Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tajemství slavných rodin: Jak Mandelíkové přišli o své bílé zlato

aktualizováno 
Úrodné Kolínsko bývalo řepařskou baštou. K nejúspěšnějším zdejším cukrovarníkům patřil rod Mandelíků. Ale po roce 1948 o svůj velký majetek přišel a ze závodu na bílé zlato nezbylo prakticky nic.

Bernard Mandelík koupil v roce 1891 ratbořský cukrovar i se statkem za půl milionu zlatých. | foto: Regionální muzeum v Kolíně

Cukrová řepa si již před více než sto lety vysloužila přezdívku bílé zlato. Čechy, zvláště ty střední, pro ni byly zemí zaslíbenou, cukr tu v době největší slávy na přelomu 19. a 20. století chrlily stovky podniků, jejichž obrat se pohyboval v desítkách milionů korun.

Tajemství slavných rodin

Do cukrovarů investovali aristokraté stejně jako rolníci osvobození po roce 1848 z poddanství. Na bílé zlato vsadil také kolínský rodák Bernard, nejmladší syn Rosalie Mandelíkové, rozené Pollatschekové.

Zakladatelská cukrovarnická euforie gradovala v 60. a 70. letech 19. století. Bernard Mandelík v té době poprvé vstoupil do velkého byznysu, když převzal obchod s obilím provozovaný matkou. „Zaujal svými odbornými znalostmi, nevšední podnikavostí a pracovitostí. Jeho obchodní partneři oceňovali jeho bezvadnou pověst a solidní jednání,“ konstatuje historik Bedřich Bernau.

Další krok v budování rodinné firmy Bernard Mandelík udělal obchodními kontakty s majitelkou ratbořského statku, baronkou Terezií Cecingarovou z Birnic. K její doméně náležel i ratbořský cukrovar vybudovaný roku 1853. 

Baronka pověřila Mandelíka v roce 1888 takzvanou prokurou, tedy plnými mocemi pro provoz cukerného závodu. Obliba bílého zlata šla v té době strmě nahoru. „Vedle sladidel z řepy a javoru se zvyšovala konzumace náhradních kávovinových směsí a posléze i tuzemského rumu,“ vysvětluje cukrovarnický odborník Karel Duffek s tím, že především v početných chudších rodinách ve městech i na venkově se postupně stala běžnou konzumace výživných a náležitě oslazených kávovinových nápojů s mlékem a chlebem.

Profil Mandelíkovi

  • V Ratboři vznikl roku 1853 cukrovar, který v roce 1890 zakoupil Bernard Mandelík. 
  • V letech 1939–45 německá okupační správa na podnik uvalila nucenou správu. 
  • V roce 1948 byl podnik znárodněn. 
  • Cukr se zde vařil do roku 1987. Zdevastovaný areál rodina Mandelíků dostala zpět v polovině 90. let. Komplex před pár lety padl k zemi při demolicích. 

Mandelík investoval do nového strojního vybavení i technologií ratbořské cukerné továrny a v roce 1891 od barončina dědice, rytíře Eduarda Cecingara z Birnic, podnik i se statkem za půl milionu zlatých koupil.

Od cukru k elektřině

Úspěšný podnikatel statek postupně rozšiřoval. Roku 1904 přidružil k Ratboři pronajatý dvůr Sedlov a posléze také dvůr Kbel. Na počátku 20. století měl v nájmu také šternberský cukrovar v Zásmukách, později koupil cukrovar v Bečvárech. Mandelíkové však expandovali i do dalších oborů, podíl získali například v kolínské elektrárně a také mimo hranice Kolínska.

Rovinatý kraj východně od Prahy náležel, a to i s přispěním Mandelíků, k baštám českého cukrovarnictví. To dokládá například dnes na několika kilometrech oživená kolínská řepařská dráha. Na přelomu 19. a 20. století ovšem délka zdejších „řepařek“ dosahovala více než 130 kilometrů. Byly to drážky vycházející z Kolína, Vlkavy, Křince, Kopidlna, Dymokur a Liběvsi. Po těchto tratích byla dopravována cukrová řepa do jednotlivých cukrovarů a na nákladiště u hlavní trati.

