Otázka je, zda si slova odborníků lidé berou k srdci. Chování českých spotřebitelů často ukazuje spíše opak. Lidé nejenže nešetří a utrácí, ale mnohdy si peníze ještě půjčují na nákup zbytného zboží, za které neplatí včas. To potvrzují i statistiky.
„Negativní Registr Fyzických osob SOLUS evidoval začátkem října bezmála 600 tisíc osob s dluhem po splatnosti. V praxi to znamená, že zhruba každý sedmý občan České republiky neplatí řádně a včas půjčku nebo úvěr, který si sjednal,“ říká tajemník registru SOLUS Jan Stopka s dovětkem, že lidé takto dluží téměř 50 miliard korun.
Nezodpovědný přístup
Lehkost, s níž se Češi zadlužují, potvrzují i finanční poradci. Upozorňují na to, že současný blahobyt nemusí trvat věčně. „Lidé se musí naučit myslet do budoucna. A to platí pro mladší i starší generace. Obě skupiny musí cítit, že jenom s nimi svět nekončí. Neplatí heslo, hlavně ať já si užiji, a po mně ať přijde potopa. To je vůbec základ finanční gramotnosti každého z nás,“ říká finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Dodává, že v praxi vidí mnoho příkladů, kdy lidé utratí peníze okamžitě, jakmile se k nim dostanou. Netvoří si rezervy a mají za to, že se o ně vždy někdo postará. Podle něj ale s takovým přístupem narazí.
„Dříve či později přijdou nečekané, mimořádné životní události, kdy bude potřeba změnit způsob svého života, anebo sáhnout do úspor. Přijde nemoc, úraz, ztráta zaměstnání, rodinná tragédie, anebo snížení příjmu. A situaci zvládnou jenom ti připravení,“ vysvětluje.
Jeho slova potvrzuje i Jan Stopka. „Lidé plni optimismu dnes uzavírají smlouvy, které budou muset plnit i za několik let. V té době ale může být ekonomická situace ČR zcela odlišná od té dnešní.“
Vánoce čas dluhů?
Statistiky potvrzují, že nejvíce úvěrů a půjček se sjednává před Vánoci, ale i po nich, kdy mnoho obchodníků vyprodává své zboží. Přitom podle Českého statistického úřadu nejvíce utrácíme za zboží, které je zbytné, například za kosmetiku a oděvy. Často až v takové míře, jež podle psychologů hraničí s takzvaným shopaholismem nebo oniománií, tedy závislostí na nakupování. Neurologové dokonce prokázali, že mozek osob závislých na nakupování se chová podobně nebo stejně jako mozek lidí se závislostí na drogách.
„Nejvíce pod vlivem konzumu a spotřeby bývají paradoxně vrstvy s nejnižšími příjmy, ty jsou například velice snadno ovlivnitelné marketingem obchodních značek,“ vysvětluje Martina Viewegová z pražského Psychologického centra Psychoterapie Anděl. Upřesňuje, že když tato skupina kouká na reklamu, jednoduše nabyde dojmu, že danou věc potřebuje, vypíná kritický rozum a nakupuje.
„V praxi vidíme spoustu lidí, kteří jsou třeba i na sociálních dávkách. Místo toho, aby se snažili svou situaci zlepšit, pořizují se značkového oblečení nebo elektroniku. Jsou uspokojení z toho, že někam patří,“ říká.
Kolik stojí úvěr
Odborníci varují domácnosti před zadlužováním ve chvíli, kdy to není potřeba. Každý úvěr je drahý, a dvakrát tak drahý je úvěr nebo půjčka, která není potřeba.
„Lidé by si měli uvědomit, že za úvěr u banky přeplatí zhruba deset procent ročně z vypůjčené částky. A to je ještě dobré. Když si vezmou úvěr od nebankovní instituce, například na pořízení nějakého zboží, zaplatí za to už 15 a více procent. No a vůbec nejvíce pak zaplatí u rychlých půjček na internetu. Tam může být RPSN v desítkách až stovkách procent,“ vysvětluje David Kučera.
Podle něj i přes současnou konjunkturu Češi nejsou tak bohatí, aby dokázali splácet své dluhy za zboží a služby tak jistě, jako je dokáží splácet třeba Němci, jejichž příjmy jsou při shodné výši cen nesrovnatelně vyšší, než jsou příjmy české.
„Mám velké obavy do budoucna z toho, co bude, pokud si české domácnosti neuvědomí, že je čas uskromnit se a místo utrácení začít navyšovat rezervy. A to z toho důvodu, že až zpomalí ekonomika, skončí i štědré rozdávání ze strany státu. Ať už seniorům nebo státním zaměstnancům,“ uzavírá David Kučera.
