Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trnitá cesta z krize

  8:20aktualizováno  8:20
Necelý měsíc po teroristických útocích dokázal optimismus vyvolaný kroky vlád a centrálních bank vymazat efekt panických výprodejů po znovuotevření akciových trhů po nejdelší přestávce od světových válek. Akciové indexy jsou zpět na úrovních z 10. září.
Necelý měsíc po teroristických útocích dokázal optimismus vyvolaný kroky vlád a centrálních bank vymazat efekt panických výprodejů po znovuotevření akciových trhů po nejdelší přestávce od světových válek. Akciové indexy jsou zpět na úrovních z 10. září. Přitom jsme svědky toho, že většina důležitých ukazatelů zaznamenala nezanedbatelné zhoršení.

Americkou ekonomiku do konce druhého čtvrtletí 2001 držela nad hladinou poklesu hrubého domácího produktu spotřeba obyvatelstva. Na začátku září se zdálo, že proces formování dna ekonomického cyklu americké ekonomiky již začal a ekonomické výhledy firem se postupně začnou zlepšovat. O možné blízkosti oživení informovaly některé předstihové ekonomické indikátory. Z tohoto pohledu nešlo načasovat teroristický útok (s cílem co nejvíce uškodit ekonomice USA) „lépe“.

Současné vyhlídky na rychlý obrat v ekonomické situaci amerického hospodářství nejsou tak růžové. V nejbližších měsících se naplno projeví útlum na firemní úrovni spojený s růstem nezaměstnanosti. Indexy spotřebitelské důvěry poklesnou s tím, jak Američané budou odkládat spotřebu některých zboží nebo služeb. Většina účastníků na kapitálových trzích se smiřuje s poklesem amerického HDP přinejmenším v nejbližších dvou čtvrtletích (pozn. třetí a čtvrté čtvrtletí 2001). Ze dvou špatných kvartálů však nelze dosud usuzovat na vznik závažnějších ekonomických problémů či vleklé světové hospodářské krize. Některé komentáře renomovaných ekonomů (např. Jeffrey D. Sachs z Harvardské univerzity) však delší trvání recese za určitých podmínek připouštějí.

Hrozbu možného delšího trvání recese si uvědomují také ústřední finanční autority. Centrální banky v čele s americkým FED, které tvoří páteř finanční architektury systému dodávají v dobách nejistoty potřebnou likviditu do systému, bezprostředně po útocích otevřely bankám tzv. diskontní okénko. Po snížení základních úrokových sazeb ze strany FED (po útoku již celkem o 1%) a ECB (o 0,5%) existuje prostor pro další uvolnění měnové politiky. Americká sazba na federální fondy klesla na nejnižší hodnotu (2,5%) za posledních přibližně 40 let. Je otázkou, jak rychle poslední redukce sazeb pomůže ekonomice USA, která potřebuje především příznivá spotřebitelská očekávání (nižší sazby je ztěží přímo ovlivní). Nižší úrokové sazby však přispějí ke stabilizaci kapitálového trhu a jeho prostřednictvím také k nižším výkyvům v bohatství Američanů. Obecně známa je relativně vysoká obliba akcií jako finančního aktiva u obyvatel USA, přestože průměrný pokles jejich akciového majetku lze jen za minulý rok počítat již na desítky procent. Nižší úrokové sazby by podle prezidenta Bushe měly zbavit obyvatele též ostychu z půjček na spotřebu.

Další expanzivní kroky je možné očekávat ve fiskální oblasti, mimo růstu státních výdajů také pokles daňového zatížení fyzických i právnických osob. Kongres již schválil injekci až do výše 40 mld. dolarů na krytí přímých škod, připraveny jsou balíčky v dalších desítkách miliard dolarů na povzbuzení ekonomiky (zatím se hovoří o celkové výši 100-115 mld. USD), jejichž součástí je i pomoc nezaměstnaným Američanům.. Patří sem růst výdajů na zbrojení, ale také státní pomoc aeroliniím a pojišťovnám. Trend poskytování státních záruk nebo překlenovacích úvěrů vládou nejvíce postiženým sektorům je celosvětový. Konkurenční prostředí donutí „křičet“ ty firmy, které podporu dosud nedostaly. Původně plánované použití přebytku amerického státního rozpočtu na úhradu vládního dluhu bude muset být odloženo do dalších let.

Spotřebitelé však potřebují nejen stimuly hospodářské politiky, musí být také přesvědčeni o správnosti odvetných kroků. Je dobře, že USA vyzvaly k vojenské pomoci ostatní státy NATO, boj s terorismem je celosvětový problém. Určitě by bylo lépe, kdyby válka nebyla vůbec a tichou odvetu by vedly speciální protiteroristické jednotky. Potrestání „spojenců, pomocníků a ochránců“ teroristů je velmi široký pojem, který může obsáhnout stovky tisíc či miliony odpůrců kapitalistického způsobu života a globalizace. Války obecně přináší prohloubení nejistoty, nabourání křehkých optimistických očekávání. Vzdálenost bojů od území USA může nervozitu snížit, ale ne vymazat. Konflikt s dosud neúplně specifikovaným protivníkem bude zřejmě dlouhý a nelze očekávat výrazné okamžité úspěchy.

