Tradiční metody vzdělávání mohou nahradit počítače

Žádná tabule, pedagog ani třída nebo učebnice nejsou potřeba, a přesto jde o vědomosti, úkoly a zkoušení. Jednou z nových metod vzdělávání je takzvaný e-learning, výuka prostřednictvím počítače. Jak funguje? Celkem jednoduše, pokud má zájemce o ni nainstalovaný v počítači správný program, je napojen na internet a k počítači připojí sluchátka a mikrofon.
E-learning má nejčastěji podobu samostudia, kdy studenti využívají internet a speciální multimediální programy. Když si nevědí rady, obrátí se na učitele(tutora). Pro tuzemské školství i vzdělávání dospělých je to však zatím spíš budoucnost, ale ve světě se e-learning hodně rozmáhá. A to ve všech oborech. Například na projekt e-learningu vynaloží americká armáda pro své příslušníky nasazené po celém světě během tří let 450 milionů dolarů. "Význam kvalitního vzdělání stále roste, na jeho doplňování však mnohdy není čas. E-learning je v tomto ohledu jednou z metod, která může pomoci řešit vzniklou potřebu vzdělání, a to nezávisle na místu a čase," míní John Lovegrove, regionální manažer společnosti Tertia, která se zabývá celoživotním vzděláváním a moderními metodami výuky.

Výhody jsou zřejmé

E-learning umožňuje být "při tom" a zároveň nemuset opustit pohodlí kanceláře či domova. "Studenti komunikují po internetu s pedagogy a prostřednictvím virtuální třídy i se spolužáky," vysvětluje Petra Poulová z Univerzity Hradec Králové. Například Centra, jeden z výukových programů, umožňuje na síti sestavit virtuální třídu. Výuky se může zúčastnit třeba jen jeden posluchač, ale může jich být i pět set. Pedagog má možnost vykládat látku, na obrazovku se dá kreslit, nebo zkoušet posluchače. Navíc může, pokud se třeba řeší úkol z matematiky, kohokoli vyzvat, aby v počítání pokračoval. Všichni zúčastnění výklad vidí na obrazovce svého počítače, mohou jej přerušit, zpětná vazba funguje okamžitě. "Za velkou výhodu považuji interaktivnost nových metod, protože jejich základním principem není jen přečíst či odposlouchat si nějakou pasáž, ale aktivně se zapojit, sdílet informace a komunikovat," říká manažerka Rostya Gordon-Smith. E-learning se hodí například do podniků, které mají řadu roztříštěných pracovišť a kde by byla klasická výuka velmi nákladná. "Naším úkolem je letos převedení firemního manuálu pro zaměstnance do elektronické podoby. Jednak budeme moci informace snadněji aktualizovat, interaktivní forma manuálu pracovníky zaujme také určitě víc než jeho psaná podoba," říká Alexandr Molnár ze společnosti McDonald's. Klasické vzdělávání často naráží také na pracovní zaneprázdnění posluchačů, zdravotní komplikace či rodinné problémy, což všechno e-learning, kdy se studium dá přizpůsobit možnostem posluchače, eliminuje. "Navíc se výrazně omezuje administrativa školení," říká David Parish z PricewaterhouseCoopers. Nezanedbatelná je také podle Moniky Kavanové ze společnosti Oracle možnost studovat v soukromí bez nepříjemných pocitů, které dospělé mohou při klasickém vzdělávání doprovázet při zkoušení.

Kolik to stojí?

E-learning předpokládá vybavení počítačem s přístupem na internet. Další peníze jsou potřeba na pořízení vhodného programu a připojení na internet, ale tím v podstatě náklady končí. "V porovnání s náklady na cestovné a absenci zaměstnanců při klasických způsobech školení, je e-learning levnější, " uvedla na konferenci společnosti PricewaterhouseCoopers věnované moderním metodám Monika Kavanová. "Když bude studovat pomocí e-learningu deset lidí telemarketingového oddělení firmy například komunikační dovednosti, bude takové časově neomezené studium stát přibližně 14 900 korun. Pro srovnání průměrná cena klasického kursu telemarketingu se pohybuje mezi 12 - 22 000 korunami za jeden školící den. " uvádí Hana Šmakalová, ředitelka vzdělávací společnosti Minerva.

Jaké jsou bariéry?

Nejzávažnější bariérou rozvoje vyučování po síti je dostupnost kvalitního internetového připojení. Ani sebelepší připojení ale nenahradí splnění další potřebné podmínky k úspěchu e-learningu, a tou je motivace posluchačů. "Pokud student chce sám získat další znalosti, kurs zpravidla dokončí, když je ale jeho motivace malá, je pravděpodobnost absolutoria nižší než v klasické výuce. Proto je vhodnější využít e-learning pro vzdělávání dospělých než pro žáky středních nebo základních škol," míní Petra Poulová. Podle Rostyi Gordon-Smithové je nutné pro nové metody výuky připravit také nové podmínky. Právě důkladná úvaha by měla využití e-learningu předcházet. "Každý podnik by si měl nejdřív stanovit co nejpřesněji potřeby vzdělávání zaměstnanců a podle nich volit také jeho metody. Vybrat správně není jednoduché, vždyť existuje víc než čtyři sta dodavatelů výukových programů," říká Bruce Viney z PricewaterhouseCoopers.