Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V případě pracovního úrazu se zaměstnavatel ocitá jednou nohou v kriminále

aktualizováno 
Dojde-li k pracovnímu úrazu, je zaměstnavatel zatížen výplatou náhrad škod spojených se vznikem pracovního úrazu. V případě vážných či dokonce smrtelných pracovních úrazů se zaměstnavatel ocitá jednou nohou v kriminále – a snadno se v něm může octnout i nohama oběma, coby pachatel trestného činu ublížení na zdraví.
Na některých pracovištích můžete přijít i o život

Na některých pracovištích můžete přijít i o život | foto: Profimedia.cz

Jednou nohou v kriminále
Toho se podle dikce trestního zákona dopustí ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt. Podle § 223 trestního zákona hrozí tomu, kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti.

V případě těžkých či dokonce smrtelných pracovních úrazů pak vstupuje do hry § 224, podle kterého ten, kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody až na pět let může být potrestán ten, kdo způsobí z nedbalosti těžkou újmu na zdraví nebo smrt proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. A v případě, kdy dojde v důsledku hrubého porušení předpisů o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienických předpisů k těžké újmě na zdraví či smrti více osob, hrozí pachateli až deset let za mřížemi.

Nebezpečná lehkomyslnost
Povinností zaměstnavatele, jakým způsobem má zajistit svým zaměstnancům bezpečnost, když pro něj pracují, je mnoho, i jeho odpovědnost za jejich zdraví je veliká – na základě snahy vyrovnat principiální nerovnováhu vztahu zaměstnance a zaměstnavatele, kde zaměstnavatel je „ten silnější“. Pokud by například zaměstnavatel požadoval po svém zaměstnanci práci, u které lze důvodně předpokládat, že závažným způsobem ohrozí zdraví daného zaměstnance nebo jiných osob, má zaměstnanec právo odmítnout – zaměstnavatel pak nesmí takové odmítnutí považovat za neplnění povinností zaměstnance – jinak se dostává do vážné kolize se Zákoníkem práce.

Kdy je úraz pracovní

Plněním pracovních úkolů je:

  • výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru – viz popis práce
  • jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele  nebo na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců nebo zástupce pro oblast BOZP – tato činnost musí směřovat k prospěchu zaměstnavatele.
  • činnost na podnět ostatních zaměstnanců
  • činnost z vlastní iniciativy – pokud k ní není třeba zvláštní oprávnění nebo není konána proti výslovnému zákazu zaměstnavatele – zpravidla se jedná o činnost při odvracení škody
  • dobrovolná pomoc organizovaná zaměstnavatelem – například sponzorská pomoc školám
  • činnost, která je předmětem pracovní cesty

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce:
cesta do šatny, koupání, cesta pro materiál; úkony obvyklé během práce, nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení, úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele; vyšetření ve zdravotním zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k nim a zpět; školení zaměstnanců organizovaná zaměstnavatelem nebo odbory

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů nejsou:

  • cesta do zaměstnání a zpět
  • stravování
  • ošetření ve zdravotnickém středisku a cesta tam a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

Zaměstnanec ale také není „z obliga“
I zaměstnanec má za povinnost chránit při práci zdraví své i dalších lidí, kterých se jeho práce bezprostředně týká, znát a dodržovat veškeré předpisy a nařízení vztahující se k bezpečnosti práce a nebýt při práci pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. I sebelépe nastavená a kontrolovaná bezpečnostní opatření totiž mohou snadno selhat na lidské hlouposti či lehkomyslnosti.

Jak jinak lze posuzovat například případ jedenadvacetiletého pracovníka přijatého na místo operátora na zpracování kovů a obsluhy elektrických pecí, který si způsobil pracovní úraz nerespektováním zákazu vhazovat do elektrické pece zbytky kovu. Firma, kde byl zaměstnán, ho v bezpečnostních předpisech důkladně proškolila. Přesto použil „vlastní hlavu“ a vydedukoval, že když se zbylý kovový materiál vhazuje vrací zpět do předehřívacích plynových pecí, aniž by se něco stalo, může se to samé udělat i u elektrické pece.

Věděl přitom, že se do elektrické pece zbytky kovu (tzv. stěry) vhazovat nesmějí. Věděl i to, že materiál do elektrické pece nesmí přijít do styku s vodou, jinak dojde k výbuchu. Bohužel mu nedošlo, že ve zbytcích kovu může být vlhkosti víc než dost. Protože byl člověk přemýšlivý, usoudil, že materiál nesmí do pece hodit studený, proto ho položil nejprve na víko pece, a když si myslel, že je dost vyhřátý, vhodil ho pod víko. Následovala exploze, která ho zaskočila – předpokládal, že i kdyby se něco stalo, nehořlavé montérky, přilba a obličejový štít, které měl tu chvíli na sobě, ho ochrání před vším nebezpečím. Žádný z jeho předpokladů bohužel nevyšel.
 80 000 Kč. 

