Na penzi spoří v západní Evropě v průměru  42 procent lidí.

Na penzi spoří v západní Evropě v průměru 42 procent lidí. | foto: Profimedia.cz

V přípravách na penzi jsme evropskými premianty, předčíme i Američany

  • 138
V produktivním věku spoří na penzi již tři čtvrtiny Čechů. V porovnání s ostatními státy světa je Česká republika země, kde se připravuje na důchod nejvíce pracujících. Na zadní kolečka myslí lidé v produktivním věku o 12 let dříve než dnešní důchodci a se spořením na penzi začínáme od 35 let.

Češi jsou v přípravách na penzi v mezinárodním srovnání premianty. Jsme výrazně aktivnější než lidé v západní Evropě, kde střádá v průměru jen 42 procent pracujících. Překvapivě jsme předstihli dokonce Spojené státy, kde peníze na důchod odkládá ze svých úspor 72 procent lidí a je zde dlouhodobým zvykem spoléhat se s finančním zajištěním na důchod hlavně na sebe.

Vyplývá to z mezinárodního průzkumu AXA Retirement Scope 2010, který proběhl již popáté ve 26 zemích světa a podruhé i v České republice.

Většina Čechů netuší, jakou penzi dostane

"Češi si uvědomují, že se u nás důchodový systém potýká s velkými problémy, mnoho lidí se proto na důchod finančně připravuje a nespoléhá pouze na státní systém důchodového zabezpečení. To je dobrý základ pro připravovanou důchodovou reformu, která by měla směřovat k tomu, aby byli lidé motivování zejména ke spoření vyšších částek," míní Mojmír Boucník, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR.

Kdy do důchodu

Do penze by Češi šli nejraději v 58 letech. Počítáme ovšem s tím, že to bude až v 64 nebo 66 letech. Se zvyšováním věkové hranice přitom nesouhlasí sedm z deseti Čechů.

Dostačující příjem v penzi očekává podle mezinárodního průzkumu ale jen 35 procent Čechů. Většina lidí má za to, že s odchodem do důchodu jim vzniknou finanční problémy a budou si muset utahovat opasky. Osm z deseti Čechů přitom vůbec netuší, jak vysoký státní důchod dostanou.

"Česká republika patří mezi země s největším podílem pracujících, kteří vůbec neznají výši svých budoucích příjmů v důchodu. V Německu trpí podobnou nejistotou například jen 38 procent lidí. Je zde totiž obvyklé, že lidé dostávají každoročně výpis, kolik do systému vložili peněz a jak vysokou by dostali státní penzi, kdyby již do důchodu odešli. Správa sociálního zabezpečení v Česku ale takové informace nerozesílá," poznamenává Boucník.

K důchodu si přivydělává více než pětina Čechů

V porovnání se světem jsou české důchody poměrně nízké, nízké jsou ale také životní náklady. První průzkum AXA Retirement Scope, který proběhl v Česku v roce 2008, přitom potvrdil, že čeští důchodci s penzí vyjdou a na konci měsíce po zaplacení nákladů na živobytí jim zbude v průměru tisícikoruna. Řada penzistů se ale musí omezovat nebo si přilepšovat z vlastních zdrojů. Své příjmy totiž považuje za dostačující jen 48 procent z nich.

Důchodci ve Švýcarsku jsou na tom výrazně lépe. I přes vysoké životní náklady, kdy na domácnost potřebují měsíčně v přepočtu 51 tisíc korun, jim na konci zbude z důchodového příjmu téměř 19 tisíc korun. Naproti tomu Francouzi a Belgičané s důchodem nevyjdou, průměrný francouzský důchodce má na konci měsíce schodek v přepočtu okolo 10 tisíc korun a neobejde se bez materiální podpory od své rodiny.

Jak vycházejí penzisté v Evropě s důchodovým příjmem
(měsíčně v přepočtu na Kč)
Stát Důchodový příjem Náklady na domácnost Přebytek/schodek
Švýcarsko 69 959 50 975 18 984
Německo 37 964 25 725 12 239
Velká Británie 36 655 25 186 11 469
Itálie 42 283 39 978 2 305
Česká republika 11 020 9 976 1 044
Slovensko 7 984 8 397 - 413
Polsko 13 916 16 669 - 2753
Maďarsko 8 769 12 184 - 3 415
Belgie 35 897 43 689 - 7 792
Francie 44 057 54 477 - 10 420
Zdroj: AXA Retirement Scope 2008

Trh práce se za pár let výrazně změní

Čeští důchodci patří podle průzkumu k nepracovitějším. Zatímco ve světě si v důchodu udržuje placené zaměstnání 17 procent důchodců, v Česku to je 22 procent penzistů. "Pokud Češi chtějí mít vyšší důchody, je nutné déle pracovat a odcházet do penze v pozdějším věku," poznamenává Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podle odborníků se trh práce v Česku za pár let výrazně změní. Dojde k radikálnímu úbytku mladé pracovní síly, protože do zaměstnání nastoupí početně slabší ročníky. Se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu proto naroste konkurence mezi věkově staršími pracovníky a bude nutné hledat řešení, jak zaměstnávat i seniory po šedesátce.

"Jednou z možností je řídit pracovní zdroje podle tak zvaného Indexu pracovní schopnosti," říká Ladislav Rabušic. V praxi by to znamenalo, že pracovník může získat uplatnění na pozici, která mu ve firmě s ohledem na věk nejvíce sedí a kde může své schopnosti nejlépe zhodnotit.

"Tato nová myšlenka se zrodila ve Finsku, nyní ji rozpracováváme i u nás. Cílovou skupinou jsou lidé ve věku padesáti a více let, kteří mají problémy najít zaměstnání," dodává Milada Rabušicová, profesorka Ústavu pedagogických věd brněnské filosofické fakulty, která se na projektu podílí.