Dagmar Janíčková pracuje jako rehabilitační sestra přes třicet let. Posledních čtrnáct z nich však neošetřuje české pacienty, ale ty rakouské. Patří k prvním, kteří po revoluci našli odvahu a opustili zaběhnutý socialistický systém. V roce 1991 odešla pracovat do zahraničí. „Rozhodla jsem se hned po uvolnění hranic. Otevřel se svět, chtěla jsem poznat, jak moji práci dělají jinde,“ říká fyzioterapeutka Dagmar Janíčková.
Každý pátek se ze zaměstnání nedaleko Vídně vrací do svého bydliště v Uherském Hradišti. V rozhodování pro Rakousko hrály roli samozřejmě i finanční důvody. „Šla jsem tam ve finanční krizi, děti studovaly, spláceli jsme dům. Žili jsme od výplaty k výplatě,“ vysvětluje.
Tušila, jaké ohodnocení ji v sousední zemi může čekat. Jedna známá totiž odešla do Rakouska díky příbuzným hned po listopadu 1989. Od ní se paní Janíčková dozvěděla, kolik může ve své profesi vydělat. Tenkrát to byl téměř desetinásobek jejího tehdejšího platu. Z ordinace v Uherském Hradišti šla do Vídně. A nelituje.
Úřednický začarovaný kruh
 |
Co dělá můj šéf: závidíte jim vysoký plat? A tu dřinu a odpovědnost taky? |
V Česku dala výpověď, když bylo jasné, že práce za hranicemi vyjde. „Posledního července jsem ještě byla v Hradišti a prvního srpna nastupovala v Rakousku. Bylo to hektické. Jen mě mrzí, že mi v Česku zaměstnavatel nevycházel vstříc.“ Od začátku působila ve své profesi. Jen musela do dvou let složit v němčině rozdílové zkoušky, jež byly snadnější než dnes. „Hned poté jsem dostala plný plat podle jejich směrnic,“ dodává.
Na kafe není čas
Bylo těžké odejít od rodiny? „Manžel převzal spoustu povinností, podporoval mě, bez něj bych to nedokázala. Navíc v pátek končí pracovní doba v jedenáct hodin, už ve dvě odpoledne jsem doma. Člověk si zvykne, ale lehké to nebylo,“ říká dnes fyzioterapeutka. Původně si paní Janíčková myslela, že to zkusí na dva roky, ale zůstane. „Řadu věcí jsem se naučila, jsem tam od počátku spokojená, přijali mě kolegové i pacienti a nikdy mi nedali pocítit, že jsem cizinka. Není důvod odcházet.“ Nikdy neuvažovala, že by se do Rakouska úplně přestěhovala i s rodinou. Ale práce jí vyhovuje. „Je zajímavá, skvěle zorganizovaná, dělá se poctivě po celou pracovní dobu, ale pozor - na kafe není většinou vůbec čas,“ říká. Co podle ní člověk musí umět, pokud chce pracovat v cizí zemi?
„Důležité jsou skromnost a pokora, suverén neobstojí. Je třeba respektovat jejich systém práce, přístup ke klientům. Obdivuju jejich zájem o obor, chuť se dál vzdělávat.“ Podle Dagmar Janíčkové není nezbytné umět jazyk stoprocentně. „Stačí základní věci, dorozumět se, a pak na sobě pracovat. Nepočítat s tím, že jazyk naskáče sám do hlavy. Je potřeba se hodně učit. Čím více totiž člověk řeč zvládne, tím více se cítí doma a okolí ho bere,“ míní Dagmar Janíčková. „Nelituju toho, že jsem odešla. Určitě se vrátím. Na důchod,“ dodává.
Kolik si lékaři vydělají?
| Kvalifikace | Měsíční plat (EUR) | Měsíční plat (Kč) |
| Rodinný lékař (VB) | 8 512-9 738 | 255 360-292 140 |
| Praktický lékař (VB) | 12 162 | 364 860 |
| Zubní lékař (VB) | 7 300-9 730 | 219 000-291 900 |
| Chirurg bez praxe (VB) | od 5 000 | výše 150 000 |
| Zdravotní sestra, sálová (Německo) | 1800 | 54 000 |
* Počítáno 1 euro = 30 Kč
Zdroj: podle Eures
 |
