Jeden a půl milionu, který Svoboda žádá, má být určen pro skupinu odborníků a projektantů, kteří by větrnou elektrárnu vytvořili. První se o model zajímá Ivan Pilný. Žádá, aby Svoboda svůj model zprovoznil. Záhy se dozvídáme, že model není funkční.
Svoboda vysvětluje, proč model sestrojit nelze: "Vzhledem k tomu, že jsem navrhl elektrárnu, aby měla nějaký smysl, musí být elektrárna velká, to znamená, že tato varianta by měla v průměru asi 40 metrů, i její výška by byla až 1,5násobek. A tato větrná turbína by měla váhu 250 tun, možná více, možná méně. Podle velikosti základny." Pak pokračuje ve sáhodlouhém technickém popisu celého projektu.
Pilný se ptá, zda existuje nějaký funkční model, na němž by Svoboda dokázal, že elektrárna funguje. Odpovědí mu je pouze to, že Čína zahájila výrobu podobného projektu. Svoboda však prý zaregistroval svůj patent půl roku před Čínou.
co je den dČeská televize začala vysílat pořad Den D, ve kterém lze získat peníze na uskutečnění podnikatelského nápadu. Uchazeč si může investorům říct o částku od 200 tisíc do 1,5 milionu. Investoři pak do nápadu mohou, ale nemusí investovat. Pořad má 13 dílů, v každém vystoupí pětice uchazečů o peníze. Sami žadatelé si řeknou, kolik peněz potřebují a za jaký podíl. Částka, o kterou si "podnikatel" řekne, je neměnná, ale o podílu investorů se dá smlouvat. Investoři totiž vkládají do projektů své vlastní peníze. Pravidla naleznete ZDE. |
Tomio Okamura se pozastavuje nad tím, kde by bylo možné továrnu postavit: "Na jednu stranu tu máme větrné elektrárny, které jsou na úzkém stožáru a ve výšce se otáčí vrtule. Na druhou stranu tu nabízíte alternativu, která má v průměru 40 metrů a do výšky 60 metrů. Teď si představte 40 metrů kruh průměr, které budou v krajině. Že to musí být ve volné krajině, to je evidentní. A prostě 40 metrů vlastně v průměru tubus nebo monstrum se tam bude do výšky 60 metrů tímto způsobem otáčet. Myslíte si, že to je akceptovatelné, aby tato monstra byla třeba v české přírodě?"
Svoboda argumentuje tím, že jeho jedna elektrárna nahradí 30 nebo 50 větrných elektráren. Okamura nevěří svým uším: "Vy byste vyřadil ty stávající elektrárny?"
Raději se slova ujímá Dana Bérová. Zajímá ji, jestli Svoboda oslovil nějaké výrobce energie. "Nabízel jsem to ČEZ, ale zřejmě jsem asi zvolil špatnou adresu nebo jsem vytočil špatné číslo. Bylo mi sděleno, že se těmito věcmi nezabývá a že prostě musím hledat někoho jiného," říká Svoboda. "Pak jsem hovořil s několika lektory z ČVUT v Brně, kterým se nápad opravdu líbil," doplňuje vynálezce.
Marta Nováková je v šoku z toho, že Svoboda nemá ani funkční modýlek a žádá 1,5 milionu korun. Podle ní by bez uzardění požadoval i 150 milionů. Bohužel, částka o kterou si řekl, je pro tento pořad maximální.
na přehled investorů se podívejte v naší infografice |
Rozhovor se začíná přiostřovat
Svoboda vypráví: "Asi před rokem k nám přijeli čtyři inženýři z Brna, kteří si o mém nápadu přečetli na internetu. Říkali, že by se jim hodilo, kdybych udělal maketu, která by měla výkon tak 3,4 MW, abychom to mohli… Prosím vás, co jsem si o tom inženýrovi mohl myslet? Maketu s 3,4 MW? To znamená, že to je kolos, který stojí na rakouských hranicích."
Bérová odpovídá: "A co já si mám myslet, když jste si přišel požádat o 1,5 milionu a ani nejste nám schopen předvést, jak by to fungovalo, na nějakém modýlku?"
Ivan Pilný se také přiklání k funkčním prototypu. Zato Okamura dokáže věřit projektu i bez modelu. Avšak vadí mu jiná věc: "Důvod, proč s tím mám problém, je ten, že si nedokážu představit, jak svou elektrárnu prosadíte. Za současné společenské situace, kdy je problémem prosadit tady ty jednoduché elektrárny, které mají jen jeden sloup a více do té krajiny nezasahují. Jen jdou vidět z velké dálky. Teď si vezměte, že nabízíte skutečné monstrum, které má průměr 30 metrů, na výšku třeba 45, 60 metrů, to se takhle točí dokola a někde v krajině na louce nebo na kopci."
Ani jeden z investorů do projektu své peníze dát nechce.
Svoboda se rozčiluje: "Ale Čína to bude vyrábět. Víte o tom, ne? Otevřete si internet, zadejte elektrárna Maglev a je to v bledě modrém. Ten princip, co Číňani začali vyrábět, tak mám tady, pane." Pro Ondřeje Bartoše je to o důvod víc, proč do tohoto projektu nikdy nepůjde.
Svoboda se dušuje, že bude dělat větší variantu: "Protože tamto žere elektromagnety. A 40-50-60 % a prostě toto bude chodit na Archimédův zákon. Tam se to bude nadnášet samo, zadarmo. Pane, ono je těžké se dostat mezi investory, kteří nemají o tom šajnu. Ten pan inženýr o tom může vědět, ale asi nechce." Ve svém rozhořčení Svoboda pokračuje: "Dvě dámy, no tomu se nedivím. Ale chlapi …?"
Marta Nováková a Dana Bérová se ozývají, že jsou také inženýrky. Svoboda opovržlivě odpovídá: "Ale to nic neznamená. Víte, kolik je inženýrů? A dostanou to a pak to chtějí vracet? S tím bych se neoháněl, paní!"
Ondřej Bartoš se snaží Svobodu uzemnit: "Rozhodně je výhodné investory, když už neinvestují, aspoň trochu urazit. Já s vámi souhlasím."
V úterý na čt 1 se ve 21:45 představíEva Gürbüz: založení výrobny na baklavu - požaduje 750 000 korun |
