Proč jste obchodoval právě se zbraněmi? Zbraně se často spojují s násilím, neměl jste s obchodováním s nimi vnitřní problém?
Zbraně jsou věci. Je to výplod lidské fantazie, inteligence a touhy přežít. Bez zbraní bychom jako lidé nepřežili. Na to jsme příliš slabí. Zbraně jsou také v naprosté většině dokonalá řemeslná a často i umělecká díla. Sama o sobě nemohou konat zlo ani násilí. To mohou jen lidé. A na druhé straně – zbraň ve službě dobra může násilí zabránit. Zlo není ve zbraních, ale v lidech.
|
Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se známými osobnostmi, které se pustily do podnikání. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu herci, zpěváci či modelky. V prvním díle to byla Michaela Maláčová, která rozjela soutěž Miss ČR, v následujícím díle se dozvíte jak zpěvák Karel Štědrý podniká s automaty na kávu. |
Jak dlouho jste podnikal se zbraněmi?
Celkem asi 5 let. Začal jsem podnikat v době tzv. porevoluční euforie, kdy se otevřel prostor pro podnikání a mně to připadlo potřebné a zajímavé. Byli jsme tenkrát tři nadšenci, které svedla dohromady náhoda. Vydrželo nám to do doby, než se stal obchod více méně rutinní záležitostí a než měl dostat nejen řád, ale i pevné profesionální vedení. A toto mu bohužel nebyl schopen nikdo z nás dát.
V čem byl problém?
Člověk musí umět vést lidi, obchod, myslet ekonomicky, znát veškeré i zdánlivé souvislosti. Musí tomu také věnovat veškerý čas, který jsem například já tomu věnovat nemohl a ani nechtěl. I přesto jsem firmě dával víc, než bylo dlouhodobě v mých silách. Proto jsem často říkal, že chodím spát jako herec, vstávám jako podnikatel. Přesto, že mám ke zbraním vztah, nedalo se toto podnikání brát jen jako koníček. Byl to obchod. V té době jeden z největších na trhu, což byl ale také jeden z důvodů konce. Začínali jsme v Nuslích, poté jsme se přestěhovali na Letnou, pak do většího zase v Nuslích a dál rozšiřovali prostory a prodejní místa, což už ale byla doba dekadence.
Díl 1. MICHAELA MALÁČOVÁ
Hlavní problém byla právě v tom velkém růstu. Ve chvíli, kdy jsme dosáhli určité hranice obratu, bylo lepší malinko přibrzdit a nesnažit se obrat zvedat za každou cenu. Toto stojí další a další peníze. A trh už začínal být pomalu nasycený. V tu chvíli je lepší začít více šetřit. A firmu spíše zmenšovat, protože jakákoliv expanze s sebou přináší další náklady nejen finanční, ale i na potřebný personál.
A pokud firma tzv. nekapitalizuje, žije z úvěrů, leasingů a nájmu, tak jakékoliv zakopnutí a problém může být pro firmu smrtelný. Také nám do toho přišel nový zákon o zbraních, který, jak je v této zemi zvykem, vstoupil v platnost, ale neměl prováděcí vyhlášku. Díky tomu se nedalo skoro půl roku prodávat a obrat klesnul hluboko pod záchovnou mez, která byla potřebná pouze pro chod firmy. Stát nám opravdu nepomohl. Možná i proto, že mu jde spíše o omezení zbraní mezi lidmi, o útlum tohoto oboru. Takže konec se nenávratně blížil.
Jaké máte dnes doma zbraně a na co je využíváte?
Mám různé krátké zbraně, pistole či revolvery, ale moc z nich nestřílím a nosím je už jen občas. Mám hlavně španělské astry. Nejraději střílím z brokovnice Kemen nebo Benelli na asfaltové terče. Poslední dobou taky tak jen jednou za měsíc. Ale dřív jsem trénoval i dvakrát týdně. Nelovím.
Kde jste hledali zaměstnance?
Většinou mezi známými a kamarády. Je velice těžké najít dobré zaměstnance. Naše firma jich měla kolem dvaceti. Ale tento problém najdete v každém oboru. Fungovali jsme hlavně na kamarádství a společných zájmech, které se začaly v určitých chvílích rozcházet. Dnes už vím, že když chce člověk obchodovat, měl by obchodovat sám na své riziko. Majitel firmy by měl být jeden. Do tohoto typu podnikání bych se už nepustil.
Je možné podnikat bez kontaktů?
Kontakty jsou důležité a vždycky budou potřeba. My jsme se vydali cestou zahraničního obchodu, protože jsme chtěli dovážet. Obrátili jsme se na Španělsko, Itálii, Německo, Rakousko a dováželi jsme z těchto zemí, kde jsme většinou získali výhradní zastoupení.
Podařilo se vám dostat firmu do zisku?
Návratnost po letech podnikání nebyla žádná, protože jsme vše financovali pouze z úvěrů a tak jsme rozjeli kolotoč, který se dá jen stěží zastavit.
Čemu se kromě herectví věnujete dnes?
V současné době mám nakladatelství, vydal jsem dvě knihy. Je to jenom moje, a tak je veškerá finanční a další zodpovědnost jenom na mně. Tady jsem se do žádného rizika nepustil. A pak mám koně a to mě stojí hodně času i peněz, ale je to má velká láska a poslední dobou to beru i jako určité poslání.
Vidíte v nakladatelství svou finanční budoucnost? Vnímáte v této oblasti velkou konkurenci?
Ne. To vzniklo jen z nutnosti, protože nikdo nechtěl vydat knížku o mojí mámě v tak velkém nákladu, jak jsem si představoval. Jsem rád, že jsem se nemýlil.
|
|
Herec Václav Vydra je synem divadelních herců Václava Vydry a Dany Medřické. Zazářil v mnoha filmech, divadelních představeních, seriálech nebo pohádkách.
