Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měli největší papírnu v Evropě. Dnes rodinu Poráků připomíná vila a mlýn

aktualizováno 
Porákovi patřili k významným podnikatelům Rakouska-Uherska i první republiky. Vlastnili grafitové závody a papírny na jihu Čech a dali práci tisícům lidí. Díky tomuto rodu získaly malé Loučovice prvenství v elektrifikaci a předběhly i císařský dvůr ve Vídni.

Rodinný snímek Porákových (uprostřed je Arnošt Porák) | foto: Volné dílo

Když jedete na Lipno, minete v Českém Krumlově Porákův most. Spousta řidičů toto místo nemá ráda, tvoří se tam kolony. Přitom Arnošt Porák, po kterém je most přes Vltavu pojmenovaný, patřil k největším osobnostem jižních Čech přelomu 19. a 20. století.

Tajemství slavných rodin

Jeho otec Antonín Porák (1815-1892) byl rodákem z jihočeského Lišova. Proslavil se však jako starosta Trutnova a český poslanec. Za manželku si vzal dceru průmyslníka Jana Faltise, který vlastnil největší přádelnu v celé Evropě.

Spolu měli pět synů, z nichž nejvíce se proslavil Arnošt Porák (1849-1918). Po studiích v Německu získal první praxi právě u svého dědečka Jana Faltise. Mladého Arnošta však lákal nový svět, tak odešel na tři roky do USA, kde se během cest setkal s technologií zpracování dřeva na celulózu.

Po návratu zamířil do Krumlova, kde začal s bratry podnikat v oblasti těžby grafitu. Finanční zázemí jim zajišťovala matka Anna Porák-Faltisová. Podnik se brzy proslavil pod jménem Krumlovské grafitové závody – bratří Porákové.

Arnošt však stále snil o využití svých poznatků z Ameriky. Aby poznal možnosti využití vodní síly horního toku Vltavy, procestoval spolu s inženýrem Wilhelmem z Gothy celou okolní krajinu.

Profil Poráků

  • 1867 – Antonín Porák se stává poslancem Říšské rady
  • 1849 – narodil se Arnošt Porák
  • 1876 – Anna Porák-Faltisová zakládá Krumlovské grafitové závody
  • 1885 – Arnošt Porák začíná spolu s bratry s finanční podporou matky stavět papírenský závod v Loučovicích
  • 1886 – Továrna s názvem Vltavský mlýn zahajuje provoz
  • 1895 – Arnošt Porák se stává jediným majitelem papírny
  • 1909 až 1911 – na vlastní náklady nechává Arnošt vystavět elektrifikovanou trať Rybník-Lipno
  • 1921 – Eugen Porák staví v Loučovicích vilu ve stylu art deco
  • 1945 – Rodina je odsunuta do Rakouska a podnik zestátněn. Potomci rodu žijí v Čechách i Rakousku.

„Dne 30. září 1884 dorazil k Lipenskému zdvihu. Podnícen jak mohutností vodní síly, tak i příznivými vyhlídkami na snadné získání dřeva z okolních lesů, pojal můj otec záměr zřídit tu továrnu na celulózu a s pomocí matčinou dokázal finančně náročný projekt dovést ke zdárnému uskutečnění,“ líčil ve vzpomínce jeho syn Eugen Porák.

Rozvoj regionu

Hned v listopadu 1884 zakoupil Arnošt Porák pozemky v Loučovicích a začal se stavbou továrny. Papírenský závod s názvem Vltavský mlýn zahájil provoz 12. září 1886. Vedle buničiny produkovaly Loučovice i lepenku, balicí a toaletní papír a ubrousky. S více než tisícem zaměstnanců patřila papírna k největším podnikům v Rakousku-Uhersku. Podnik měl pobočky v Praze, Vídni, Berlíně i Londýně.

Arnošt Porák se zasloužil nejen o rozvoj zaměstnanosti v celém regionu, ale dbal i o kvalitu života svých pracujících. „Těšil se všeobecné oblibě pro svoji šlechetnou a přímou povahu,“ stálo v jeho nekrologu v Národních listech.

Pro své zaměstnance nechal v Loučovicích vystavět byty, zdravotnické zařízení, knihovnu, obec nechal i plně elektrifikovat. Pro srovnání: v té době zajišťovaly v císařském paláci ve Vídni osvětlení ještě petrolejové lampy.

Na počátku 20. století začal mít kvůli zvyšující se produkci a poptávce problém se zásobováním. Komunikaci mezi Loučovicemi a okolím zajišťovala jen koňská síla. Arnošt Porák se proto rozhodl vystavět třiadvacetikilometrovou železniční trať Rybník-Lipno, teprve druhou elektrifikovanou dráhu v Čechách. Autorem projektu nebyl nikdo jiný než František Křižík.

Zestátnění a honosná vila

Arnošt Porák zemřel v dubnu 1918. Rodinný podnik převzal syn Eugen (1892-1985), kterému se povedlo přes všechny komplikace v dalších letech Vltavský mlýn zmodernizovat a ve 30. letech papírny opět dostat mezi evropskou špičku. Až do druhé světové války celý podnik zajišťoval práci šesti tisícům lidí.

Fotogalerie

Po roce 1945 byl však Eugen spolu s manželkou Henrietou odsunut do Rakouska a Vltavský mlýn byl zestátněn. Fungoval až do září 2010, kdy papírny zkrachovaly. Dnes jsou srovnané se zemí a jejich slávu připomíná jen budova mlýna u řeky.

Hlavní stopou Eugena Poráka je jeho honosná vila, která je dodnes dominantou Loučovic. Stavba s půdorysem šlechtického zámečku ve stylu art deco a novobaroka má celorepublikový význam. Dlouho chátrala, dokonce celá vyhořela. Poslední dva roky jí však vrací život místní lékař Eduard Benc, který vilu koupil a na vlastní náklady bez dotací opravuje.

„Doděláme střechu. Museli jsme vyměnit většinu stropů, byly v dezolátním stavu. Začneme měnit okna,“ líčil na konci loňského roku Benc. Rád by se jednou do vily přestěhoval s rodinou a otevřel zde ordinaci. Chtěl by využít i reprezentativní místnosti a salony, kde by mohly být svatby a další akce.

Autor:


Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

Krize na trhu práce z nás dělá lepší zaměstnavatele, říká manažerka GSK

Pavla Bučilová

Farmaceutická firma GSK se v Česku chlubí několika oceněními. Je odpovědnou firmou, loňským zaměstnavatelem roku a...

Další z rubriky

Najít práci pro šedesátníka je stále problém. I když pomáhá ekonomice

Ilustrační snímek

Jak umí země využívat ekonomický potenciál starších pracovníků? To zjišťovala studie Golden Age Index poradenské...

Odborník radí, jak poznat a motivovat budoucího šéfa

Ilustrační snímek

Aby byli spokojení zaměstnanci, musí být spokojení i vedoucí. Na nich závisí správných chod společnosti. Jak poznat...

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...

Ranní přehled: Čez ustál vyřazení z indexů, KB po vyřazení ztratila

Ranní přehled: Čez ustál vyřazení z indexů, KB po vyřazení ztratila

Kurzy.cz Komentář k akciovému trhu Pražská burza - Index PX: 1,102 bodů (-0.2% d/d); objem: 2,223 mil. Kč Páteční obchodování by...



Najdete na iDNES.cz