Jako technik v otcově cukrovaru v Ratboři začínal i potomek zakladatele rodinné dynastie Robert, absolvent chemie na Českém vysokém učení technickém. Ten se po vzniku Československé republiky kromě podnikání vrhl i na politiku. Podílel se na vzniku Národní banky, angažoval se ve vedení Ústředního československého spolku cukrovarnického, Asekuračního spolku průmyslu cukrovarnického a dalších organizací. 

Tajemství slavných rodin

Jako představitel cukerného kartelu však nebyl moc oblíben mezi socialistickými poslanci parlamentu. Stalo se tak v době vrcholící slávy tuzemského bílého zlata. Ve 20. letech 20. století fungovalo v českých zemích 155 cukrovarů. Na konci 30. let se jejich počet snížil na 108 a množství cukru připadající na jeden závod kleslo z 8 655 tun na 6 095 tun.

Robert se angažoval i v komunální politice. Jako starosta působil až do německé okupace. Ta do osudů celé rodiny zle zasáhla. Někteří její členové skončili kvůli židovskému původu v koncentračních táborech, další bojovali v zahraniční armádě. O majetek rodina přišla po roce 1948. Částečně zpět ho získali až po roce 1989. Ze závodu na bílé zlato dnes nezbylo prakticky nic. Komplex před pár lety padl k zemi při demolicích.

V letech 1910 až 1913 vznikla v Ratboři na základě objednávky Otty a Ervína, synů Bernarda Mandelíka, elegantní vila, jíž se přezdívá nový zámek. Jejím autorem byl špičkový architekt Jan Kotěra, na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa. Robert Mandelík, nejstarší ze synů, obýval sousední „starý“ zámek. Z vily je dnes luxusní hotel.

Autor:



Nejčtenější

Loupež století: eskyma se rozdávala na ulici, z úspor se stala almužna

Autorem stokoruny byl Sergej Akimovič Pomanskij. V oběhu vydržela od června...

Když se před 65 lety blížil konec května, jen málokdo tušil, že se chystá loupež století. Miliony lidí měly přijít o...

Tři z pěti zaměstnanců trpí stresem. Mohou za to šéfové i peníze

Ilustrační snímek

Podle jednoho z průzkumů jsou důvodem velkého stresu přehnaná očekávání v práci. Pak také problémy s kolegy či...



Stavební spoření se vylepšuje, začíná se zvedat i zhodnocení úspor

Ilustrační snímek

Stavební spoření je opět v kurzu, od počátku roku se o něj zvedá zájem. Roste i aktivita stavebních spořitelen, které...

Natírání plotů z vás odpovědné firmy nedělá, vzkazuje odborník

Tomáš Poucha

Společenská odpovědnost firem (CSR) je zajímavé téma. Polyká miliony a proměňuje je v „dobro“. Tu někde zaměstnanci...

Hledání zaměstnanců je dnes hodně kreativní disciplína, říká bankéřka

Marcela Suchánková

Zvyšují mzdu, nabízejí skvělé benefity, upravují kanceláře, dělají všechno možné. A výsledek? Stovky neobsazených...

Další z rubriky

Pět chyb, které vám zabijí prezentaci

Ilustrační snímek

Sled nudných snímků, dikce uspávače hadů, spousta dat, ve kterých se za chvíli začneme ztrácet. Takové prezentace...

Hledání zaměstnanců je dnes hodně kreativní disciplína, říká bankéřka

Marcela Suchánková

Zvyšují mzdu, nabízejí skvělé benefity, upravují kanceláře, dělají všechno možné. A výsledek? Stovky neobsazených...

Pomníky už nepomáhají, firmy musí měnit svou kulturu, říká odborník

Jiří Devát

Trh práce se mění. Jednotlivé obory ztrácejí pevné hranice a začínají se díky moderním technologiím prolínat s jinými...

Viceguvernér ČNB Hampl: Ekonomika se přehřívá, je čas utáhnout kohouty

Viceguvernér ČNB Hampl: Ekonomika se přehřívá, je čas utáhnout kohouty

Kurzy.cz Česká ekonomika se přehřívá, a je tedy načase utáhnout měnové kohouty zvýšením úrokových sazeb, uvedl viceguvernér Česk...

Najdete na iDNES.cz