O retro věci je zájem, tak je prodávám, říká Angličanka žijící v Praze

Zájem o vintage shopping - nakupování věcí, které jsou starší dvaceti let - je ve světě velký zájem. Jeden takový obchod provozuje v Praze na Žižkově i Rebecca Eastwoodová, Angličanka, která už v Česku žije 19 let.

Majitelka obchodu s vintage zbožím Rebecca Eastwoodová. | foto:  Dan Materna, MAFRA

"Do Prahy přijíždí spousta cizinců a zajímají je retro věci. Nakupovat ke mně chodí i stále více Čechů," říká majitelka obchodu, kde koupíte boty, kabelky, brýle, šperky či kabáty. Vše vintage.

Jak vás napadlo si takový obchod otevřít?
Vždycky jsem měla slabost pro staré věci. Už jako malá jsem chodila po nejrůznějších výprodejích, vždycky mě bavilo nosit oblečení ze 60. let. Ale ne kopie, ale originály.

Proč se váš obchod jmenuje Vintage? Co to vlastně znamená?
Jsou to věci, které jsou starší než dvacet let. Já vykupuji věci do roku 1989. Ale za deset let už to bude jinak. Mám ráda originální věci, které nikdo jiný nemá. Vintage je na západě velká móda.

Kdo je Rebecca Eastwoodová

  • Hned na první pohled poznáte, že takhle milá čtyřicátnice má módu ráda. Kozačky s kovovými knoflíky dokonale ladí s knoflíky na jejím saku.
  • Rebecca vystudovala University of Huddersfield, pak šla učit angličtinu na Technickou univerzitu do Liberce, odkud se přesunula do Prahy. Móda je její velký koníček, a tak vždy nakupovala kvalitní oblečení.
  • Když ho bylo tolik, že nevěděla, co s ním, otevřela si před 3,5 lety obchod na pražském Žižkově.
  • Jejím velkým koníčkem je i muzika. Zpívala například v kapele International Indie Punk Rock band.

V Praze žádné takové obchody nejsou?
Jsou - říkají si také vintage, ale ve skutečnosti prodávají i spoustu novějších věcí. Některé dokonce neprodávají vůbec nic starého. A jsou i mnohem dražší. U mě je vše originál. Když něco od někoho kupuji, věnuji pozornost tomu, aby to byly kvalitní věci, z kvalitního materiálu, dobře ušité. Vše, co v obchodě prodávám, mám ráda. U spousty věcí znám jejich osobní příběh.

Najdu vás i v nějakém turistickém průvodci?
Ano, můj obchod zmiňuje například francouzský průvodce Cheap and chic, který je docela populární, německý Marco Polo, jsme i v nějakém izraelském průvodci. Napsala o mně i spousta časopisů - české i švédské Elle, točila tu ruská i japonská televize.

Kdo k vám chodí nakupovat?
Většinou mladí lidé, kteří mají styl a milují módu. Od punkerů, přes tanečníky swingu až po velmi elegantně oblečené ženy. Jsou tu nadšení. Mám tu trochu od všeho. Začali sem chodit i místní lidé, kteří si uvědomují, že si tu mohou koupit kvalitní věci a že se jim budu opravdu věnovat. Vyzkoušíme pár věcí, navrhnu jim doplňky, pásky…

Šily se u nás před dvaceti třiceti lety kvalitní věci?
Byli jste sice izolovaní, ale stejně jste znali Beatles, občas někdo vyjel na západ a přivezl módní časopisy, nad kterým pak seděla mamka s babičkou, vytáhly šicí stroj a okopírovaly model. A ušily ho kvalitně. Ale je pravdou, že izolace se tu projevila například v tom, že se tu móda tak často neměnila a dorazila sem se zpožděním. Ve vašich obchodech se daly koupit modely, které se v Anglii prodávaly o osm let dříve, jen pár lidí se oblékalo podle poslední mody. Lidé to ani nepovažovali za nutné.

A jak se podle vás češi oblékají dnes?
Neuráží mě to. Češi rádi nosí džíny, pěkný svetr, sladí to se šátkem. A oblékají se podle počasí. Není přece nutné být oblečený podle poslední módy. Mně přijde nejhorší, když všichni nosí to samé. Nemám také ráda takové to snobské oblékání. Nelíbí se mi ani ženy, které přehnaně zdůrazňují svou sexualitu - krátké sukně, upnutá trika.

Všimla jsem si, že máte k zákazníkům jiný přístup než čeští prodavači.
Mě to baví, ráda se jim věnuji. Je to moc pěkná práce, když pomáháte lidem najít ten správný kus oblečení, ve kterém se budou cítit dobře. Odcházejí odtud a vypadají silnější, hubenější, menší, větší... A potom se potkáváme na ulici a oni na mě volají: Podívejte, mám na sobě to vaše sako. Chodí ke mně milí a inteligentní lidé. Přicházejí celé rodiny, kamarádi a začnou si tu hrát - zkoušejí si všechny ty legrační čepice, klobouky, dělají si z toho legraci. Smějeme se a to mám na té práci nejraději.

Rebecca Eastwoodová, majitelka obchodu s vintage zbožím, žije v Česku od roku 1993.

Rebecca staré věci miluje a ráda je i nosí.

V obchodě najdete všechno možné - retro brýle, kabáty i háčkované dečky.

Jak vás to napadlo otevřít si takový obchod?
Ceny oblečení jsou v Česku vysoké a kvalita nízká. Kam jsem přišla, nakupovala jsem staré oblečení. Najednou jsem zjistila, že toho mám strašně moc. Rozdávala jsem to kamarádům, otevřela si webové stránky. Přítelkyně měla bar, a tak jsme se domluvily, že uděláme prodejní večírek. Byl to velký úspěch, lidem se líbilo, jak jsem jim vybírala věci a doplňky. A tak mě napadlo si otevřít obchod. Už ho mám 3,5 roku a nyní zjišťuji, že je mi malý a budu se v březnu stěhovat do většího.

