Práce přesčas ubližuje srdci. Tedy alespoň tehdy, když lidé tráví v zaměstnání deset a více hodin denně. Vyplývá to z nové studie, kterou nedávno zveřejnili britští vědci v časopise European Heart Journal.
Lidé, kteří pracovali deset a více hodin, onemocněli se srdcem o šedesát procent častěji než jejich kolegové odmítající trávit prací víc času, než musí.
Záleží i na dalších souvisejících faktorech
Ve Velké Británii se pracuje sedm hodin denně, studie tedy za škodlivé prokázala už tři hodiny přesčasu. Srdce lidí pracujících o hodinu až dvě více přitom podle vědců výrazněji ohrožená nejsou. Nabízí se hned několik vysvětlení, proč tomu tak je. Samy přesčasy nikoho nezabijí – záleží spíš na dalších faktorech, s nimiž se obvykle pojí.
Nadšení pracovníci, kteří mají tendenci zůstávat v kanceláři dlouho, tak často činí na úkor svého osobního života. Už dříve přitom bylo dokázáno, že lidé žijící s partnerem jsou zdravější a žijí déle.
Podle britské studie jsou lidé věnující se abnormálně práci specifičtí také povahovými vlastnostmi – mohou být agresivnější, soutěživější a pořád žijí v napětí, zda udělali všechno, co měli. Obvyklý je stálý pocit ohrožení a strach z toho, že člověk ztratí svou pečlivě budovanou pozici a že ho ostatní předběhnou. Neustálá vnitřní tenze pochopitelně srdce vyčerpává.
Když chybí spánek, chybí imunita
Na zdraví se podepisuje nedostatek spánku, který bývá u lidí téměř nocujících v kancelářích běžný. Spánek je potřebný pro imunitu. Bylo dokázáno, že lidé, kteří spí osm hodin denně, lépe odolávají běžným infekcím i chřipce.
Hodně pracující lidé, využívající při své práci hlavně mozek na úkor fyzické aktivity, mívají potíže s usínáním, protože nejsou schopní vypnout vtíravé myšlenky na to, co nestihli udělat a co všechno je čeká další den.
Přejít hned z plného pracovního nasazení do postele bez předchozího vyčistění hlavy je těžké. Pracanti to znají moc dobře – po mnoha hodinách práce je často čekají dlouhé minuty a v horších případech dokonce hodiny zoufalého převalování na lůžku a marné snahy usnout.
Mnohdy se na tom podepisuje také velká spotřeba kávy a dalších povzbuzujících preparátů. Zvládat přesčasy na energetických nápojích a silné kávě konzumované po půllitrech nejde věčně. Energetické nápoje se doporučují pouze jednou za čas, neměla by se z nich stát pravidelná berlička, protože látky v nich obsažené negativně působí na srdce.
Zapamatujte si• Podle britských vědců škodí srdci úředníků tři a více hodin přesčasů denně. |
Zvýšený tlak, který lékař nezjistí
Lidé trávící hodiny navíc v práci mají obvykle vyšší tlak. Vědci zkoumající více než šest tisíc britských úředníků po jedenáct let přišli na to, že zvýšený tlak, který škodí srdci, často nemusí odhalit ani lékařská vyšetření. Spojený je totiž jen se stresem v práci, kdežto v ordinaci se vždycky ukázat nemusí.
Chronický stres, jemuž jsou horliví zaměstnanci vystaveni, může měnit metabolismus, zpravidla jej zpomaluje, což vede k nabírání váhy a dalším vážným zdravotním problémům, jako je například cukrovka. Potíže vázané na metabolismus jsou zrádné zejména svou nenápadností, rozvíjejí se velmi pomalu a nadměrně pracující člověk zvyklý na únavu a vyčerpání je ani nemusí zaznamenat.
Pracanti přechodí i chřipku
A co víc – podle průzkumu pracanti nechodí příliš k lékaři, symptomy ignorují a jsou schopní přechodit klidně i chřipku, která se většinou považuje za "nepřechoditelnou". Nadměrně pracující umějí velmi dobře zacházet s léky na tlumení jejích příznaků, takže dál chodí do práce, přestože jimi ve skutečnosti lomcuje horečka. Problémy se srdcem pak nemohou výrazněji překvapit – už práce u počítače tento sval vyčerpává, pokud je tělo oslabené bojem s nemocí.
Vědci se budou zdravotními potížemi nadmíru pracujících Britů dále zabývat, aby vysvětlili další souvislosti mezi přílišnou prací a zdravotními problémy. Už teď doporučují praktickým lékařům, aby zjišťovali, zda člověk, který si stěžuje na bolest na hrudi a jsou u něj diagnostikovány možné srdeční potíže, pracuje přesčas.
Přesčasů u nás podle statistik ubylo
Zdravotní problémy z práce se nemusí týkat jen Britů. Podle údajů z roku 2006 Češi trávili v práci víc než 40 hodin týdně, a to i tehdy, když za to nedostali zaplaceno. V posledních dvou letech se ale situace poněkud změnila kvůli ekonomické krizi.
Ve firmách závislých na zakázkách přesčasových hodin výrazně ubylo. Přesčasová práce v soukromých firmách loni poklesla meziročně o 23 procent, zaměstnanec v podnikatelské sféře tak za měsíc odpracoval přesčas v průměru 3,4 hodiny. Vyplývá to z údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) provozovaného ministerstvem práce a sociálních věcí.
Lidé v podnikatelské sféře podle ISPV loni průměrně odpracovali měsíčně 145,9 hodiny. V roce 2008 byla průměrná měsíční odpracovaná doba vyšší, a to 147,1 hodiny, z toho 4,4 přesčasové.
V nepodnikatelské sféře byla v roce 2009 průměrná měsíční pracovní doba 146,1 hodiny, z toho 1,8 hodiny přesčasů. V roce 2008 byl poměr 145,9 a 1,8 hodiny.
Nicméně ve firmách, kde se hodně propouštělo, avšak práce nijak výrazně neubylo, lidé zůstávají v kanceláři mnohem déle, zejména ze strachu, že o zaměstnání přijdou a další budou těžce hledat.
Z citovaného britského průzkumu nevyplývá, jaký vliv mají přesčasy na zdraví manuálně pracujících – výzkum se tentokrát zaměřil pouze na úředníky.
