Už ta první otázka je nesmyslná, pokud neznáte konkrétní podmínky.

základ je vlastní zdroj tepla, pak teprve zateplení , paneláky to dělají opačně a diví se jak jim teplárny zvyšují ceny , když šetří teplo. Kde nemáte plyn , je možno instalovat tepelná čerpadla

Vše je o penězích.Na výměnu oken,nové střechy a zateplení se ještě peníze najdou,ale instalovat nový zdroj tepla i kdyby došlo k úspoře prostě lidé neutáhnou.Problém je v tom,že vše se musí udělat najednou a to nemluvím o tom,že řeší ještě výtah.

Vyplatí se TČ země-voda u objektu, který je samostatatně stojící, poměrně členitý, nadmořská výška 450 mnm, s velkými prosklenými stěnami, zvýšeným stropem, 240m2, se zimní zahradou, zatepleno 10 cm EPS, okna budou instalována nová? Nechci samozřejmě výpočet. Jen jestli ta obecná charakteristika RD spadá do oblasti, kdy se už vyplatí o tom TČ uvažovat. Děkuji za názory.

V zásadě pokud dosáhnete na dotaci, tak se to vyplatí. Já treba do novostavby TČ dávat nebudu, bez dotace a stálými ztrátami mám návratnost kolem 20 let a to jsem nepočítal nutné opravy po dobu provozu nebo třeba úroky z hypotéky, to návratnost TČ v novostavbě ještě dost prodlužuje.

Každopádně si to nechte spočítat odbornou firmou, ztráty domu, které budete muset topením vyrovnat a snadno vám spočítaji, co se vám vyplatí a co ne a taky někdo musíte spočítat zdroj tepla, který bude schopný ty ztráty nahradit.

Nesmysl ten test, ten je dělaný firmou na výrobu izolací.

Nejde sice o rodinný dům, ale i tak popíšu svoji zkušenost. Jsme panelový dům, kde bylo před zateplením vyměněno cca 90% oken za plastové. Teplo nás stálo cca 800tis/rok. Po zateplení a výměně zbývajících oken za plastové, vyregulování otopné soustavy jsme v porovnání s jinými domy se spotřebou o cca 15%-20% lépe a okolo této úspory se to točí již 4 roky. Zateplení nás stálo cca 12mil (15cm). Jednoduchou matematikou se nám to zaplatí za víc jak 50 let a to nepočítám úroky bance.

Ne, že bych byl proti zateplení, ale odůvodňovat to ekonomickou úsporou je nesmysl. Co mě u nás spíše překvapilo je teplotní komfort v létě, kdy se panel tak nerozehřeje.

Ta okna tolik neudělají. Tu původní úsporu Vám udělala ta regulace otopné soustavy. Zateplení u paneláků má opravdu reálně velmi dlouhou návratnost, obzvláště v případě dobře provedené otopné soustavy. Mimochodem to je právě důvod dotací, protože energetici vědí, že návratnost zateplení je na hranici návratnosti, jsou dotovány, je třeba zateplovat, aby se plnily nějaké ty cíle v oblasti ochrany životního prostředí.

Naproti tomu třeba vnitřní osvětlení (a teď neřeším objekty pro bydlení, ale především komerční objekty) má reálně velmi krátkou návratnost investice, proto samostatně dotovány nejsou.

Jsem energetický auditor. Tohle je tak nesmyslný test. Na některé dotazy bez znalosti okolností nelze odpovědět. Některé odpovědi bych označila za zcela chybné.

Jelikož je to v sekci finance a ne bydlení, tak bych předpokládal prvotní zaměr na ekonomickou stránku věci, a ta je u samotného zateplení poměrně neslavná a ve zmíněné kombinaci s novým tepelným zdrojem přímo nesmyslná, to se prostě nevrátí nikdy.

Ano má to bezpochyby efekt v rovině komfortu, jisté pohody a vizuálního efektu.

Naopak, řešit zdroj vytápění u zateplení je velmi důležité. Obzvláště u některých kotlů. Kotle na tuhá paliva mají relativně strnou charakteristiku (závislost účinnosti na výkonu kotle) a vy zateplením snížíte požadavky na výkon kotle, snížíte tak účinnost zdroje a fakticky z velké části eliminujete výhodu zateplení.

Plynové kondenzační kotle mají charakteristiku plochou, tam zateplení problém nebývá. Ale zase pouhou změnou starého atmosférického kotle za kotel kondenzační + regulací soustavy včetně instalací termo-hlavic ušetříte reálně okolo 20 %. Přitom investice do kondenzačního kotle je velmi malá.

Naproti tomu investice do tepelného čerpadla je obrovská a relativně přijatelná návratnost této investice je pouze u velmi omezeného množství objektů. Osobně nechápu to bezmyšlenkovou instalaci tepelných čerpadel do objektů, kde je to zcela nevhodné.

Ten test je hodně nepřesný. Ono je rozdíl zateplovat starý barák a stavět nový dům třeba z izolačních cihel.

Také je rozdíl mezi malým bytem a velkým barákem.

Dále je rozdíl mezi řadovou zástavbou a sólo barákem.

V testu mne chyběla zmínka o izolačních sklech, oknech a dveřích. Také střechy a podlahy se zateplují. Další rozdíl je mezi přízemními baráky a patrovými.

A také kde, bydlíte. Ono je rozdíl nadmořská výška 200 metrů a 600 metrů.

Zateplil jsem starší dům a současně vyměnil vytápění. Tedy těžko říct, zda a kolik zateplení uspořilo... Nicméně, černá plíseň v místnosti situovane na sever se ztratila, větrám normálně... Pocitově má vnitřek domu velkou tepelnou setrvačnost.... Co se týče návratnosti, nedělám si iluze, ale jakou návratnost má osobní auto, pokud vás neuživí? Jakou návratnost má oblečení které si kupujete? Nebylo by lepší zůstat u jedné medvědí kůže? Nevim, jestli ta neprodyšná slupka a použité materiály nedychaji něco nedobrého do mého okoli, zatepluje se ale už desítky let...

Ty zdi "nedýchaly" ani předtím. Dýchání zdí je nesmysl. Zdmi prostupuje do okolního prostoru jen asi 4% celkové vlhkosti. To jen starými okny a dalšími navazujícími konstrukcemi prostě táhlo a eliminovaly se tak plísně např. u vnitřního ostění oken. Ale růstu jiným to údajné dýchání stěn stejně nezabránilo. Proto ty plísně na stěnách, v koutech, atd. Zateplený stav je několikanásobně lepší.

Vydržel jsem dvě otázky a když mi to ukázalo,že zateplením ušetřím 50% nákladů a vydrží 50 let s předpokladem 100-200 let,tak jsem to ukončil.Na nesmysly opravdu čas nemám.

To je právě ono, mohu a nemusí. Jsou stavby, kde zateplením těžko dosáhnu 20% úspory a jsou baráky, kde se můžu klidně dostat i přes těch 50 %. Záleží na výchozím stavu, způsobu užívání, způsobu zateplení...

Test je nesmyslný a zavádějící.