Špidlova vláda zatím rozhodla o dvou klíčových věcech. Těm, kteří už v penzi jsou, letos zbrzdila příjmy na minimum. V lednu přidala 144 korun a průměrná starobní penze tak činí 7227 korun, což je v porovnání s platy jedna z nejnižších úrovní za poslední léta.
Újmu způsobenou dvojím letošním zdražením a pravděpodobným růstem nájmů chce vláda dorovnat nejprve mimořádnou tisícovkou v červnu a pak tím, že bude velkorysejší při dalším povinném zvyšování penzí na Nový rok 2005. „Mohu slíbit, že příští valorizace bude podstatně vyšší,“ říká ministr práce Zdeněk Škromach a podle zákona ani nemá jinou možnost než inflaci penzistům vynahradit.
Bludný kruh se tím uzavře: nejdříve vláda zvedne daně a zdraží zboží, aby měla víc peněz v rozpočtu. A z vybraných peněz pak zvedne důchody, aby lidé měli z čeho zdražení zaplatit.
Důchod se oddálí
 |
|
Chcete vědět, zda vám penzijní připojištění zajistí spokojený důchod? Využijte naši kalkulačku. |
Víc nepůjde jednoduše proto, že lidé stárnou a na penzijní balík jich bude víc a víc. A peníze stejně není kde brát: důchody jsou největší část státního rozpočtu, který už teď trpí nebezpečnými dluhy.
Vzhledem k evidentnímu nedostatku peněz vláda loni v parlamentu obhájila postupné prodlužování důchodového věku. Muži, kteří ještě neoslavili šedesátku, si na penzi počkají až do 63 let. Penze se na 63 let časem oddálí i pro ženy: byť později. Zůstanou dnešní „bonusy“ za vychované děti.
Mladší každý za sebe?
Jak vyřešit důchodový rébus pro střední a mladší generaci, to zatím vláda přesně neví. Vizí je „švédský model“, kde důchod víc závisí na délce kariéry a celoživotních výdělcích, ale detaily ještě vláda nemá úplně domyšlené. Špidla chce zapojit do hry také opozici, aby na bolestné kroky nebyl sám a také proto, aby se po příštích volbách zase všechno nepředělávalo.
Debata směřuje k tomu, že stěžejní roli budou i v budoucnu hrát státní penze. Lidé, kterým zbývá do penze dvacet i více let, tak budou muset dál odvádět vysoké platby státu a věřit, že jednou zase někdo zaplatí důchody jim. Při pohledu na demografické prognózy se tomu však věří jen těžko: důchodců má do roku 2050 být 3,5 místo dvou milionů, „produktivní“ populace klesne.
Podle ministra Škromacha se peníze vždy někde najdou. „Až dnešní mladé generace zestárnou, získají vliv, zvolí si takové politiky, kteří peníze na důchody opatří,“ míní Škromach. Připouští však, že mladším lidem by se mohla část odvodů odpustit, budou-li si spořit do fondů, jak je tomu na Slovensku nebo v Polsku.
|
Senioři |
|
V červnu přijde mimořádná penze 1000 Kč. V lednu vláda slibuje vynahradit letošní zdražování, tekže důchody mají vzrůst víc než o průměrných 144 korun jako letos. Důchodci si budou moci neomezeně vydělávat, ale zvažuje se, že budou muset platit zdravotní pojištění. |
|
Deset let do důchodu |
|
Parlament loni schválil nové zákony, podle kterých se bude dál protahovat odchod do penze. V roce 2013 budou muži a bezdětné ženy chodit do penze v 63 letech, pro mladší ročníky se penze patrně ještě víc oddálí, mluví se o 65 letech. |
|
Střední generace |
|
Do důchodu se bude chodit později, lidé budou odkázáni i na vlastní úspory. Populace stárne, v roce 2020 budou na jednoho důchodce pracovat jen dva "produktivní". Chystaný "švédský model" znamená, že lidé budou muset na slušnou penzi dlouho pracovat a více vydělávat. |
|
Nejmladší pracující |
|
Budou muset zapaltit dvojí důchody - svých rodičů přes státní pokladnu a částečně si sami naspořit. Není vyloučeno, že vláda dojedná s opozicí reformu jako na Slovensku nebo v Polsku: odpustí mladým část povinných odvodů na důchody, když si budou spořit. |
