.
Evropské harašení sjednoceno
Loni v říjnu mnoho evropských zemí přijalo směrnici Evropské unie, jež rozlišuje sexuální obtěžování pro snazší důkaznost a postižitelnost na konkrétní typy.
Slovním obtěžováním mohou být výzvy sexuálního charakteru, žádosti o sdělení různých osobních údajů, poznámky o postavě nebo vzhledu, dvojsmyslné narážky, erotické žerty.
Mezi neverbální projevy obtěžování patří vyzývavé pohledy, hvízdání, vylepování sexuálně orientovaných obrázků, úmyslné umisťování předmětů se vztahem k sexualitě na místa, kde je má obtěžovaný nalézt. A nakonec fyzické omezování v podobě nechtěných či chtěných dotyků, napadení a znásilnění. Oběť může žádat o pomoc u zaměstnavatele, obrátit se na odbory či přímo na soud.
Nej světového harašení
| * Nejtvrdší zákon proti „sexuálnímu harašení“ mají ve Francii a v Německu. Viník může být za obtěžování okamžitě vyhozen a trestně stíhán.
* Nejcitlivější na jakýkoli náznak obtěžování jsou Američané a Angličané. * Nejtolerantnější k dotykům a pochvalám vzhledu jsou Italové a Řekové. * Nejbohatší zkušenosti se soudy kvůli harašení mají Američané, Angličané a Švédové. * Nejbezpečněji se může cítit oběť harašení v Německu. Pokud zaměstnavatel či odbory její problém zanedbávají, přestane chodit do práce bez ztráty platu. |
Zdroj: podle materiálů Gender Studies
