Středeční seance se nesla v duchu očekávání, jaký bude výstup z večerního zasedání americké centrální banky. Ta, aniž by překvapila, ponechala sazby nezměněny na 0,25 %. Tak obchodníci vyčkávali především na doprovodný komentář, jímž banka naznačuje, jakým směrem by se do budoucna mohla ubírat její měnová politika.
I tentokrát Fed obchodníkům připomenul, že ačkoliv bere na vědomí zlepšující se situaci v americké ekonomice, rizika do budoucna stále existují. Mezi největší přitom zařadil situaci na trhu práce a ztenčující se úvěrový kanál. Proto hodlá i nadále udržovat sazby dostatečně dlouhou dobu na velmi nízkých úrovních. Přesto Fed ve středu poměrně jasně naznačil, že sundává nohu z plynu a pozvolna začíná zmírňovat svou agresivní měnovou politiku.
Rozhodl se totiž o tři měsíce prodloužit dobu trvání svého programu, s pomocí kterého nakupuje cenné papíry kryté hypotečními úvěry. Pokud by tento krok neučinil, musel by v nadcházejících třech měsících nakoupit hypotéky za více než 450 miliard dolarů. Nyní na to má ale ještě půl roku, tudíž může snížit velikost injekcí, jimiž pravidelně každý měsíc dodává na trh novou likviditu.
Tento krok se však ve středu nesetkal mezi obchodníky na akciových trzích s pochopením. Začali totiž znovu po delší době ve velkém prodávat akcie. Korekce se navíc ještě prohloubila ve čtvrtek. Ze Spojených států totiž přišla překvapivě slabá čísla z amerického trhu s bydlením, podle kterých v srpnu klesaly počty prodaných starších domů na 5,1 milionu, což byl podstatně horší výsledek, než s čím počítal většinový konsenzus (5,36 milionu).
Slabší data tentokrát navíc nepřicházela pouze ze Spojených států, ale také z Evropy. Výsledky aktivity v německém výrobním sektoru a sektoru služeb (PMI), společně s německým indexem podnikatelského klima (IFO), tentokrát nedokázaly naplnit většinové odhady. PMI v září dokonce klesal, což lze připsat skutečnosti, že německou ekonomiku v září již nepodpíral efekt šrotovného. Ten vyprchal v průběhu měsíce srpna. IFO pak sice rostl, růst byl ale výrazně slabší, než v předchozích měsících.
Do dalších měsíců proto bude velmi zajímavé sledovat, jak se na situaci v Německu projeví postupné odeznívání fiskální stimulace, která byla jedním z hlavních tahounů překvapivého růstu německé ekonomiky v 2. čtvrtletí.
Velmi rušno bylo v minulém týdnu také na devizovém trhu. Negativní sentiment a výprodej akcií pomohl dolaru zastavit výprodej z minulých týdnů a získat opět pevnější půdu pod nohama. Na páru s eurem se tak dolar pohyboval v průběhu pátečního odpoledne kolem ceny 1,4670 EUR/USD a byl téměř beze změny oproti začátku týdne.
Půdu pod nohama naopak ztratila z hlavních světových měn britská libra. Na tu dolehla agresivní měnová politika Bank of England a spekulace o tom, že by banka mohla snížit svou depozitní sazbu. Své pak učinila také skutečnost, že je to právě Británie, jejíž zotavení bude možná nejpomalejší ze všech zemí G7. To především díky velmi složité situaci v bankovním sektoru a prudkému růstu zadlužení, které bude muset vláda po volbách v příštím roce řešit zřejmě výrazným zvýšením daní. Libra tak během minulého týdne ztratila jen k dolaru 1,84 %, zatímco k euru slábla o 1,54 %.
Komoditní trhy si v minulých dnech prošly poměrně volatilním obchodováním. Cena ropy (Brent) v pátek byla oproti pondělku nižší o pět dolarů (-7 %), když atakovala hranici 65,60 USD za barel. K jejímu snížení přispěl zejména negativní sentiment na akciových trzích a znovu rostoucí ropné zásoby ve Spojených státech.
Cena zlata se dostala zpět pod hranici 1 000 dolarů za unci na 990 USD, zatímco další ostře sledovaná komodita poslední doby – zemní plyn, pokračoval v růstu a dostal se až nad 3,9 USD/mil. BTU.
Nadcházející týden bude na ekonomická data opět velmi bohatý. Z Evropy se dočkáme výsledků německé zaměstnanosti a předběžných (říjnových) odhadů CPI v eurozóně. Spojené státy pak zveřejní index spotřebitelské důvěry, výsledky osobních výdajů, index aktivity ve výrobním sektoru a především mimořádně důležitá říjnová čísla z pracovního trhu.
