Zhruba 17 procent českých penzistů z celkového počtu 2,28 milionů starobních důchodců nedisponuje takovými úsporami, aby mohli pokrýt pravidelné výdaje v období delším než jeden měsíc. Vyplývá to z aktuální sondy Poštovní spořitelny, která zjišťovala zvyklosti českých seniorů a jejich nakládání s penězi.
Exekuční srážky z penze má téměř 60 tisíc důchodců
V Česku přitom razantně narůstají počty seniorů, kteří se dostali do dluhů a ze starobní penze jim koruny ukrajuje exekuční srážka na splácení závazků věřitelům. Jen loni si tak důchodci odkrojili ze svých penzí celkově 514,7 milionů korun. "K letošnímu srpnu evidujeme celkem 59 093 takových případů, což je o osm tisíc více, než tomu bylo v prosinci 2010," říká Pavel Gejdoš, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Rok | Počet případů za výplatní měsíc |
---|---|
prosinec 2006 | 30 858 |
prosinec 2007 | 35 223 |
prosinec 2008 | 40 718 |
prosinec 2009 | 46 121 |
prosinec 2010 | 51 184 |
srpen 2011 | 59 093 |
zdroj: ČSSZ |
Podle inkasních společností, které vymáhají dluhy, dostávají důchodce do finančních problémů například vysoké účty za telefon. Častou příčinou jejich zadlužení je i to, že se nechají zlákat ke koupi předraženého zboží od podomních prodejců či na prodejních akcích (čtěte více zde).
Někteří senioři si přinášejí dluhy ještě z období, kdy byli ekonomicky aktivní. Zpravidla jde o dlouhodobější úvěry na koupi či rekonstrukci bytu nebo na nové auto. Po odchodu do důchodu, kdy dochází k citelnému propadu příjmů a rodinný rozpočet je zranitelnější, tak snadno spadnou do dluhové pasti.
NepřehlédněteStátní penze nebo i soukromá? Spočítejte si na nové kalkulačce zde. |
"Stále víc se setkáváme i s případy, kdy se důchodci snaží finančně podporovat své potomky a zadluží se kvůli nim. V naší správě je zhruba pětina seniorů, kteří se zadlužili kvůli dětem či vnukům u nebankovních společností, jelikož neprošli bankovními kritérii pro přidělení klasické půjčky," upozorňuje analytik inkasní společnosti M.B.A Finance Petr Fic.
To, že čeští důchodci podporují finančně své děti, potvrzuje i průzkum Poštovní spořitelny. "V zahraničí je tomu naopak," říká Libor Svoboda z Poštovní spořitelny.
Kolik bere průměrný český důchodce
Zdroj: ČSSZ, údaje k 30. červnu 2011 |
Pravidelně spořit z penze dokáže 45 procent důchodců
Odborníci doporučují spořit na důchod tolik peněz, abychom měli k dispozici částku, která bude odpovídat 70 až 80 procentům stávajících příjmů. Díky úsporám pak není propad životní úrovně citelný (čtěte více zde). Dostatečný finanční polštář má v Česku vytvořeno zhruba 60 procent stávajících penzistů a bez stálého zdroje příjmů by tak vydrželi déle než čtvrt roku.
Zhruba 45 procent seniorů přitom dokáže spořit i ze samotné penze. "Je to samozřejmě dané tím, že za celý svůj život si již stačili pořídit vše podstatné a nyní hradí jen výdaje nezbytné k životu, jako jsou výdaje na bydlení a stravu," poznamenává Libor Svoboda.
Francouz si užije penzi o devět let déle než Čech
Řada českých důchodců si k penzi přivydělává. V porovnáním s některými evropskými státy jsme však zemí s nižším podílem aktivně činných důchodců. Naznačila to demografická studie Puls, kterou letos zpracovala Allianz.
"V Česku pracuje ve věku 60 až 65 let asi třetina seniorů. Ve Švédsku, kde je paradoxně jeden z nejstabilnějších důchodových systémů, pracuje v tomto věku 63 procent občanů. Ve Švýcarsku je to 57 procent a v Německu téměř 40 procent penzistů," přibližuje Alexander Börsch, hlavní ekonom oddělení mezinárodních penzí Allianz.
Studie rovněž porovnávala délku života, kterou Evropané stráví v penzi. "Nejvíce si důchod užijí Francouzi, kteří v něm prožijí průměrně 24 let, naopak Švýcaři pouhých 16,8 roku. Němečtí důchodci jsou ve středu tohoto žebříčku s 19,8 roků. České ženy stráví v penzi 21 let, zatímco muži jen 15 let," uzavírá Börsch.