Prokrastinací trpí do určité míry většina z nás (vyjma psychopatů, kteří necítí emoce a prokrastinaci neřeší). Příčinami jsou nejčastěji nedostatečná motivace nebo nechuť k úkolu. Odpor může mít více důvodů: úkol je náročný, nemá jasně daný postup, nevíme, kde začít, je to běh na dlouhou trať, bez vidiny blízkých výsledků. Výsledkem je to, že se nám úkoly kupí, „vyhnívají“, tedy čím později se do nich pustíme, tím je těžší je splnit, takže je opětovně odkládáme a děláme na poslední chvíli. To se podepisuje na kvalitě odvedené práce, výsledcích a naší náladě.
Test: Jste prokrastinátor nebo prekrastinátor? |
Ovšem existují lidé, kteří trpí opačným problémem. Ve své knize Originals je zmiňuje Adam Grant. Ti plní úkoly okamžitě s velkým předstihem a často příliš brzy. To jsou takzvaní „prekrastinátoři“. Mají výhodu v tom, že se do úkolů pouští a plní je. Úskalí jejich přístupu je naopak v přehnané snaze. Často totiž dělají úkoly, které se později ukážou jako nepodstatné nebo se změní zadání a jejich práce je pak zbytečná.
Jak skončit s prokrastinací a posílit vlastní efektivitu se dozvíte ZDE |
„Pokud pracujete na úkolech, které vyžadují kreativitu a dbáte na kvalitu jejich splnění, je asi nejvhodnějším přístupem něco mezi prokrastinátorem a prekrastinátorem. To znamená na začátku si ujasnit, co má být výsledkem a nechat si v hlavě celou věc rozležet. Mezitím získáte nové informace a nápady, které průběžně zaznamenáváte a rozpracováváte. Důležité je potom začít pracovat na dotažení úkolu s dostatečným předstihem vzhledem k jeho termínu, abyste se vyhnuli stresu z blížícího se deadlinu,“ říká Lukáš Hána, konzultant vzdělávacího institutu GrowJOB. Právě on spolupracoval na našem testu.
