Jste v Česku už třetí družstevní záložna, která se proměnila v banku. Znamená to, že je dnes lepší být bankou než záložnou?
Banka je celosvětově standardně uznávaný pojem, bankovnictví tvoří významný pilíř světové ekonomiky. Proto je lepší mít tuto standardní možnost působení.
Proč byla cesta k bankovní licenci tak dlouhá?
Bylo to tím, že v posledních deseti letech dochází k soustavnému a výraznému nárůstu regulace bank. Kdo chce získat bankovní licenci, musí splňovat stále náročnější podmínky. Například požadovaná kapitálová přiměřenost je dnes čtyřikrát větší než dříve. Tato regulace má kořeny v unijní legislativě a je platná pro celou Evropskou unii.
Zjednodušeně řečeno, kdo chce být bankou, musí být bohatší než dříve, stát na pevných pilířích a dodržovat předepsaná a stále přísnější pravidla.
Ano, dá se to tak říci.
Radomír Lapčík (1969)
 |
Družstevní záložnu Moravský peněžní ústav jste přejmenovali na Trinity Bank. Ve hře byly i další názvy jako MPU banka a Q banka. Proč jste nakonec zvolili název Trinity Bank?
Když jsem v roce 1996 založil spořitelní družstvo a vymyslel mu název Moravský Peněžní Ústav, sloužil velmi dobře. Nicméně dnes je při volbě názvu potřeba mít na paměti, že musí sloužit na další desítky let, alespoň dalších 25 let. Současně musí odrážet budoucí globalizaci, mít mezinárodní rozměr a přizpůsobit se většímu používání angličtiny. Proto jsme zvolili název na příští čtvrtstoletí. Jsme ale ryze česká banka a mnoho našich klientů jsou čeští akcionáři, kterým vyplácíme dividendy. V tom jsme výjimeční, dividendy neposíláme do zahraničí, ale sdílíme je s našimi klienty.
Budování zcela nové značky však něco stojí. Máte na to připravený určitý objem peněz?
Necílíme na stovky tisíc klientů, náklady na budování značky nemusí být v řádech sta milionů korun, my na to máme připraveno přes 10 milionů. Chceme být menší bankou a dělat práci pořádně.
Zatím máte přes 10 tisíc klientů, předpokládám, že jsou to hlavně bývalí členové družstevní záložny. Jsou už mezi nimi i noví bankovní klienti?
Ano jsou, a to v řádu několika tisíc.
Čím si chcete získat další nové klienty?
Chceme jim poskytovat vysokou kvalitu privátního bankovnictví.
Co si pod tím představit?
Je to podobné, jako když letíte s leteckou společností Emirates, která prvky Business Class přenesla do Economy Class. Podobně jsme i my zvýšili pro klienty komfort na pracovištích, například ve Zlíně jsme udělali úplnou rekonstrukci pobočky.
Ale jen o komfortu a vybavení kanceláří to není. V čem budete oproti ostatním bankám jiní?
Po celou naši historii mají naše služby dvojí rozměr. Jednak jsou to zajímavé podmínky pro spoření a zhodnocení vkladů, protože tlak na zisk u nás není takový jako v zahraničních bankách. V tom budeme pokračovat. Druhý rozměr je v tom, že nás bankovnictví baví a chceme mít výjimečné a osobní vztahy s klienty. Celých 23 let jsme pro klienty pořádali nejrůznější akce a pravidelně s nimi komunikujeme. Máme i radu klientů, kterou si klienti volí sami, i s nimi komunikujeme, abychom věděli, co by chtěli zlepšit. S touto myšlenkou jsem budoval družstevní záložnu a budeme v tom pokračovat i jako banka.
V dnešní době je přitom obrovský tlak na elektronizaci bankovnictví. Banky chtějí, aby klienti komunikovali především elektronicky a neobtěžovali bankéře. My chceme jít proti proudu, nechceme mít statisíce klientů, chceme klienty znát, mít s nimi výjimečné vztahy. Chceme být komunitní banka.
