Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měli největší papírnu v Evropě. Dnes rodinu Poráků připomíná vila a mlýn

aktualizováno 
Porákovi patřili k významným podnikatelům Rakouska-Uherska i první republiky. Vlastnili grafitové závody a papírny na jihu Čech a dali práci tisícům lidí. Díky tomuto rodu získaly malé Loučovice prvenství v elektrifikaci a předběhly i císařský dvůr ve Vídni.

Rodinný snímek Porákových (uprostřed je Arnošt Porák) | foto: Volné dílo

Když jedete na Lipno, minete v Českém Krumlově Porákův most. Spousta řidičů toto místo nemá ráda, tvoří se tam kolony. Přitom Arnošt Porák, po kterém je most přes Vltavu pojmenovaný, patřil k největším osobnostem jižních Čech přelomu 19. a 20. století.

Tajemství slavných rodin

Jeho otec Antonín Porák (1815-1892) byl rodákem z jihočeského Lišova. Proslavil se však jako starosta Trutnova a český poslanec. Za manželku si vzal dceru průmyslníka Jana Faltise, který vlastnil největší přádelnu v celé Evropě.

Spolu měli pět synů, z nichž nejvíce se proslavil Arnošt Porák (1849-1918). Po studiích v Německu získal první praxi právě u svého dědečka Jana Faltise. Mladého Arnošta však lákal nový svět, tak odešel na tři roky do USA, kde se během cest setkal s technologií zpracování dřeva na celulózu.

Po návratu zamířil do Krumlova, kde začal s bratry podnikat v oblasti těžby grafitu. Finanční zázemí jim zajišťovala matka Anna Porák-Faltisová. Podnik se brzy proslavil pod jménem Krumlovské grafitové závody – bratří Porákové.

Arnošt však stále snil o využití svých poznatků z Ameriky. Aby poznal možnosti využití vodní síly horního toku Vltavy, procestoval spolu s inženýrem Wilhelmem z Gothy celou okolní krajinu.

Profil Poráků

  • 1867 – Antonín Porák se stává poslancem Říšské rady
  • 1849 – narodil se Arnošt Porák
  • 1876 – Anna Porák-Faltisová zakládá Krumlovské grafitové závody
  • 1885 – Arnošt Porák začíná spolu s bratry s finanční podporou matky stavět papírenský závod v Loučovicích
  • 1886 – Továrna s názvem Vltavský mlýn zahajuje provoz
  • 1895 – Arnošt Porák se stává jediným majitelem papírny
  • 1909 až 1911 – na vlastní náklady nechává Arnošt vystavět elektrifikovanou trať Rybník-Lipno
  • 1921 – Eugen Porák staví v Loučovicích vilu ve stylu art deco
  • 1945 – Rodina je odsunuta do Rakouska a podnik zestátněn. Potomci rodu žijí v Čechách i Rakousku.

„Dne 30. září 1884 dorazil k Lipenskému zdvihu. Podnícen jak mohutností vodní síly, tak i příznivými vyhlídkami na snadné získání dřeva z okolních lesů, pojal můj otec záměr zřídit tu továrnu na celulózu a s pomocí matčinou dokázal finančně náročný projekt dovést ke zdárnému uskutečnění,“ líčil ve vzpomínce jeho syn Eugen Porák.

Rozvoj regionu

Hned v listopadu 1884 zakoupil Arnošt Porák pozemky v Loučovicích a začal se stavbou továrny. Papírenský závod s názvem Vltavský mlýn zahájil provoz 12. září 1886. Vedle buničiny produkovaly Loučovice i lepenku, balicí a toaletní papír a ubrousky. S více než tisícem zaměstnanců patřila papírna k největším podnikům v Rakousku-Uhersku. Podnik měl pobočky v Praze, Vídni, Berlíně i Londýně.

Arnošt Porák se zasloužil nejen o rozvoj zaměstnanosti v celém regionu, ale dbal i o kvalitu života svých pracujících. „Těšil se všeobecné oblibě pro svoji šlechetnou a přímou povahu,“ stálo v jeho nekrologu v Národních listech.

Pro své zaměstnance nechal v Loučovicích vystavět byty, zdravotnické zařízení, knihovnu, obec nechal i plně elektrifikovat. Pro srovnání: v té době zajišťovaly v císařském paláci ve Vídni osvětlení ještě petrolejové lampy.

