Událostí týdne bylo páteční zveřejnění prvního odhadu růstu HDP v zemích eurozóny. Podle Eurostatu klesla ekonomická aktivita v šestnáctičlenném seskupení během prvních třech měsíců roku 2009 čtvrtletně o 2,5 % a meziročně až o 4,6 %, což výrazně zaostalo za očekáváním úrovně 2 %, resp. 4,1 %. Z největších ekonomik seskupení klesla mezičtvrtletně ekonomika Německa o 3,8 %, Itálie o 2,4 %, Španělska o 1,8 % a Francie o 1,2 %. Pokles ekonomiky eurozóny se tak zrychluje, i když za poslední tři měsíce roku 2008 klesl HDP krajin eurozóny mezičtvrtletně o 1,6 %.
Důvod k radosti nemají ani další světové ekonomické mocnosti. Negativní vývoj v britské ekonomice v následujících kvartálech očekává Bank of England, která ve své inflační zprávě předpokládá pokles HDP na meziroční bázi během celého roku 2009, do kladných hodnot by se měl růst vrátit až v roce 2010. Banka navíc upravila směrem dolů svůj odhad poklesu ekonomické aktivity v probíhajícím kvartálu na meziročních - 4,5 %.
Svoje prognózy střednědobého vývoje snížili i američtí ekonomové, podle nejnovějšího průzkumu by měl HDP Spojených států v druhém čtvrtletí meziročně klesat o 1,9 %, v následujících dvou čtvrtletích však už očekávají růst o 0,5 %, resp. 1,8 %. V roce 2010 by měla americká ekonomika vzrůst o 1,9 % a v roce 2011 už o 2,8 %.
Maloobchodní prodej ve Spojených státech klesl
Prognózy amerických ekonomů říkají, že růst HDP v Spojených státech může být pomalejší, než se očekávalo. Potvrzují to i dubnové maloobchodní tržby, které klesly meziměsíčně o 0,4 %, pričemž byl očekáván nezměněný údaj oproti březnu. Dubnový pokles v maloobchodních tržbách byl už druhým v pořadí a vyvrátil tak očekávání pozitivního trendu, které vzniklo po pozitivním růstu v předchozích dvou měsících roku 2009.
Hlavním důvodem poklesu je rostoucí nezaměstnanost v zemi, která limituje spotřebu obyvatelstva. Právě spotřeba domácností, která tvoří více než třetinu amerického HDP, by měla opět americkou ekonomiku dovést k růstu. Po středečním zveřejnění údajů z amerického maloobchodu tak zaznamenaly hlavní americké indexy největší denní výprodeje za poslední tři týdny.
Akcie ustoupily ze svých čtyřměsíčních maxim
Po nákupní horečce, která se konala minulý týden a byla vyvolána pozitivními údaji z amerického trhu práce a bankovního sektoru, v první polovině týdne optimismus kvůli absenci pozitivních zpráv vyprchal. Naopak negativní zprávy, zejména údaje z amerického maloobchodu, poslaly akciové trhy dolů ze čtyřměsíčních maxim.
Počínaje čtvrtkem se zatím hlavním světovým indexům daří část svých ztrát smazat. Přispěl k tomu i pokles tříměsíční úrokové sazby Libor, za kterou si banky navzájem půjčují americké dolary, na historicky nejnižší úroveň 0,85 %. Tento pokles naznačuje úspěšnost Fedu při snižování úročení a opětovné obnovení poskytování úvěrů. To by mohlo přiblížit konec recese v největší světové ekonomice.
Hlavní světové indexy v průběhu tohoto týdne ustupují z nejvyšších pozic posledních měsíců. Japonský index Nikkei klesl z šestiměsíčních maxim o 1,8 %, v Evropě klesly ze čtyřměsíčních maxim do pátku 13:00 hodin německý DAX o 3,9 % a britský FTSE o 2,6 %. Ve Spojených státech ztratil během prvních čtyř dní blue-chip index Dow Jones 2,8 % a širší index S&P dokonce 3,8 %, podobně jako v Evropě i americké indexy sáhly v uplynulém týdnu na čtyřměsíční maxima.
Japonský jen na dvouměsíčních maximech
Mezi nejobchodovanějšími měnami se v průběhu týdne ocitl jen. Jen je přitom považován za bezpečný přístav a poptávka po něm v čase ekonomické nejistoty roste. V průběhu minulého týdne zlikvidoval část ztrát, jež nabyl počátkem roku. Vděčí za to ve velké míře návratu negativního sentimentu na trhy a obavám, že pozitivní očekávání s ohledem na budoucí vývoj ekonomiky se nemusí naplnit.
To naznačují i nejnovější údaje o hluboké kontrakci největších světových ekonomik a úpravy prognóz budoucího ekonomického vývoje směrem dolů. Do pátku 13:00 hodin získal jen na páru s dolarem 3,7 %, vyšplhal se na dvouměsíční maximum 94,95 USD/JPY. Na páru s eurem posilnil jen o 4,3 % a obchodoval se na březnových maximech 128,69 EUR/JPY.
Čínský import kovů bude klesat
Hlavní market-mover týdne na komoditních trzích nabídla Čína, která zveřejnila dubnové statistiky dovozu kovů do země. Během čtvrtého měsíce letošního roku byl do země dovezen rekordní počet mědi a železné rudy. Dubnové importy mědi vzrostly meziročně až o 62 % a dovoz kovů v prvních třech měsících roku byl až o 92 % vyšší než za stejné období předešlého roku.
Vysoký růst dovozu byl zaznamenán i u dalších kovů. Přestože Čína podniká masivní investice v oblasti infrastruktury, aby nahradila výpadky ekonomické aktivity způsobené poklesem exportu, takový mimořádný růst dovozu neodráží fyzickou poptávku po kovech. Nejpravděpodobnějším důvodem nárůstu tak zůstává spekulativní nakupování kovů s cílem využít nízké ceny na komoditních trzích. To však znamená, že hromadící se zásoby v zemi sníží její poptávku po kovech v následujících měsících, což se projevilo v poklesu cen kovů. Do pátku 13:00 spadla cena mědi o 7,5 % a cena zinku o 4,3 %.
S minimální změnou je obchodována ropa. Pokles ropných zásob ve Spojených Státech a slabý dolar eliminovaly obavy o budoucí vývoj světové ekonomiky a tím pádem i o budoucí poptávku po černém zlatě. Zásoby ropy v největší světové ekonomice klesly podle pravidelné vládní zprávy v předešlém týdnu z devatenáctiročních maxim o 4,63 mil. barelů na 370,6 mil. barelů. Pokles ukazuje první převahu poptávky po ropě nad její nabídkou od února.
Do pátku 13:00 klesla cena severomořské ropy z uzavírací hodnoty minulého týdne, která byla nejvyšší za poslední půlrok, o 0,3 % na 57,85 dolaru za barel. Další úspěšný týden má za sebou zlato, které se podobně jako japonský jen dostalo do centra pozornosti investorů díky obavám o budoucí vývoj světové ekonomiky. Do pátku 13:00 vzrostla cena zlata o 1 % na šestitýdenní maximum 924,1 dolaru za unci.
