Kolik stojí vytržení zubu, léčení angíny či operace slepého střeva v cizině, začne obyvatele České republiky zajímat obvykle ve chvíli, kdy se chystá vycestovat, v horším případě, když ho podobná nepříjemnost za hranicemi potká. Pak se zpravidla nestačí divit. Podle agentury ČTK přijde například v Německu ošetření zánětu mandlí zhruba na čtyři až jedenáct tisíc korun, zlomenina s operací je otázkou dvou set tisíc, denní pobyt v nemocnici sedm tisíc a resuscitace i půl milionu korun.
Rozdíly v cenách za služby českých a západoevropských zdravotníků lidé nejvíce pociťují právě u zubaře. Ne proto, že by byly v jiných lékařských oborech méně výrazné, ale u stomatologa vytahují hotovost nejčastěji. Například u praktického lékaře, na chirurgii, ortopedii, interně a podobně se více uplatňuje, stejně jako u nás, systém „bezplatné“ lékařské péče hrazené z pojištění. Takže pacientovi zůstává cena výkonu či léku skryta a dozví se ji, pokud si vyžádá výpis ze svého osobního účtu u zdravotní pojišťovny (jednou ročně ho lze získat zdarma). Na rozdíl od tuzemského zdravotnictví jsou však cizinci ve svých zemích zvyklí platit i v rámci lékařských služeb „na pokladnu“ více než Češi, a to formou různých drobných poplatků a spoluúčastí.
|
Kolik „stojí“ léčení nemoci nebo úrazu v cizině | |
|
Akutní onemocnění trávicího traktu včetně průjmu | |
| Chorvatsko |
1000 |
| Itálie |
6000 |
| Španělsko |
7000 |
| Rakousko |
12 000 |
| Řecko |
6000 |
| USA |
22 000 |
|
Hnisavý a nehnisavý zánět středního ucha | |
| Chorvatsko |
1000 |
| Itálie |
1000 |
| Španělsko |
3000 |
| Rakousko |
3000 |
| Řecko |
5000 |
| USA |
8000 |
|
Akutní infarkt myokardu | |
| Chorvatsko |
90 000 |
| Itálie |
193 000 |
| Španělsko |
312 000 |
| Rakousko |
186 000 |
| Řecko |
199 000 |
| USA |
až 1 000 000 |
|
Akutní zánět mandlí | |
| Chorvatsko |
1000 |
| Itálie |
3000 |
| Španělsko |
4000 |
| Rakousko |
3000 |
| Řecko |
5000 |
| USA |
7000 |
|
Podvrtnutí kotníku | |
| Chorvatsko |
1000 |
| Itálie |
3000 |
| Španělsko |
5000 |
| Rakousko |
8000 |
| USA |
30 000 |
|
Pramen: Všeobecná zdravotní pojišťovna | |
Platit za ošetření lze různě
Na to, aby nenadálý úraz či nemoc turistovi v zahraničí zcela nevyčerpaly konto, se lze předem připravit. Finanční vyrovnání lékařské péče v cizině je možné řešit třemi základními způsoby:
-
komerčním připojištěním
-
v Rakousku, Chorvatsku, Lucembursku (tam ještě chybí prováděcí předpisy), na Slovensku a od září i v Německu, tedy v zemích, se kterými má Česká republika dohodu o poskytování nutné a neodkladné péče v rámci zdravotního pojištění, pomocí formuláře tuzemské zdravotní pojišťovny
-
přeúčtováním v cizině zaplacené částky domácí zdravotní pojišťovně.
Třetí varianta je jen nouzovým řešením pro ty, kdo se zapomenou při cestě do země, s níž neexistuje dohoda, připojistit. Tuzemská zdravotní pojišťovna totiž proplatí částku pouze do výše nákladů, které by za pacienta uhradila, pokud by ho stejná nemoc či úraz potkaly doma. Rozdíl může být propastný a u větších operací či dlouhodobého léčení se často pohybuje v desítkách i stovkách tisíc korun. Navíc, kdo chce peníze dostat, musí si od zahraničního lékaře přivézt zprávu o léčení a veškeré účty. Až poté, co je tuzemská zdravotní pojišťovna prozkoumá, rozhodne, zda a kolik zaplatí.
Odborníci proto doporučují kombinovat - pokud to lze - první dvě varianty. Spoléhat se při cestě do zemí, se kterými je uzavřena dohoda, pouze na ni a nepřipojistit se, by se mohlo vymstít. Turista totiž musí počítat s tím, že ani mezistátní smlouva ho nezbaví povinnosti platit za něco hotově. Například v Rakousku: ještě než se svlékne v ordinaci - 110 korun, každá položka na receptu - 130 korun, den v nemocnici - asi 250 korun. Chorvati jsou zase zvyklí vysázet svému lékaři v hotovosti nejčastěji patnáct procent z ceny ošetření.
„Právě na tyto poplatky naši turisté často zapomínají,“ konstatuje mluvčí Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Kdo si před cestou sjednal komerční připojištění, má o starost míň. Z něj lze totiž hradit vše, tedy i poplatky a spoluúčast, a to až do výše takzvaného pojistného krytí (částky, kterou pojišťovny proplatí v případě nemoci či úrazu) uvedeného ve smlouvě. A naopak, kdyby se například léčba protáhla, tím zdražila a pojistné krytí z komerční pojistky již nestačilo, je možné využít mezivládní dohody, kde je prakticky neomezené.
Přečtěte si související přílohu, která si vzala na mušku podmínky a výhody ve státech, které s námi mají mezistátní smlouvu.
Smlouvy nepočítají s přepravou
Pozor, mezistátní smlouvy se nevztahují ani na přepravu zpět do České republiky. Výdaje s ní spojené je možné pokrýt také jen z komerčního připojištění. „Náklady na dopravu činí v průměru 30 až 300 tisíc korun v závislosti na použitém dopravním prostředku,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová. Jen v červenci pojišťovna pětkrát vysílala pro nemocné a zraněné, kteří si u ní koupili cestovní pojištění, letecký speciál. „Lidé, kteří vyjíždí nepojištěni, by si měli uvědomit, že tyto náklady si musí hradit sami nebo v případě úmrtí jejich příbuzní. Nedávný transport nebožtíka z Chorvatska, hrazený z jeho pojistky, bude stát zhruba 60 tisíc korun,“ doplňuje Zamastilová.
|
Mnoho informací o cestovním pojištění naleznete ZDE. |
Komerční připojištění ocení i lidé, kteří mají problémy v cizině se domluvit. Klient pojišťovny dostane kartu s telefonními čísly, na nichž by mu měli v českém jazyce poradit, jak postupovat, na koho se obrátit a co od něj žádat. Pokud se spolehne jen na mezistátní úmluvu, je jen na něm, kde si vyhledá lékaře a jak mu sdělí, co ho bolí.
Co vy? Vyrážíte do ciziny zásadně připojištěni nebo sázíte na štěstí, že vás v cizině žádný úraz nebo nemoc nepotká? Máte s touto problematikou nějaké konkrétní zkušenosti? Nenechávejte si je pro sebe.
