Co mají váleční veteráni společného s ženami po rodičovské, absolventy a lidmi před důchodem? Nemohou najít práci. Veřejnost o nich nemá nejlepší mínění a podniky raději volná místa obsadí někým jiným.
Přitom mají co nabídnout. "Lidé tvrdí, že jsme v armádě pro peníze, že jsme žoldáci. Nepomáhá ani medializace průšvihů jednotlivců z řad veteránů. Obecně jsou armádě připisovány i chyby politiků a ministerstva obrany," říká Ladislav Sornas ze Sdružení válečných veteránů ČR. Podle něj žádostí o pomoc s hledáním místa stále přibývá.
Může se hoditNajděte si práci, která vás bude opravdu bavit. Aktuální volné pracovní pozice na jobDNES.cz. |
"Je třeba si uvědomit, že novodobí váleční veteráni jsou obvykle v produktivním věku, ve velmi dobré fyzické kondici a jejich zkušenosti a znalosti často přesahují možnosti civilních zaměstnanců. Například důstojníci s praxí z vypjatých ozbrojených konfliktů se často obsazují na pozice krizových manažerů a poradců," upozorňuje Sornas a pokračuje: "Logistické a řidičské zkušenosti jsou vítány u dopravních firem, odolnost, kondice, odvaha a vytrvalost v řadách policie, hasičského záchranného sboru, bezpečnostních služeb. Pečlivost a svědomitost zase v administrativní oblasti."
Přesto je hledání práce pro veterány z války značně obtížné. Proto vznikl projekt s názvem Z války/armády do civilního zaměstnání. Je hrazený z peněz Evropského sociální fondu. "Účastníkům platíme rekvalifikační kurzy, školení, poradenství a také dotujeme budoucímu zaměstnavateli část mzdy ve výši čtyř tisíc korun měsíčně po dobu jednoho roku," říká Ladislav Sornas, podle něhož se sdružení snaží informovat konkrétní podniky a přesvědčit je, aby veterány zaměstnaly. Výsluhy totiž vojáci dostávají po 15 letech služby, průměrně to bývá 10 až 12 tisíc korun, které se daní 15 procenty.
Problémy veteránů
|
Šance pro několik desítek lidí
Projekt funguje zhruba rok a zatím se podařilo zaměstnat 36 bývalých vojáků. Sedm z nich však ve zkušební době práci ztratilo a šest odešlo, neboť jim zaměstnavatel neplatil mzdu. Jeden dostal výpověď, protože na práci nestačil. V současnosti hledá sdružení místo dalším 31 lidem.
Jedním z účastníků projektu byl i Zdeněk Kvasnička, který je v současnosti vedoucím správy objektů v městysi Loučeň. K tomu, aby se mohl účastnit výběrového řízení, potřeboval ještě absolvovat dvě školení, která mu uhradilo právě sdružení válečných veteránů. "Na konkurzu nás bylo šest a nakonec jsem to vyhrál já. Jsem moc spokojený, práce mě baví," říká Zdeněk Kvasnička.
V 90. letech působil v misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Po návratu vystřídal řadu vojenských základen v Česku, až se rozhodl armádu opustit. "Víte, měl jsem toho dost. Nejenom veřejnost na vás kouká skrz prsty, ale i lidé v armádě považují modré barety tak trochu za přítěž," doplňuje Zdeněk Kvasnička, který práci nehledal dlouho, protože se ihned zapojil do projektu sdružení.
A co z armádního výcviku využil v civilním zaměstnání? "Naučil jsem se operativně přemýšlet a nezatěžovat nadřízené malichernostmi," říká muž, který je příslušníkem aktivních záloh. Ačkoliv se mu v práci líbí, na zahraniční misi by jel znovu.
Oceňujeme zkušenosti z mezinárodního prostředí
Jedním ze zaměstnavatelů, který přijal válečné veterány do svého týmu, je společnost Robert Bosch v Českých Budějovicích. "Oldřich Souček nastoupil do naší firmy v únoru 2012 na pozici vedoucí týmu ve vývojovém oddělení. Již na přijímacím pohovoru působil velmi vyzrálým dojmem, konkurzem prošel úspěšně. Dozvěděl se o něm od svého známého, který je rovněž válečným veteránem a ve firmě dělal projektového vedoucího," říká personální ředitelka Barbora Schelová. Podle ní veterán Oldřich Souček uplatnil zkušenosti například s vedením lidí a s řízením projektů. "Pozitivní byla i znalost mezinárodního prostředí," doplňuje Barbora Schelová.
Projekt Z války/armády do civilního zaměstnání potrvá do září letošního roku. Existují ještě další dva podobné - projekt Začleňování válečných veteránů do civilního života (do června 2014) a projekt Vet Centra (do září 2013). Na všechny bylo věnováno zhruba 42 milionů korun z evropských peněz.
Perský záliv i Afghánistán
Prvními novodobými válečnými veterány jsou vojáci Československé armády, kteří byli v prosinci roku 1990 vysláni do oblasti Perského zálivu. V roce 1992 se zapojili do zmírňování následků občanské války na území bývalé Jugoslávie. V dalších letech se vojáci zapojili do misí NATO na území Bosny a Hercegoviny a Kosova. Důstojníci specialisté byli také vysíláni jako členové štábů nebo vojenští pozorovatelé mezinárodních misí a v ozbrojených konfliktech na území bývalého Sovětského svazu a mnoha zemích Afriky. V současnosti čeští vojáci operují v Afghánistánu a Iráku.
Sdružení válečných veteránů má v tuto chvíli 1 600 členů, jimiž jsou vojáci, kteří se účastnili mezinárodní operace v zahraničí. Jsou rozděleni do krajských organizací. Úkolem sdružení je řešení sociálních, zdravotních a pracovních problémů a pomoc při vytváření celospolečenského systému, který si bude schopen poradit s potížemi válečných veteránů.