I tak trochu rodinná banka, která pečuje o rodinné úspory?
Ano, přesně tak, což se nám i daří. Za 23 let jsme si vybudovali velkou důvěru klientů. Dnes k nám přicházejí už i děti stávajících klientů a je běžné, že třeba naši klienti, kteří mají vnoučata, pro ně u nás začínají spořit.
Od jakého údobí by si lidé měli začít spořit?
Já si spořil už od základní školy. Chodil jsem na letní brigády, když jsem si chtěl něco koupit, nebo na vysoké vyjet do světa, naspořil jsem si na to na brigádách. Začít spořit se dá kdykoliv. Je dobré si udělat životní plán, zamyslet se nad ním a hlavně neskončit v dluhové pasti.
Jak vnímáte finanční gramotnost dnešní mladé generace?
Obecně je informovanost mladé generace vyšší, protože jsou zahlceni informacemi. Z tohoto pohledu je to lepší. Ale tlak konzumní společnosti je velký, neustále je nám sdělováno: „Něco si kup a budeš šťastný.“ V takovém prostředí je pak těžké spořit. Podle mě je ale velký rozdíl mezi radostí, že si něco koupím, a radostí zevnitř, že si třeba jen tak někam vyjdu, neutratím za zbytečnosti a sám si postupně naspořím na svůj cíl.
V tržní ekonomice dostávají lidé spoustu nabídek, z nichž jsou některé zcela neférové. Pokud nemají zkušenosti, které jim předali rodiče či prarodiče, snadno se mohou spálit, přijít o peníze, které si tvrdě vydělali a dostat se do finančních potíží. I dnes je důležité obrátit každou korunu dvakrát a dvakrát měřit. Všude, kde jsou zázračné výnosy, je to podezřelé a hrozí velké riziko, že o peníze člověk přijde. Opatrnost je proto vždy na místě.
Učíte spořit i své děti?
Jsou zatím malé, ale už nad tím přemýšlím.
Spořicí účet pro drobné střadatele nyní úročíte roční úrokovou sazbou 1,18 %. Nemáte obavu, že na tuto úrokovou sazbu nebudou Češi slyšet?
Nemám, už teď vidíme značný zájem klientů. Lidé mají v největší oblibě krátkodobé spoření, z tohoto pohledu jsme nyní nejlepší na trhu.
Trinity Bank v číslech
|
Jste připraveni i na zvyšování úrokových sazeb?
Svou roli v tom bude hrát rozhodování České národní banky a její případné zvyšování úrokových sazeb. Budeme to sledovat, vše je ale třeba dělat obezřetně. Ekonomika je na maximu a tomu odpovídají i naše sazby, ještě loni jsme měli úročení vkladů našich klientů nižší.
Kolik klientů byste chtěli získat do konce letošního roku?
Jde nám o soustavný růst v řádech tisíců klientů, nejde nám o žádné skoky. Je to dáno i tím, že nemáme desítky poboček, ale zatím jen tři. Do konce roku bychom byli spokojeni, pokud budeme mít kolem 15 tisíc klientů.
Lidé si u vás mohou zřídit běžné a spořicí účty v korunách, jejichž vedení je zdarma. Mohou je obsluhovat i po internetu?
Ano, standardní internetová obsluha je zajištěna, ale stále mají klienti možnost komunikovat se svým bankéřem.
V úvěrování se zatím zaměřujete jen na firemní klientelu, které jste poskytli úvěry ve výši 6,7 miliardy korun. Jaké jsou v tomto směru vaše další ambice?
Soustřeďujeme se hlavně na nemovitostní financování, nově se chceme zaměřit i na financování firemních potřeb, a to i menších firem. I zde chceme plynule a soustavně růst, nejde nám o žádné skoky. Nárůst plánujeme v řádu miliard korun.
A zvažujete poskytovat úvěry a hypotéky i pro drobnou klientelu?
Ano, plánujeme to.
Považujete se za bohatého člověka?
