Václav pracuje pět let v tiskárně jako dokončovací pracovník. Na rozdíl od Christine se s negativní reakcí kolegů a šéfů na své tetování setkal. Jak sám říká, má hodně modifikací, hlavně dost extrémních, například lebku na krku a velký tunel v uchu.
Může se hoditSháníte práci? Na jobDNES.cz najdete denně žhavé pracovní nabídky. |
"Kolegové nejprve koukali, ale za nějaký ten čas si zvykli. Pár narážek samozřejmě občas padne, ale já se tomu jen zasměju a dělám dál svou práci. Už jsem na to zvyklý," vypráví Václav.
Z managementu podniku, kde pracuje, se prý zatím nikdo nedal slyšet, že by mu Václavův vzhled nějak vadil. "Ale já osobně vím, že se na mě vedení kouká skrz prsty. To cítíte. Jako bych pro ně byl jen ten potetovaný odpadlík, co nikdy nikde nenajde jinou práci právě kvůli vzhledu," říká Václav a doplňuje, že by rád pracoval v kolektivu, kde by jeho vizáž nikomu nevadila.
"Přiznám se ale, že po téhle zkušenosti se bojím, jak by na mě jako na případného uchazeče o práci zaměstnavatelé koukali," říká Václav a jedním dechem dodává: "Za svými ozdobami si ale plně stojím a nikdy bych neuvažoval o jejich odstranění z jiného než ze zdravotního důvodu."
Vystudoval potravinářskou průmyslovku v oboru kvasná technologie, tedy pivovarnictví. Jako procesní specialista ve farmacii teď pracuje v jedné pražské firmě. Má výrazná tetování po celém těle včetně hlavy, piercing uší a nosu a skarifikaci, tedy zjizvení, na bocích a lýtku.
"Nechtěl bych své modifikace kvůli práci skrývat. Pamatuji si, že když jsem ještě pracoval v jednom nejmenovaném pražském pivovaře, nechal jsem si potetovat lebku. Podepsal jsem si tak symbolicky ortel krtka a ze sklepa jsem se podíval jen na oběd, což se mi pochopitelně nelíbilo. Byl jsem přesvědčen, že jsem schopný člověk, že svou práci ovládám, a takové jednání se mi nezamlouvalo. Proto jsem se rozhodl z práce odejít," vypráví muž, který si říká herrICH, a dodává: „Je to rozhodně lepší než se ozdob zbavovat. Ono totiž dávat pryč něco, co je vaší součástí, není úplně správná cesta.“
Odepsal na inzerát a dostal pozvání na pracovní pohovor. "Přišel jsem s hladce oholenou hlavou a byl jsem velmi mile překvapen, že se nekoukali na hlavu, ale do ní. Ve výsledku pro mě celá změna zaměstnání znamenala slibnou kariéru s manažerem, který mi v tomto ohledu žádné překážky nekladl, ba naopak mne podporoval v růstu," vypráví herrICH.
Nyní pracuje v aseptickém provozu, kde je nutné dodržovat přísná nařízení, a musí si tedy sundávat náušnice. "Vzhledem k tomu, že je to čistě technický důvod, nemám s tím žádný problém," dodává mladý muž, jehož ozdobené tělo vyvolává reakce nejenom u kolegů, ale ve společnosti obecně. Někdy pozitivní, jindy negativní.
"Někdo tyto věci přejde bez mrknutí oka, s někým se o tom pobavím, což je asi nejčastější případ. Poznal jsem ale i takové lidi, kteří mnou doslova opovrhovali. Vidím za tím nezájem zjistit, co se za modifikacemi skrývá," myslí si herrICH.
Už jako malé holce se jí tetování líbilo a v patnácti letech si na ruku nechala vytvořit první obrázek - meč s křídly a lipovou ratolestí. Byl to emblém izraelských leteckých sil. Tehdy to byl nápad Christinina otce. "Žili jsme v Izraeli pět let a já tu zemi miluji. Chtěla jsem mít nějakou památku. A tátu napadlo tetování," vypráví dívka, která od té doby své "kérky" dál doplňuje.
"Měla jsem pocit, že jsem taková nezajímavá. Takto se podle sebe zkrášluji. Rodiče mi pořád udávali, jak mám vypadat, co mám nosit, a mě to štvalo. Tak jsem se svým způsobem utrhla ze řetězu," vypráví Christine, která šest let pracuje v německé softwarové firmě SAP v Praze 5.
Začala jako asistentka finanční ředitelky, která pak odjela pracovat do Dubaje a Christine si chtěla vzít s sebou. Ta však nabídku odmítla a zůstala v Praze. Ve firmě přestoupila do oddělení nákupu. "Nyní školím nové kolegy, připravuji on-line prezentace pro naše zákazníky, videokonference, podporuji konzultanty a dělám spoustu dalších věcí," popisuje dívka, která mluví plynně česky, německy, anglicky, francouzsky a trochu hebrejsky.
V práci jsou s ní spokojeni a nikdo s ozdobami na jejím těle nemá problém. A to kromě tetování na rukou, na prstech i na nártech má Christine ještě piercing, a zdaleka ne jeden. A tyrkysové vlasy.
"V kodexu firmy SAP je dokonce napsáno, že se žádný kolega nesmí hodnotit podle rasy, sexuality nebo vzhledu, a taky to tak je. Nikdy se mi tu nestalo, aby mě management nějak ovlivňoval, nebo mi dokonce vyhrožoval sankcemi kvůli mým ozdobám," dodává Christine, která pracovala už v několika mezinárodních firmách a nikde se se šikanou kvůli vzhledu nesetkala: "Vždycky je zajímalo, jakou mám praxi, jak se umím prezentovat a jaké mám kvality, a ne to, že mám náušnice v nose a tetování na ruce. Zatím jsem prostě neměla problém a doufám, že ani v budoucnu ho mít nebudu."
