Banky si přestaly navzájem půjčovat.

Banky si přestaly navzájem půjčovat. | foto: Profimedia.cz

V Americe půjčovali lidem, kteří neměli na splátky

  • 1
Vše vzniklo před více než rokem. "Amerikou začaly otřásat informace o neschopnosti dlužníků splácet úvěry," vysvětluje Miriam Hanáková, analytička společnosti Benefita.

Peníze však lidé dluží po celém světě, tak proč se zhroutily americké banky? Právě ty totiž lehkovážně půjčovaly téměř každému, hlavně lidem s nižšími příjmy. Protože to byly převážně úvěry na bydlení, nešlo zrovna o malé peníze.

Zprvu se platilo méně, když splátka stoupla, nebylo na ni

"Přitom banky nastavily dlužníkům splátky tak, že v prvních letech platili méně a teprve po nějakém čase nastoupily splátky vyšší. A právě v této době dlužníci přestávali platit, protože na vyšší splátky jednoduše neměli. A banky jim domy zabavily," popisuje Miriam Hanáková.

To by samo o sobě ještě nemusel být problém. Jenže se přidali investoři. V nemovitostech viděli peníze. Podcenili však rizika, která jsou s hypotečními úvěry spojená. "Klasické bankovní produkty (jako jsou hypoteční úvěry) se transformovaly do cenných papírů a prodávaly se dalším investorům. Úvěrové riziko se z bank přesunulo na další subjekty a banky mohly poskytovat další a další hypotéky. Banky si nechávaly jen poplatky za hypotéky," uvádí pro server iDNES.cz Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.

Klesla cena nemovitostí

Nemovitostí k prodeji bylo najednou moc, banky se snažily prodat vše, co zabavily. Nepotřebovaly domy, ale peníze. A tak se objevila na americkém trhu nečekaně velká nabídka nemovitostí.

Když je něčeho moc, musí se s cenou dolů. To je logika trhu. Banky za prodej domů nedostaly zdaleka tolik peněz, kolik na ně původně půjčily. "Investoři ztratili důvěru ve finanční instituce a stáhli z trhu svůj kapitál. A tím poslali do potíží instituce další," dodává analytička Markéta Šichtařová.

Banky si přestaly navzájem půjčovat. Tím, že se stále zvyšoval převis poptávky po penězích nad jejich nabídkou, úrokové sazby na mezibankovním trhu značně vzrostly. Finanční ústavy, které neměly dost peněz na hotovosti, padly.

Vzít si hypotéku?

Ceny nemovitostí klesají i v Česku. Pro mnohé je to vhodná příležitost ke koupi, i když právě nemají dostatečnou hotovost.

Do hry vstoupila pomoc od státu

Největší pojišťovnu na světě AIG zatím zachránila Americká centrální banka (FED), půjčila jí neuvěřitelných 85 miliard dolarů výměnou za 78 procent akcií. "Pojišťovna je totiž finančně propojená téměř se všemi světovými bankami, její krach by mohl spustit dominový efekt," říká Marek Hatlapatka.

Pokles zavinily rychlé informace

Podle Miriam Hanákové mnohé strmé poklesy cen akcií společností třeba i na české burze způsobily soustředěné a rychle dostupné informace. V době internetu se nejen nic neutají, ale některé informace jsou spíš zavádějící, nemusí s konkrétní společností souviset a způsobují paniku. Pád ceny není tedy nutně podložený horším hospodařením té které firmy.

Co bude dál?

Podle finančního poradce a analytika Vladimíra Fichtnera dnes nikdo neví, jak dlouho bude krize trvat a jak skončí. Doporučuje především, aby se lidé častěji průběžně radili se svými bankéři nebo finančními poradci. A dodržovali strategii, kterou si stanovili ve finančním plánu. Pokud plán doporučuje investovat do akciových strategií, je dobré využít "slev" a nakupovat. Ale především vytrvat nebo začít pravidelně investovat. Krize podle analytika neskončí kolapsem finančního systému. I nadále budou existovat podniky, které budou úspěšné, a jiné, které budou zanikat.

A kdy začnou růst ceny akcií? "Na to neumím odpovědět. A neumí to nikdo. Doporučuji do akcií investovat pravidelně a v případě krizí, jako je tato, využít poklesů k případným větším nákupům," radí Vladimír Fichtner.

Vzhledem ke zpomalení růstu a recesi bude asi zajímavější do budoucna obchodovat s velkými společnostmi – v recesi platí, že slabší zanikají a silní se stávají ještě silnějšími.

Krize a banky v Česku

Problémy, s nimiž se světová ekonomika v současnosti potýká, jsou velmi náročné pro všechny ekonomické subjekty, pro finanční sektor především. Na rozdíl od amerických finančních ústavů banky v České republice nenakupovaly prakticky žádné cenné papíry zajištěné rizikovými úvěry. Jejich ztráty v době světové krize jsou tedy minimální.

Všechny české významné finanční instituce jsou navíc finančně zdravé, jak dokládají jejich kapitálové ukazatele.

A co je neméně důležité, vklady klientů jsou dostatečně vysoké, takže si banky nemusí peníze půjčovat na mezibankovním trhu. Ačkoli se i v České republice objem obchodování na mezibankovním trhu významně snížil, banky jsou schopné se financovat z vlastních zdrojů. Významnou roli při podpoře likvidity v bankovním systému hraje ČNB, jejíž repo operace mohou banky zajišťovat nejen pokladničními poukázkami, ale nově také státními dluhopisy.

Vzhledem k tlakům na to, aby banka měla k dispozici dostatečnou hotovost, objem obchodování se státními dluhopisy v posledních několika měsících významně poklesl.