Uniformy, tedy jednotný oděv charakterizující skupinu lidí, vzbuzují od nepaměti respekt. A ti, co je nosí, jsou na ně pyšní. Nejčastěji je vidíme na policistech, hasičích a v armádě. Jak se vyvíjelo oficiální odění našich policistů a hasičů si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Podle Vlastislava Římského ze společnosti Xena Praha, která patří k největším výrobcům uniforem u nás, jsou nároky na uniformy obrovské. Zhruba jako na oblečení a kombinézy vrcholových sportovců. Materiál musí být vysoce kvalitní a vysoce odolný, musí se lehce udržovat, zároveň je ale třeba dodržovat přísné normy. Hasiči třeba potřebují stejnokroj samozřejmě nehořlavý, ale taky antistatický, dopravní policisté zase potřebují uniformy i z dálky dobře viditelné.
V současné době se policejní outfit mění, a to především v použitých materiálech. Zhruba 40 tisíc policistů by mělo být převlečeno do konce roku 2019. Výměna uniformy vyjde na zhruba 130 milionů korun. Vůbec největší obměna policejních uniforem u nás se uskutečnila na začátku 90. let, kdy se policisté „svlékli“ z původního zeleného stejnokroje Sboru národní bezpečnosti.
Od khaki přes pastelku k současné modré
Vývoj stejnokroje bezpečnostních sborů má za sebou v současné době téměř sto let. Vždy byl ovlivňován společenskými a politickými trendy a jen málokdy byl ovlivněn samotnými nositeli tohoto stejnokroje.
„Svoji úlohu sehrával i hospodářský stav republiky, a to zejména v období poválečných nedostatků, tedy po skončení první i druhé světové války. Tato období byla poznamenána živelností, nadšením ale i nedostatkem. Objevují se tak stejnokroje, sestavené buď ze stejnokrojů předchozích režimů, tedy zejména monarchie, nebo stejnokroje sestavené ze součástek i nepřátelských armád,“ vysvětluje Radek Galaš z Muzea Policie ČR.
Po roce 1945 nebylo podle něj výjimkou vykonávat službu ve stejnokrojích Afrikakorpsu či dokonce Wehrmachtu či SS. To vše samozřejmě po náležitých úpravách. Další zajímavostí je, že stejnokroje státní policie až do roku 1931 mohly vypadat jinak v každém československém městě. Uniformy četnictva se zase podobaly uniformě vojáků.
Příslušníci SNB nosili od roku 1946 uniformy britského střihu v khaki barvě, od roku 1952 byl zaveden stejnokroj nový, takzvaná švestka, uniforma sovětského typu temně modré barvy. „Počátkem 60. let 20. století v době pokusu o desovětizaci bezpečnostního sboru byl vytvořen nový typ stejnokroje. Byl opět modré barvy, změnil se však odstín do pastelové modré tzv. pastelky,“ upřesňuje Galaš.
Červená není komunistická
V roce 1968 se změnila barva na olivovou a tato uniforma vydržela jen s malými změnami až do roku 1992. Po rozpadu Československa dostávají policisté nové uniformy, tentokrát modré barvy.
„Společným jmenovatelem stejnokrojů bezpečnostních sborů od roku 1918 bylo několik faktorů. Především typické červené doplňky, které se tradovaly již od zřízení četnictva ve Francii za napoleonských válek. U nás bylo četnictvo zřízeno v roce 1850 a červená barva se stala typickou pro bezpečnostní sbor,“ doplňuje Radek Galaš.
To respektovala i policie. Druhým prvkem bylo výrazné odlišení důstojníků a mužstva. Důstojník měl doplňky vždy zlaté, mužstvo stříbrné. To vše chápalo i vedení SNB v letech 1948 až 1989. „Mělo to svůj význam a opodstatnění. V roce 1992 se od těchto tradic nepochopitelně odstoupilo a červená barva byla označena za komunistickou. To je však zcela nesmyslný a diletantský výklad,“ doplňuje Galaš.
Jak to bylo u hasičů
Jednotlivé sbory dobrovolných hasičů měly nejprve svoje stejnokroje, které se ovšem často inspirovaly uniformami pražských dobrovolných hasičů. Ke sjednocení uniforem došlo v roce 1883. Od té doby se jejich stejnokroj měnil podobně jako u ostatních profesí. V roce 1952 dostaly pracovní i vycházkové stejnokroje švestkovou barvu.
Velkým změnám ve výstroji profesionálních hasičů došlo v roce 1992. Na záda zásahového obleku přibyl nápis HASIČI, kabátec a kalhoty jsou z nehořlavé látky Neomex. Zásahová uniforma se prakticky neliší od těch, které používají hasiči v zahraničí.
Po rozpadu Československa byly změny provedeny třeba v roce 1995 (uniformy dostaly „velmi tmavě modrou“ barvu), další pak v roce 2000. Místo čepic lodiček třeba byly zavedeny čapky se štítky.
