V souvislosti s pokračujícím posilováním kurzu koruny se stále častěji objevují úvahy o možnosti zafixování kurzu koruny vůči euru, což je prakticky totožné se situací, kdy přijmeme euro jako jediné oficiální platidlo. I když euro nepřijmeme dnes, přijmeme ho později při vstupu do Hospodářské a měnové unie (EMU). Jak pocítí přechod od korun do eura běžný občan?
Stručně řečeno, moc se pro něho nezmění. Veškeré vklady a úvěry se jednoduše jednoho dne převedou určitým fixním kurzem z korun na euro. Tento kurz bude zřejmě buď poslední známý flexibilní kurz, spíše však průměr kurzu za nějaké období, například jeden rok před jeho zafixováním. Od stejného okamžiku se začnou vyplácet mzdy v eurech a v obchodech se objeví eurové ceny. Nelze očekávat, že by tuto změnu doprovázelo masivní zvyšování cen ze strany obchodníků. Lze však očekávat, že se některé ceny „baťovsky“ zaokrouhlí, to se však bude dít směrem dolů i nahoru. Například kdyby byl zafixován kurz na hodnotě 30 Kč/euro, dnešní cena chleba 16 Kč by se zřejmě zaokrouhlila směrem dolů na 0,49 € a cena piva 17 korun spíše směrem nahoru na 0,59 €.
Naopak, ceny výrobků dovážených ze zahraničí by se mohly snížit, neboť odpadnou náklady dovozců na konverzi korun na eura. Tento efekt ale také nebude u většiny zboží silný a bude se řádově pohybovat v desetinách procenta ceny zboží. Výjimku by mohly tvořit ceny zahraniční dovolené, kde by cenový pokles mohl dosáhnout řádově i několika procent. Na zahraničních zájezdech ušetří Češi i tím, že již nebudou muset do značného počtu destinací měnit koruny na zahraniční měnu. Již dnes většina turistických oblastí středozemního moře – pro Čechy nejoblíbenější místo trávení dovolené – je buď přímo členem EMU nebo v nich lze bez problému kromě místní měny platit i eury.
Ceny by mohly poklesnout i díky tomu, že pro spotřebitele bude mnohem snazší porovnávat domácí ceny s cenami v zahraničí v jedné měně než ve dvou měnách. K poklesu cen některého zboží přispěje i antimonopolní politika, která výrobcům zakazuje zavádět různé ceny na různých trzích. Český trh ale již dnes pod značným konkurenčním tlakem mezinárodních řetězců, a proto ani z těchto důvodů nelze očekávat žádná razantní snižování cen.
Každá mince, i ta evropská, má svůj líc i rub. Rubem přijetí evropské měny je ztráta samostatné domácí měnové politiky. Jakmile bude koruna zafixována na euro, přestane výši domácích úrokových sazeb určovat Česká národní banka. To, jak vysoké budou úrokové sazby z vkladů a úvěrů, bude určovat Evropská centrální banka a tyto sazby budou zhruba stejné v celé eurozóně. Zcela tak odpadne možnost autonomně měnit domácí úrokové sazby a ovlivňovat tak příliv zahraničního kapitálu a úroveň ekonomické aktivity. Evropská centrální banka bude stanovovat úroky tak, aby průměrná inflace v zemích eurozóny nebyla vyšší 2%, což zdaleka nemusí být ty samé sazby, jaké by byly optimální pro chod české ekonomiky.
Dalším rubem je to, že po přijetí eura již nebude možné přizpůsobovat (tedy zvyšovat) domácí cenovou hladinu prostřednictvím kurzu. Jedinou možností, jak přiblížit domácí ceny zahraničním, bude dosahovat vyšší inflace než v ostatních zemích eurozóny. Tím ale může přijít vniveč desinflační úsilí ČNB v posledních několika letech, které snížilo domácí inflace na historická minima.
|
Chcete se dozvědět o bankách a měnách více? Pak navštivte TUTO SEKCI |
Těšíte se na přijetí eura? Měli bychom ho přijmout již dnes nebo až poté, co budeme několik let členy EU? Bude nás čekat zdražování nebo naopak zlevňování? Napište nám svůj názor!
