V mnoha podnicích ještě nevědí, co je firemní kultura

"Franto, ty už příští měsíc nechoď" tak může a v mnoha podnicích také vypadá informace o skončení pracovního poměru. I když v důsledcích je to stejné, lépe se člověku poslouchají slova o tom, že vykonal kus dobré práce, ale podnik se reorganizuje a bude potřeba méně pracovníků. Zatímco od zaměstnanců se požaduje slušné chování, mnohým zaměstnavatelům stále ještě chybí. Nerespektují, že některé informace by měly být určeny jen pro uši těch, kterých se bezprostředně týkají - ventilují problematiku propouštění konkrétních lidí třeba při setkání celého pracovního kolektivu. O citlivém přístupu k pracovníkům nejde hovořit ani tehdy, když vedoucí přede všemi probírá rozvodové peripetie některého ze svých podřízených.

NĚKDE PANUJE JEŠTĚ DUCH SOCIALISMU

Velmi záleží na tom, zda se jedná o českou nebo zahraniční firmu. A nejen to - v případě české firmy je důležité, zda vznikla v dávné socialistické éře či později."V bývalých socialistických podnicích nyní zprivatizovaných, vládne zpravidla zdárně vyvinutá byrokracie s pomalejší orientací na principy tržního hospodářství" říká Barbora Tomšovská z konzultační společnosti Wrightson and Urquhart. V praxi to znamená, že komunikace probíhá přes řadu zbytečných prostředníků jako jsou různí náměstci nebo vedoucí oddělení. Úplnou specialitou českých podniků je kniha docházky - zaznamenávají se do ní příchody a odchody a ten, kdo ráno nestihne včasný příchod do práce se ocitá pod červenou čarou hříšníků. V takové firmě je obvykle třeba oslovovat nadřízeného titulem, který stvrzuje jeho nejvyšší dosažené vzdělání. Společnosti vzniklé po revoluci jsou obvykle o dost pružnější, nepotrpí si na formality a důraz je kladen spíš na vytvoření solidního pracovního prostředí.

V ZAHRANIČNÍCH FIRMÁCH SE ZAČÍNÁ POZDĚJI

V anglosaských společností je firemní kultura jiná než v jejich českých obdobách. Pracovat se začíná později - mezi devátou a desátou hodinou, o to později se však také končí." S anglicky mluvícím šéfem není třeba řešit vykání či tykání - to angličtina vyřešila sama - všichni se oslovují křesním jménem" podotýká Barbora Tomšovská. V německých firmách si potrpí na přesnost a dochvilnost a vztahy jsou tam formálnější. Daleko více času než v britských firmách je tam třeba věnovat písemnostem - výkazům práce. Výhodou skandinávských firem je zase taková firemní struktura, ve které vládne nestrukturovaná podřízenost - i pracovník v nižším postavení může komunikovat s generálním ředitelem. Skandinávské společnosti mají velmi kvalitní systém péče o zaměstnance - široké sociání výhody - velké možnosti sebevzdělání a profesního růstu."To vytváří velmi silný pocit loajality zaměstnanců vůči zaměstnavateli" upřesňuje Michaela Krčmová z konzultační společnosti Wrigtson Urquhart.

V AMERICKÉ FIRMĚ SE HODÍ BÝT" HAPPY"

Jinak než v ostatních zahraničních firmách to vypadá v americké společnosti. To, co je možné vidět na plátnech kin, je velmi často také opravdovou realitou - na jedné straně je atmosfera upjatá, na druhé velmi benevolentní. V praxi to vypadá tak, že uvolněné kamarádské prostředí, kde se všichni oslovují křesními jmény a tváří se, že nemají vůbec žádné problémy, je v silném protikladu s tvrdou rukou managementu společností. Když některý zaměstnanec profesně nevyhoví, velmi rychle se s ním firma rozloučí. Impulsivní povahy velmi ocení prostředí jižanských společností třeba italských nebo francouzských - specifická mentalita se výrazně promítá do jejich firmeního prostředí a to ne každému může vyhovovat.