Přání zaměstnanců, aby úřad práce vymohl zajištění jejich oprávněných nároků, zůstává často nevyplněno. Pracovní úřad totiž nemůže nahrazovat soudy, ba ani advokáty. Jeho pomoc zaměstnancům spočívá ze zákona především v kontrole zaměstnavatelů, kterým při nalezení nedostatků může uložit pokutu. Ale jen v případech porušování obecně závazných právních předpisů (právní předpisy o zaměstnanosti, zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání, zákony upravující mzdy a platy, cestovní náhrady, zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti) a pracovních podmínek zaměstnanců. "Avšak s výjimkou těch, které vyplývají z předpisů o bezpečnosti a zdraví při práci," upozorňuje mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Monika Hladíková. Jedná se například o rozsah pracovní doby, doby odpočinku, podmínky noční práce, práce přesčas, zaměstnávání žen a mladistvých. To je zase doména inspektorátů bezpečnosti práce. Jak vypadá kontrola zaměstnavatelů?
Nejpalčivějším problémem jsou peníze
* Předmětem kontrol je dodržování pracovněprávních a mzdových předpisů (otázky odměňování, diskriminace). Při porušování mohou občané dávat podněty k šetření.
* Zaměstnanec orgánu kontroly smí vstupovat do zařízení a objektů zaměstnavatelů, požadovat předložení potřebných dokladů od zaměstnavatele i zaměstnanců, zjišťovat totožnost osob zdržujících se na pracovišti zaměstnavatele.
* Kontrola může vyžadovat po zaměstnavateli odstranění zjištěných nedostatků, vyžádat si písemné podání zprávy o přijatých opatřeních, seznamovat se s údaji tvořícími předmět hospodářského a služebního tajemství.
* Kontrolní orgán ukládá pokuty až 250 000 korun, při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již udělena pokuta, i částku jeden milion korun.
Mnohý zaměstnanec ještě vydrží nějaké to bezpráví. Nevyplacení peněz či neoprávněné krácení mzdy si však nikdo líbit nenechá. "Jakmile zaměstnanci nedostanou vyplacenou mzdu ve stanoveném termínu, je to v každém případě podnět ke kontrole úřadu práce," říká Karla Stodůlková z kontrolního útvaru Úřadu práce ve Frýdku-Místku. V případě pouhého zpoždění výplaty se ještě lze dohodnout se zaměstnavatelem na pozdějším výplatním termínu. Pokud však firma očividně krachuje a nemá na úhradu mezd, zaměstnanci by se měli okamžitě obrátit o pomoc na úřad práce, nejlépe v obvodu sídla zaměstnavatele.
Další postup se řídí zákonem č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Úřad práce může zasáhnout v otázce mzdy například i tam, kde zaměstnavatelé nezařazují pracovníka do tarifních stupňů podle vzorového nebo podnikového katalogu prací. Nebo mu strhávají v případech nekvalitní práce mzdu z částky, která byla dojednána v pracovní smlouvě, aniž tak činí se souhlasem zaměstnance. "Zaměstnavatelé také špatně stanovují pohyblivé složky mezd a hovoří o prémiích i tam, kde nebyl vydán prémiový řád. Vyplácejí odměny,
|
ZDE naleznete jedno z řešení, kdy Vám zaměstnavatel nevyplácí mzdu. |
Diskriminace se prokazuje velmi těžko
Zaměstnanci se mohou na úřady práce obracet také v momentě, kdy se cítí diskriminováni. Skrytá diskriminace i šikana se však velmi těžko prokazují, zvláště v případech, kdy stojí tvrzení proti tvrzení. Ty se řeší obtížně i soudní cestou. Co se týká diskriminace, kontrola úřadů práce se soustředí převážně na oblast zprostředkování zaměstnání. "To znamená, že sledujeme například inzerci nabízející zaměstnání, zda neobsahuje diskriminační požadavky, nebo doručenky uchazečů o zaměstnání, na které neváhají někteří zaměstnavatelé napsat jako důvod odmítnutí věk či pohlaví uchazeče," říká Eva Prokešová z kontrolního útvaru Úřadu práce ve Zlíně.
Informace podávané vzájemně
Dle zákona č.1/1991 Sb, o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů může každý občan požadovat po kterémkoli úřadu práce informace o možnostech zaměstnání, o volných místech i poradenskou činnost týkající se zaměstnání. "Zaměstnanci si také testují na základě informací o volných pracovních místech svou cenu na trhu práce, aby si ověřili, zda se jim vyplatí měnit zaměstnání," říká mluvčí ministerstva práce Monika Hladíková. Úřad práce eviduje každý písemný, telefonický, osobní i anonymní podnět k přešetření některých zaměstnavatelů, ať se jedná o porušování výše zmíněných předpisů nebo například o nelegální zaměstnávání cizinců. Některé z podnětů sice záměrně chtějí poškodit zaměstnavatele, většina z nich však bývá takzvanou trefou do černého.