Na počátku 20. století začal mít kvůli zvyšující se produkci a poptávce problém se zásobováním. Komunikaci mezi Loučovicemi a okolím zajišťovala jen koňská síla. Arnošt Porák se proto rozhodl vystavět třiadvacetikilometrovou železniční trať Rybník-Lipno, teprve druhou elektrifikovanou dráhu v Čechách. Autorem projektu nebyl nikdo jiný než František Křižík.

Zestátnění a honosná vila

Arnošt Porák zemřel v dubnu 1918. Rodinný podnik převzal syn Eugen (1892-1985), kterému se povedlo přes všechny komplikace v dalších letech Vltavský mlýn zmodernizovat a ve 30. letech papírny opět dostat mezi evropskou špičku. Až do druhé světové války celý podnik zajišťoval práci šesti tisícům lidí.

Fotogalerie

Po roce 1945 byl však Eugen spolu s manželkou Henrietou odsunut do Rakouska a Vltavský mlýn byl zestátněn. Fungoval až do září 2010, kdy papírny zkrachovaly. Dnes jsou srovnané se zemí a jejich slávu připomíná jen budova mlýna u řeky.

Hlavní stopou Eugena Poráka je jeho honosná vila, která je dodnes dominantou Loučovic. Stavba s půdorysem šlechtického zámečku ve stylu art deco a novobaroka má celorepublikový význam. Dlouho chátrala, dokonce celá vyhořela. Poslední dva roky jí však vrací život místní lékař Eduard Benc, který vilu koupil a na vlastní náklady bez dotací opravuje.

„Doděláme střechu. Museli jsme vyměnit většinu stropů, byly v dezolátním stavu. Začneme měnit okna,“ líčil na konci loňského roku Benc. Rád by se jednou do vily přestěhoval s rodinou a otevřel zde ordinaci. Chtěl by využít i reprezentativní místnosti a salony, kde by mohly být svatby a další akce.

Autor:


Nejčtenější

Když postavila dílnu, nechtěl tam ani pes. Dnes má tisíce zákazníků

„Venkovský styl je vlastně takové moje vidění světa. Žiji tak, proto to ze mě...

Vyučila se pánskou krejčovou a vydělávala si tím, že šila trička z kvalitního českého materiálu. Pak začalo v Česku...

Z malé dílny vybudoval obuvnické impérium. Pak nastaly spory o majetek

Zakladatelem zlínské továrny byl Tomáš Baťa (vpravo), který na trh prorazil s...

Nastoupíte do unikátní pracovny, která funguje jako výtah, a za okamžik se ocitnete na vyhlídkové terase...



KVÍZ: Máte přehled, co vás čeká, kdybyste stavěli dům?

Ilustrační snímek

Vyznat se ve všech potřebných krocích kolem stavby rodinného domu není vůbec snadné. Víte, kdy je potřeba zajít na...

Jaké odškodnění žádat, když po příletu nedorazí kufr, nebo je na odpis

Ilustrační snímek

Letět na dovolenou či služební cestu letadlem je rychlé a pohodlné. Můžete mít však smůlu a vaše zavazadla, která jste...

PŘEHLEDNĚ: Kdy zaměstnavatel musí uznat a odškodnit úraz jako pracovní

Ilustrační snímek

Aby mohl být úraz zaměstnance považován za pracovní, musí být splněno několik podmínek. Především se úraz musí stát při...

Další z rubriky

Práce na směny bývá náročná. Jak zabránit zdravotním potížím

Ilustrační snímek

Je doba zkracování. Odbory tlačí na zkrácení pracovní doby, zaměstnavatelé zase zkracují směny. A některé firmy...

Chtěla bych mít víc modřin, říká mladá youtuberka a fotbalistka

Barbora Votíková

Při rozhovoru pro magazín City Life rozkládá Barbora Votíková rukama a dělá vtipné grimasy, jako by svět byl jedna...

Z malé dílny vybudoval obuvnické impérium. Pak nastaly spory o majetek

Zakladatelem zlínské továrny byl Tomáš Baťa (vpravo), který na trh prorazil s...

Nastoupíte do unikátní pracovny, která funguje jako výtah, a za okamžik se ocitnete na vyhlídkové terase...

Víkendář: Obama to nakonec nevydržel a promluvil

Víkendář: Obama to nakonec nevydržel a promluvil

Kurzy.cz „Méně než 24 hodin po neuvěřitelné tiskové konferenci amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimi...

Najdete na iDNES.cz