Považuji se za spokojeného člověka. Jsem rád, že se mi tento mnohaletý záměr a sen splnil. Pro mě je důležité dělat práci, která mě baví, i když je mnohdy nutné překonávat všelijaké obtíže. Jsem spokojený a chci banku dál rozvíjet. Pro mě je blízké dělat z kapek moře, z haléřů miliony, jak říkal Baťa. Každý den udělat krok a postupně dojít k cíli.
Když se řeknou peníze, co pro vás znamenají?
Peníze u mě souvisejí hlavně se spořením. Myslím, že je správné spořit, mít nějakou rezervu, a když mám nějaký cíl, je dobré se k němu snáz dopracovat prostřednictvím spoření. Má osobní filosofie je nikdy nespekulovat, spořit a cíl dosáhnout vlastní aktivitou.
Spořit mě učil už můj děda, prarodiče žili ve Zlíně, stejně jako já. Ve Zlíně už za Bati bylo spoření důležité. Spoření je správná životní cesta. Vážím si toho, když starší generace spoří pro své děti či vnuky a učí je spořit. Pozitivně to ovlivní život mladé generace, umožní jim to dobře nastartovat samostatný život, snáz v dnešní době získat hypotéku a naskočit do vlastního bydlení. Myslím, že čím dříve si lidé naspoří, tím lehčeji se jim žije, protože zátěž splácení hypotéky je nižší.
Nyní máte tři pobočky, a to ve Zlíně, Brně a Praze, další chcete otevřít do roku 2020, kde konkrétně?
V Brně máme zatím malou pobočku, proto je pro nás aktuální vybudovat pobočku novou, protože Brno je významný region z hlediska bankovnictví. Další pobočku plánujeme v Ostravě a strategický je pro nás region Hradec Králové s Pardubicemi a také Plzeňsko.
Pokud chce být banka dobrou bankou, musí mít dobré bankéře, bez nich to nejde. Kolik nyní zaměstnáváte lidí?
Dobrá banka je podle mě o sladění tří zájmů – mít spokojené klienty, spokojený tým a spokojené vlastníky. V našem týmu je dnes celkem 120 zaměstnanců a má vize je taková, že bychom měli přejít na čtyřdenní pracovní týden, protože si myslím, že si lidé zaslouží, aby část jejich pracovní zátěže převzaly technologie. Ve Zlíně to tak cítíme díky Baťovi, který dal práci i strojům. Mé babičce a dědovi se tím změnil život, zkrátila se jim pracovní doba. Myslím, že i dnes je načase začít se bavit o zkrácení pracovní doby.
Jak to bude fungovat, to budou mít bankéři nižší příjmy?
Určitě ne. Mzdy budou stejné. Efektivnost se dá zvýšit tím, že papírové agendy převezmou nové technologie.
Kolik si u vás bankéři vydělají?
Dlouhodobě směřujeme k tomu, aby jejich mzda byla v rozpětí 70 až 100 tisíc korun hrubého měsíčně. Podstatnou roli přitom hraje výkonnostní složka.
Pokud otevřete nové pobočky, kolik lidí chcete přibrat do týmu?
Nebudou to stovky, bude to v řádu desítek lidí.
Je náročné získat v dnešní době dobré bankéře?
Je to velmi náročné. Mým úkolem je získat takové lidi a motivovat je. Tým je pro nás důležitý, zaměstnanci musí být motivovaní, aby je práce bavila, aby měli dobré vztahy s klienty. Chci, aby se jim dařilo sladit pracovní, osobní a rodinný život. Kvalitní zaměstnanci budou čím dál vzácnější, firmy se jim budou muset mnohem více věnovat. Já sám před dvaceti lety zažil vyloženě direktivní způsob řízení. Dnes jde o to uvolňovat potenciál lidí a motivovat je, aby zvážili, co je baví a šli dělat tam, kde je to baví. Je přece škoda trávit život v práci, která mě nebaví. U nás se snažíme rozvíjet osobní potenciál každého člena týmu. Oni sami vědí, co mají dělat, a někteří kolegové jsou u nás 15 i 18 let.
