U maturantů se cení umění jednat s klienty

- Střední odborné školy představují rozsáhlou oblast vzdělávání, v níž se žáci připravují pro výkon odborných specializovaných činností technických, ekonomických, pedagogických a dalších. Vzdělání je zakončeno maturitní zkouškou, po jejímž složení má absolvent dostatečnou odbornou kvalifikaci, která mu v případě nepřijetí nebo nezájmu o studium na vysoké škole poskytuje velkou šanci na uplatnění. Absolventi středních odborných škol jsou nejlépe připraveni zejména pro výkon odborných povolání, jejichž klíčovým znakem je specializaci v rozmanitých oborech.

 Oproti tomu gymnázium, jakožto všeobecně vzdělávací střední škola poskytující úplné střední vzdělání s maturitou, připravuje žáky především ke studiu na vysoké škole. Současně může být i přípravou pro výkon profesí, které předpokládají široké všeobecné vzdělání, ale nevyžadují zvláštní odbornou přípravu nebo předpokládají pouze krátké zaškolení. Jak zaměstnavatelé hodnotí ze svého hlediska důležitost jednotlivých vlastnostní absolventů SOŠ a gymnázií?

Za nejdůležitější vlastnosti a dovednosti považují:

- smysl pro kvalitu
- smysl pro službu klientům
- osvojení odborného základu
- smysl pro hospodárnost.

Naprosto dominující je přitom otázka kvality odvedené práce. Smysl pro kvalitu je z hlediska důležitosti v očích zaměstnavatelů na prvním místě (za "zcela nezbytný" či "velmi důležitý" jej pokládá osmaosmdesát procent zaměstnavatelů).

Na druhém místě skončil smysl pro službu klientům (Pro osmdesát procent zaměstnavatelů je "velmi důležitý"). Vysoká priorita této vlastnosti naznačuje projev zdůrazňování toho prvku v uvažování zaměstnavatelů, který směřuje ke konečnému výsledku činnosti.

Zaměstnavatelé tedy přikládají nejvyšší prioritu takovým vlastnostem, které souvisejí s celkovým přístupem k firmě: loajalitě k zaměstnavateli a zodpovědnosti za vykonávanou práci.

Vyšší důležitost smyslu pro službu klientům zřejmě pramení z toho, že absolventi středních odborných škol jsou častěji přijímáni do profesí, jejichž pracovní náplň zahrnuje styk s klienty - oblast peněžnictví, pojišťovnictví, obchodu, apod.

Profesní dovednosti jsou vyžadovány stejně jako u absolventů středních odborných učilišť. Péči o bezpečnost a zdraví při práci nepovažují zaměstnavatelé u absolventů středních škol za tak důležitou, jako u aboslventů SOU - opět se jedná o rozdílnost uplatnění u obou typů uchazečů.

U zpravidla nemanuálně pracujících středoškoláků - často nejrůznější rofese administrativního charakteru nedosahuje zmíněná položka takové důležitosti, jako u vyučených, kteří jsou v průběhu vykonávané činnosti častěji vystaveni riziku pracovního úrazu. Přesto je tato vlastnost "velmi důležitá" pro 60 procent zaměstnavatelů.

Jaké vlastnosti a dovednosti považují zaměstnavatelé u absolventu středních škol naopak za nejméně důležité? K vlastnostem a dovednostem, které zaměstnavatelé řadí na konec zmíněného žebříčku důležitosti, patří reprezentativní vzhled. Ačkoli hodnoty stupně důležitosti jsou absolutně nejnižší, výsledky naznačují, že jeho význam nelze podceňovat.
Pro každého čtvrtého zaměstnavatele je reprezentativní vzhled přinejmenším velmi důležitý a pro sedm procent zcela nezbytný.

Také všeobecné vědomosti jsou spíše méně důležitým doplňkem dovedností absolventa.

Seběvědomí. Je zajímavé, že sebevědomí rozhodně nepatří mezi vlastnosti, které by v očích zaměstnavatelů rozhodovaly o kvalitě absolventa - v případě absolventů SOŠ a gymnázií se řadí mezi nejméně důležité vlastnosti.

Na konec pomysleného žebříčku patří i zběhlost v cizích jazycích. Tuto "pozici" získala při celkovém srovnání jednotlivých vlastností, avšak nesmí se zapomínat, že jde současně o dovednost, která je v některých případech zaměstnavatelem stanovena jako podmínka pro přijetí do zaměstnání. Za "zcela nezbytnou" či "velmi důležitou" ji považuje více než třicet procent zaměstnavatelů.

(Z publikace Absolventi na trhu práce Co zaměstnavatelé očekávají?)