Jestliže zaměstnanec nedostane mzdu nebo její náhradu ani patnáct dnů po uplynutí data výplaty, může okamžitě zrušit pracovní poměr. Zálohu a dobírku přitom zákon nerozlišuje.
Pracovník může zrušit pracovní poměr jen do jednoho měsíce ode dne, kdy zjistil, že mzda nebo její náhrada nebyla vyplacena, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy důvod k odchodu vznikl.
Pokud se zaměstnanec k takovému kroku rozhodne, má ze zákona nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dva měsíce.
Ale pozor! Dostane vyplacenou pouze náhradu mzdy. Za tyto dva měsíce se za zaměstnance neodvádí ani zdravotní, ani sociální pojištění, vzhledem k tomu, že pracovní poměr již netrvá, protože byl okamžitě zrušen. Tato doba se neuvádí na evidenční list důchodového zabezpečení ani do zápočtového listu.
Pro okamžité zrušení pracovního poměru platí přísná pravidla. Jejich nedodržení je důvodem k neplatnosti tohoto kroku. Zákon vyžaduje písemnou formu včetně nezbytného data a podpisu.
Dále je třeba jasně a přesně vymezit důvod okamžitého zrušení pracovního poměru, přičemž jednou uvedený důvod se nesmí dodatečně měnit. Oznámení o zrušení pracovního poměru je nutné řádně doručit druhé straně do vlastních rukou. Nejlépe přímo na pracovišti, kde si na kopii nechte potvrdit převzetí. Oznámení je možné zaslat i poštou jako doporučenou zásilku s doručenkou a poznámkou „do vlastních rukou“. Jestliže si zaměstnanec celou věc rozmyslí a chce vzít svůj krok zpět, zákoník práce to již neupravuje, protože v případě okamžitého zrušení pracovního poměru končí pracovní poměr hned, respektive okamžikem doručení. Nicméně vždy záleží na dohodě obou stran.
Druhým a zároveň posledním případem, kdy může zaměstnanec zrušit pracovní poměr okamžitě, je situace, když z předloženého lékařského posudku vyplývá, že nemůže bez vážného ohrožení zdraví vykonávat dosavadní práci a zaměstnavatel jej do patnácti dnů od předložení posudku nepřevedl na jinou vhodnou práci.
Lékařský posudek musí být jasně formulován jako zákaz konkrétní práce. Jen lékařovo doporučení pro okamžité zrušení pracovního poměru nestačí. Lhůty a režim právní úpravy jsou stejné jako v prvním případě.
 |
