Začátek minulého týdne byl ve znamení smíšené nálady. Akciové trhy v Asii i v Evropě podpořil podpůrný balíček Číny, která plánuje použít 568 miliard dolarů v dalších dvou letech v infrastruktuře a sociálním sektoru, aby zabránila prudkému poklesu růstu hospodářství. Dle některých analytiků by se tak Čína mohla v roce 2009 stát tahounem světové ekonomiky.
V úterý již ale opět přivál vítr negativní sentiment, když maloobchodní prodeje a data z trhu s bydlením ve Velké Británii zklamaly a libra se tak dostala pod mohutný výprodej. V USA navíc ministr financí Paulson přehodnocuje plán na použití již schválených 700 miliard dolarů, což opět vrhlo nejistotu na trhy. Ve středu zveřejněná zpráva z měnového zasedání Bank of England (BoE) poslala libru vůči dolaru na nejnižší úroveň od června 2002 na 1,48 GBP /USD, propadala se také k euru na 0,86 EUR/GBP a japonskému yenu na GBP/JPY 143,83. Důvodem bylo očekávání BoE, že tamní ekonomika poklesne v příštím roce celkově až o 1,3 %, navíc zde dle BoE existuje 20-procentní riziko deflace. Snížení úrokových sazeb o 1,5 % v minulém týdnu, se tak dá říci, bylo jen částí plánovaného snižování sazeb.
Nepříjemné překvapení přišlo také z Německa, když pokles ekonomiky ve 3. kvartálu byl vyšší než očekávaný, a to o 0,5 % oproti 0,2 %. Německá ekonomika tak vstoupila do recese, která je definována jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí s poklesem hospodářství. Ve 2. čtvrtletí vykázala německá ekonomika taktéž pokles o 0,5 %. Následovalo páteční zveřejnění údajů hospodářského růstu za celou eurozónu, kde dle očekávání hospodářství pokleslo o 0,2 %, a taktéž se tak eurozóna dostala do recese.
Česká a slovenská ekonomika stále rostou, Maďarsko vykázalo pokles
Na rozdíl od západní Evropy země východní Evropy stále rostou. Ve 3. čtvrtletí rostla nejvíce slovenská ekonomika, a to o 7,1 %, přesto tempo růstu zvolnilo ze 7,6 % ve 2. čtvrtletí. Česká ekonomika zrychlila tempo růstu ve 3. čtvrtletí na 4,7 % ze 4,6 % v 2. čtvrtletí, není ovšem ještě známa struktura růstu HDP, která může nemile překvapit, pokud by se jednalo o nárůst zásob. Analytici očekávali zpomalení tempa růstu na 3,8 %.
Ekonomika Maďarska klesla ve 3. čtvrtletí o 0,1 % oproti předchozímu čtvrtletí a země se tak přiblížila první recesi za posledních 15 let. Meziročně potom maďarská ekonomika rostla o pouhých 0,8 %. Krize na finančních trzích dolehla i na Maďarsko, jehož ekonomika se vyznačuje relativně vysokým zadlužením v zahraničních měnách. S oslabením domácí měny, tak půjčky obyvatel i firem výrazně narostly, klesá také mimo jiné domácí spotřeba.
Maďarská vláda byla nucena požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond a zvýšit úrokové sazby o celé 3 % na 11,5 %. Přesto, že se ekonomika Maďarska řítí do recese a inflace klesla na nejnižší úroveň za poslední více než dva roky, ponechá centrální banka s velkou pravděpodobností úrokové sazby ještě nějaký čas nezměněny na stávající úrovni.
V ČR inflace dále klesla v říjnu k 6 % a dle očekávání se dostane v příštím roce zpět ke 2-3 %. Inflace v Polsku má svůj vrchol nejspíše také za sebou, když v říjnu dále zvolnila tempo na 4,2 %. V obou zemích tak mají centrální banky prostor pro snižování sazeb.
Graf: Vývoj kurzu EUR/CZK
Akciové trhy opět v červených číslech
Očekávaná recese ve světovém hospodářství doléhá na akciové trhy, které opět zakončily týden poklesem. Americké akciové indexy prohloubily ztráty v pátek po zveřejnění údajů z maloobchodu, ztrácely tak za celý týden 3-6 %. Index Dow Jones obchodoval v pátek podvečer na hodnotě 8639 bodů, Nasdaq na 1543 bodů a S&P 500 na hodnotě 884 bodů. Evropské burzy také ztrácely. Například index FTSE ztratil 3,1 % na hodnotu 4231 bodů a německý DAX 4,3 % na 4 726 bodů.
Výraznějším poklesem pak zakončily týden akcie ve střední Evropě, index PX odepsal za celý týden nejvíce, a to 9,3 % na 810,2 bodů, dále pak maďarský BUX klesal o 8,6 % na 11867 bodů a polský WIG20 klesl o 6,2 % na 1707 bodů.
Středoevropské měny měly v minulém týdnu tendenci oslabovat, jedinému maďarskému forintu se podařilo posílit k euru, a to o 0,5 %. Na české koruně doznívaly výprodeje z předchozího týdne, kdy ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 2,75 %. Pokles tempa inflace taktéž otevřel prostor pro další snižování sazeb, a to nejen v ČR ale i v Polsku. Zlotý tak oslabil k euru o 1,3 % na EUR/PLN 3,69, koruna se vyhoupla až k EUR/CZK 25,30 a oslabila tak za celý týden o 0,9 %.
Dolar posiluje, ceny komodit klesají
Přesto, že i v závěru týdne zklamaly čísla maloobchodu, dokázal dolar mírně posílit o 0,15 % na EUR/USD 1,27. Na trzích převládá stále přesvědčení o dolaru jako o bezpečném přístavu v době nejistoty. Posílil i japonský yen o 1,4 % na USD/JPY 96,75.
Kvůli očekávané nižší poptávce po komoditách a posilujícímu dolaru nadále klesají i ceny komodit. Komoditní index Reuters/Jefferies klesl v minulém týdnu o 3,3 % na hodnotu 248,27 bodu. V poklesu pokračovala cena ropy, a to i přes čtvrteční růst ceny o 5 USD na 57 USD za barel kvůli oznámení setkání států OPEC koncem měsíce v Cairo, aby diskutovali další snížení produkce. Za celý týden cena ropy klesla asi o 3 USD na 54 USD za barel. Rostla mírně i cena kukuřice a pšenice v reakci na mírně oslabující dolar v druhé polovině týdne. Cena kukuřice vzrostla o 5,6 % na 3,96 USD za bušl, cena pšenice o 8,4 % na 5,62 USD za bušl. O 3 % na 8,92 USD za bušl klesala cena sojových bobů, o 7,5 % klesla cena rýže na 14,04 USD za centýř.