Smutné kuriozity pracovních úrazů

Osudová smůla
Jedním z nejnebezpečnějších povolání je havířina. K těžbě uhlí neodmyslitelně patří seismické otřesy, které mohou snadno způsobit zával. Nebezpečí však nehrozí jen horníkům v šachtě, ale třeba i pracovníkům na těžní věži. Ti musí pravidelně kontrolovat těžní jámu, zda je vše v pořádku. „Při jedné takové kontrole se uvolnil těžký kus železa a spadl na jednoho ze dvou lidí, kteří v tu chvíli byli v jámě,“ vzpomíná jeden z těžařů pracujících na dolu ČSM u Karviné. „Bylo to až osudové – stalo se to těsně před koncem šichty a ten člověk navíc byl ve výpovědní lhůtě – zbývaly mu asi dvě šichty do konce. Nebylo mu zkrátka souzeno odejít od havířiny,“ dodává.

Posvítil si na benzín
Každý rok je vyhlašována ironická Darwinova cena, která je udělována každému, kdo se prokáže tak ohromnou vlastní hloupostí, že se sám vyčlení z řad lidstva. Před čtyřmi lety na ni byl nominován za smrtelný pracovní úraz, který si přivodil svou neuvěřitelnou hloupostí, jistý Brazilec Manuel, který se živil jako pracovník na myčce aut.

Jeho úkolem bylo z cisteren převážejících benzín vymývat po jejich vyprázdnění zbytky benzínu. V osudný den přijela prázdná cisterna na vymytí a Manuel ji začal plnit vodou, což byla standardní procedura, jejímž účelem bylo dostat výbušné benzínové páry ven z cisterny. Asi o hodinu později se vrátil zkontrolovat, zda je v cisterně dost vody. Nahlédl otvorem do cisterny, uvnitř však byla natolik velká tma, že nemohl dost dobře posoudit, zda už je dostatečně naplněná. V tu chvíli nějak pozapomněl na to, proč vlastně cisternu napouštěl a udělal osudovou chybu – posvítil si do cisterny zapalovačem.

Poměrně drsně tak otestoval, že vody v cisterně ještě opravdu dost nebylo – prudký výbuch ho vymrštil do vzduchu, nebohý Manuel přistál o 100 metrů dál na firemním parkovišti. Utrpěl mnohačetné popáleniny a těžká poranění, na následky kterých zemřel. 

Nebezpečně potřeštěné mládí
Nejvíce pracovních úrazů si zaviní lidé sami svou nepozorností či vyloženou hloupostí. Lidský faktor hraje významnou roli při vzniku pracovního úrazu až v 80 % případů. Ze statistik pracovních úrazů v Evropě vycházejících z dat evropského statistického úřadu Eurostat vyplývá, že nejnebezpečnější sami sobě jsou z hlediska rizika pracovního úrazu mladí lidé do 30 let – riziko pracovního úrazu je u nich až o 50 % vyšší, než v jiných věkových kategoriích.

Z výsledků šetření příčin úrazů v roce 2006 vyplývá, že nejčastěji vedla k úrazu neúmyslná chyba zaměstnance vyvolaná nedostatkem zkušeností či odborných znalostí, nebo také podcenění bezpečnostních předpisů a zákazů, se kterými byl daný zaměstnanec dostatečně obeznámen. V České republice za posledních deset let podle oficiální statistiky Státního úřadu inspekce práce výrazně poklesl počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců (do 18 let). Zatím poslední smrtelný pracovní úraz byl v této věkové kategorii naposledy zaznamenán v roce 1998.

Když už dojde k úrazu
Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu (účast zaměstnance – pokud to zdravotní stav dovolí, svědků, zástupce pro oblast bezpečnosti …), neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin

uvědomit o úrazu zaměstnavatele (jde-li o cizího zaměstnance). Zaměstnavatel vede knihu úrazů, ve které eviduje všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zaměstnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny či k úmrtí zaměstnance.

Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz:

  • státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie ČR, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
  • územně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru (činnost úřadu: Přijímá ohlášení pracovního úrazu), nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona (§ 39 odst. 1 zákona o hornické činnosti), vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní,
  • příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP,
  • pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal.

Smrtelný pracovní úraz zaměstnavatel ohlásí:

  • územně příslušnému útvaru Policie ČR,
  • územně příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona (§ 39 odst. 1 zákona o hornické činnosti),
  • příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP,
  • příslušné zdravotní pojišťovně,
  • pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Proč si zřizovat soukromou datovou schránku a na co dát pozor

Stále více lidí uvažuje o zřízení osobní datové schránky, aby mohli pohodlněji komunikovat se státními orgány. Jaké jsou výhody a nevýhody datové schránky, to...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Advantage Consulting, s.r.o.
OBCHODNÍ ZÁSTUPCE

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 25 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.