Případný úspěch či neúspěch hospodářských opatření spolu s efekty válečného konfliktu se projeví na kapitálovém trhu ve formě potvrzení nebo vyvrácení očekávání investorů. Dopady války ve Vietnamu v 70. letech (dlouhodobý pokles cen akcií i dluhopisů) na kapitálový trh varují, na druhé straně - růst akciového trhu po válce v Perském zálivu započal více než šest měsíců před reálným oživením americké ekonomiky. Univerzální investiční doporučení v této chvíli dát nelze, přestože se akciové trhy po počátečních výprodejích již stabilizovaly, nejistota spojená s válečným konfliktem přetrvává. Postupné nákupy jednotlivých titulů, indexových certifikátů, akciových, či balancovaných podílových fondů řeší zvýšené riziko investice za nejistoty. Rozložení investice do menších balíčků a delšího období umožní sledovat ekonomicko-politickou situaci a lépe reagovat na její možné zvraty.

Necelý měsíc po teroristických útocích již optimismus vyvolaný monetárními a fiskálními stimuly dokázal vymazat efekt panických výprodejů po znovuotevření akciových trhů po nejdelší přestávce od světových válek. Akciové indexy jsou zpět na úrovních z 10. září. Přitom makro- i mikroekonomické fundamenty (včetně těch očekávaných) zaznamenaly nezanedbatelné zhoršení. Kurzy akcií by měly odrážet ekonomické očekávání investorů v nejbližších letech. Slabá „viditelnost“ firemních výsledků do příštích let způsobuje, že trh nyní diskontuje zejména očekávané výsledky letošního a příštího roku. Investor by měl stále pečlivě uvážit nákup akcií vybraných cyklických odvětví (např. automobilový průmysl, hotelové služby, aerolinek nebo výrobců dopravních letadel).

Analytici firmy Salomon Smith Barney (SSB) snížili předpověď prodeje automobilů (osobní a nákladní vozy) na severoamerickém kontinentě o 5% v letošním roce na 16 miliónů kusů, v roce 2002 dokonce na 15 miliónů vozidel. Pokles letecké přepravy ve čtvrtém čtvrtletí 2001 je odhadován minimálně na 25 procent. Ze situace by naopak měly profitovat kromě zástupců „válečného průmyslu“ a firem citlivých na výši státních výdajů také defensivní sektory (výrobci léčiv, zboží základní potřeby a rozvodné společnosti), v delším období paradoxně rovněž pojišťovny z důvodu vyššího přílivu nových pojistek. Obnovení poptávky po kvalitním software, zálohách dat a modernizace stávajícího počítačového vybavení z důvodu vyšší bezpečnosti by mohly pomoci oživit technologický sektor. Ani v technologickém sektoru však nemají na růžích ustláno. Průzkum mezi manažery největších firem z konce srpna letošního roku (tedy před útokem) odhalil, že očekávají návrat na růstovou křivku svých firem nejdříve ve druhém čtvrtletí příštího roku. Firmy zasáhnou zejména výpadky cash flow, zatímco náklady se nezastavily, výnosy se teprve vzpamatovávají z pauzy zaviněné útoky.

Vývoj ceny ropy bude rovněž velmi důležitý, Zatímco analytici Merrill Lynch predikují postupný návrat cen ropy k horní části intervalu (cena ropného koše mezi 22-28 USD/barel) stanoveného OPEC, rovnovážná cena pro zbytek roku 2001 a rok 2002 podle analýzy SSB je 19 USD. Sdružení vývozců ropy OPEC přislíbilo sice výkon funkce stabilizátora na trhu s ropou v průběhu krize, nedávný pokles cen na 20 dolarů za barel vyvolá změnu postoje vývozců ropy. Za propadem cen ropy je třeba hledat pokles dopravní aktivity a nástup první recese 21. století. Začátek války by mohl s cenou této strategické suroviny (kromě ropy ještě např. zlato nebo platina) opět pohnout. Ceny ropy mají nejen vliv na cenu akcií ropných společností, ale také na makroekonomické ukazatele. Vysoká cena "černého zlata" zvedá indexy spotřebitelských cen díky nákladovým faktorům a potlačuje ekonomické oživení.

Jste optimisty ohledně dalšího vývoje cen akcií? Které obory budou podle vás ze současné situace nejvíc profitovat? Těšíme se na vaše názory

Autor:



Nejčtenější

Automobilky přitvrzují. Ceny aut letí nahoru

Zdražování aut

Možná jste si toho všimli sami, pokud uvažujete o koupi auta a sledujete ceníky. V některých se najednou objevily vyšší...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Dostali žárovky jako dárek, pak je měli draze zaplatit

Za žárovky jako dárek měl zaplatit skoro sedm tisíc. Ilustrační snímek

Žárovky jako dárek při podpisu smlouvy s novým dodavatelem energií jsou letitý šlágr. Smutné je, že si na takový dárek...

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Polovina Čechů dá pod stromeček peníze, je to podle psychologa správné?

Ilustrační snímek

Darovat k Vánocům obálku s penězi v letošním roce plánuje 48 % Čechů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu finanční...

Další z rubriky

Tři otázky, které pomohou v rozhodování, kam investovat ušetřené peníze

Ilustrační snímek

Přistály vám na účtu peníze z dědictví, prodeje chaty, nebo se váš šéf při rozdělování prémií opil? Jak rozumně...

Tři investice, u kterých se nafukuje spekulativní bublina

Ilustrační snímek

Státní dluhopisy, akcie, nemovitosti, půjčky. U těchto všech nástrojů se vytváří gigantická bublina. K takovému závěru...

Sedm ukazatelů, podle kterých poznáte správnou akcii

Ilustrační snímek

Kdo by nechtěl investovat do akcií, které budou vynášet. Jenomže jak poznat tu správnou akcii? Střílet od boku a...

Další nabídka

Kurzy.cz

Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s...
Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s...

Po ČNB přišlo se svojí novou prognózou vývoje české ekonomiky i Ministerstvo financí ČR, které stejně jako centrální ba... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.