Řada manažerů si myslí, jak jsou úžasnými a nepřekonatelnými řečníky, přednášejícími a vedoucími porad, když mají své proslovy brilantně připravené, když dokážou mluvit poutavě a přitom stručně, plynule a srozumitelně. Navíc když se považují za výtečné odborníky ve své branži. Zapomínají však často na jednu zásadní složku svého projevu, která dokáže udělat pořádný šrám na celkovém dojmu − zvláště pak před řečnickými profesionály. Onou složkou je řeč těla, která dokáže o řečníkovi a o pravdivosti jeho slov leccos napovědět. Stačí se dobře dívat a všímat si detailů na držení jeho těla a na jeho pohybech.
Zadívejte se, poslouchat nestačí
Pokud se naučíte číst v řeči těla, může se dozvědět, že je člověk, jehož projev sledujete, nesmělý, rozhozený trémou, že nevěří tomu, co vám prezentuje. Ale také, že v rámci diskuze s vámi nehodlá akceptovat váš názor, a nebo naopak, že "hraje s vámi“, že je vám nakloněný a otevřený. Tím, že dokážete rozeznat detaily jeho tělesného projevu, máte samozřejmě v ruce eso. Víte, co od něj můžete čekat, zda mu můžete věřit. Víte, jak máte reagovat, abyste dosáhli v diskuzi svého.
Zdaleka ne každý mluvčí umí dobře ovládat svou řeč těla a tak je pro vás snadné vypozorovat jeho mimoslovní projevy. Naopak, setkáte se i s lidmi, kteří vědí přesně, jak sedět, jak stát, jak nechat ležet ruce atd. – jsou to profesionálové, kteří mají svůj projev do detailu naučený. Říkáte si, že v jejich případě máte s nějakou znalostí řeči těla smůlu? Vůbec ne. Právě v tomto momentu je ještě důležitější než umět rozklíčovat jejich tělesné projevy udržet pod kontrolou projevy vaše.
To, že ví, jak "pracovat“ tělem, samozřejmě znamená i to, že umí rozluštit fyzické projevy druhých, čili v daný moment ty vaše. A protože se sebou nechcete nechat manipulovat, nechat se ovlivňovat druhými jen proto, že ví o řečnictví více než vy, musíte se umět hlídat a vlastní řečí těla si pomáhat k vyšší kvalitě svého projevu.
Ukočírovat se ovšem není záležitost jednoho dvou nebo snad tří vašich výstupů před druhými. Je to běh na dlouhou trať, který se vám ovšem vyplatí. Začněte tím, budete pozorovat ostatní při komunikaci s vámi, ať už jen čistě k vám, nebo ke skupině lidí, mezi nimiž se nalézáte (porady, semináře, školení atd.). Všímejte si toho, jak stojí, jak sedí, jak drží ruce a co s nimi dělají. Co jejich oči? Kam se upírají, co sledují?
Síla je v klidu, jistotě a vyrovnanosti
Pokud bychom měli charakterizovat správný tělesný projev při jakémkoli proslovu, pak bychom jej mohli shrnout pod slova "klidný, jistý a vyrovnaný“. Pokud promlouváte k druhým ve stoje, měli byste stát tak, abyste cítili v nohou pevnou oporu, avšak aby vám postoj nebyl nepohodlný (nohy mírně od sebe, jedna lehce v předu). Ruce jsou buď volně podél těla, nebo napomáhají gesty k dokreslení našich slov (naznačujeme, když hovoříme o něčem velkém či malém, o něčem pravidelném apod.), popřípadě ukazujeme na obrazové materiály, které jsme si k větší názornosti připravili. Udržujeme oční kontakt s publikem (nebo s jediným člověkem, pokud hovoříme s druhým jen ve dvou).
Sedíme-li při svém projevu pak sedíme celými hýžděmi na podložce (sedáku židle), nohy jsou obě celou plochou chodidel na zemi, kolena jsou několik centimetrů od sebe. Opíráme se o opěradlo maximální plochou zad, ruce máme volně položené na svých stehnech nebo na desce stolu. Dlaně mohou být natočené vzhůru, čímž naznačujeme svou otevřenost a fér hru vůči druhým.
Připadá vám takový posez přehnaný a nepohodlný? Vůbec ne, jen si ho vyzkoušejte. Dostanete pocit stability, silné opory. A čím častěji si budete hlídat, abyste seděli tam, kde je to důležité, takto, tím vám to bude připadat samozřejmější. Nehledě na to, že takový posez vám bude šetřit páteř.
Střežte se negativních projevů
Čeho se naopak snažíme vyvarovat, to jsou nežádoucí projevy těla, které o nás a našich slovech vypovídají negativně. Takovými projevy jsou sepjaté ruce či překřížené nohy (tzv. zámek – uzavíráme se, hledáme bezpečí, ale také naznačujeme trny, míříme prsty na druhého), hraní si s prsty či nějakou psací pomůckou a podupávání si nohou či například kývání trupem těla (projevy nervozity, nevyrovnanosti).
Nežádoucí je také takový posez na židli, kdy na ní skoro ležíme, stejně jako tiky v obličeji, pocení se, červenání, kousání si rtů, drbání si nosu či na hlavě, mnutí si brady a ucha, hraní si s brýlemi, časté přenášení váhy z jedné nohy na druhou. Většina těchto projevů naznačuje nejistotu v projevu řečníka, ukazuje na minimální míru jeho praxe v proslovech k druhým. Ale může také upozorňovat na nepravdivost jeho slov.
Nejprve musíte své chyby odhalit
Abyste se do budoucna vyvarovali špatných návyků při komunikaci s druhými a momentálními negativními signály svého těla, je potřeba je nejprve identifikovat. A to tím způsobem, že buď požádáte někoho ze svých blízkých – třeba kolegu, aby vás při proslovu sledoval a pak vám dal zpětnou vazbu, a nebo, a to je ještě lepší, absolvujte kurz řečnictví s nějakým profesionálním lektorem. Součástí školení rétoriky bývá videonahrávka účastníků, na základě které se ukazují negativní signály jejich těla a řeč těla se tak dá lépe ovládnout.