Kde své zboží nakupujete?
Kamkoliv vyrazím. Chodím do second handů, antiků, na bazary, lidé mi sem věci nosí. Přišla sem sedmdesátnice, která mi donesla háčkované dečky a ubrusy. Děti jí řekly, ať to vyhodí. A já si vzpomněla na svou babičku, která to také dělala a vše jsem to od ní vykoupila. Některé jsem si dokonce nechala. Často známým opakuji: Nikdy nic nevyhazujte, vždycky mi to přineste, ať se na to podívám. Buď to koupím nebo dám lidem, kterým se to může ještě hodit.

Podle čeho věci nakupujete?
Kupuji kvalitní, originální věci, snažím se vybírat oblečení, které se lehce prodá, ale přitom těžko shání. Každý kus oblečení, který mám v obchodě, jsem si vybrala sama. Protože se mi líbil, protože bych ho sama ráda nosila, protože si dokážu představit někoho, komu bude slušet, komu udělá radost.

Jak dlouho už žijete v Česku?
V roce 2003 jsem se přestěhovala do Liberce, pocházím z města Yorkshire, které má dlouhou textilní tradici. Tam jsme studovala módu a textil na vysoké škole. Naše škola udržovala partnerství s libereckou univerzitou, kam jsem se po studiu vypravila učit angličtinu. Po třech letech mi bylo jasné, že další zimu už v Liberci nepřežiju a odstěhovala jsem se do Prahy.

Je to těžké pro cizince začít podnikat v Česku? Založit si živnostenský list, získat IČO, najít si prostory…
Myslím, že je to stejné jako všude na světě. Musí se najít správné místo, zaplatit složenky, vycházet s majitelem budovy, zajistit si reklamu, mít někde sklad. Jsem cizinec, takže třeba na cizinecké policie jsem byla snad tisíckrát. To nebylo moc příjemné, přirovnala bych to k návštěvě zubaře. Naštěstí jste teď členy EU, tak tam už nemusím. Obecně lze ale říci, že tu je hodně byrokracie, papírování… Tušila jsem, do čeho jdu, protože jsem kolem sebe měla spoustu kamarádů - cizinců, kteří tu už podnikali.

Takže ani žádná špatná zkušenost? Žádné nezaplacené účty?
Nemám. Nejtěžší byly začátky, vyřídit si všechna povolení. S Anglií ale srovnávat nemohu, protože jsem tam nikdy nepodnikala.

Kde obchod najdete

Obchod je schovaný v přízemí jednoho nenápadného žižkovského domu. Stačí otevřít dveře a ocitnete se v jiném světě. Nejméně o dvacet let zpátky. Visí tu spousty šatů, kabátů, ale i třeba dobové šperky, brýle, klobouky nebo dokonce špendlíky. Zákazníci odtud nikam nespěchají, prohlížejí si jednu věc po druhé a Rebecca jim v tom asistuje.

Nahlédnout do jejího obchůdku lze i po internetu (www.bohemianretro.com).

Dá se tím uživit?
Je to nepředvídatelné, takže je dobře, že k tomu mám ještě něco jiného. Pracuji také s velmi bohatými turisty, dělám pro ně něco, čemu se říká "hlídací anděl". Nejsem jejich řidič, ani průvodce, ale starám se o to, aby všechno klaplo. Všichni se mi musejí hlásit, a když je problém, tak ho napravuji. Jedná o velmi bohaté lidi, starala jsem se například o krále Tonga. Je to také velmi zajímavá práce.

A co filmaři? Chodí k vám také?
Velmi často. Loni tady například vybírali oblečení pro český film Don´t stop o mladých punkerech v 80. letech. Chodí sem i designéři pro inspiraci. Ti se poznají jednoduše - podle toho, jak se věcí dotýkají, co kupují. Nakupují hodně oblečení, věci, které jim nebudou sedět… Nepřiznají, že jsou designéři, ale já to cítím. A někdy dokonce mohou pracovat i pro některý velký obchodní řetězec. Chodí do vintage obchodů po celém světě, hledají pěkné věci a ty pak kopírují. Koukněte se do H&M a dalších řetězců. Byla tu také jedna paní, která má v Hongkongu podobný obchod. Druhá z Paříže. Přicházejí ale také stylisté hledající oblečení pro netradiční focení.

Jsou vintage věci v Česku stejně populární jako na západě?
Tak moc ne, ale zájem roste. Mladí hodně cestují a už takové obchody viděli v Londýně, Berlíně, tak zavítají i do toho mého.

  • Nejčtenější

Podnikání střídaly chyby i ztráty. V Babicích dnes mají úspěšné České tropy

23. března 2024

Podnikatelský příběh Pavlíny Molkové začal před více než třicet lety ve Švýcarsku. „Všimli jsme si...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ignoruje vás kolega v práci? Jak poznat pasivního agresora a jak se mu bránit

25. března 2024

Očekáváte a potřebujete od kolegy spolupráci, místo toho se setkáváte jen s tím, že nedodržuje...

Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se mění. K lepšímu, či horšímu?

22. března 2024

Stěhování, rozvod, vážná nemoc nebo jen možnost ušetřit na splátkách, to jsou důvody, proč se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Auto nabourané na parkovišti. Kdo uhradí škodu?

29. března 2024

Poškozená vozidla na parkovištích v sídlištích, u obchodních domů, sportovních center či v...

Nákup stavebního pozemku na úvěr a bez zástavy? Pomůže stavební spořitelna

28. března 2024

Pořízení stavebního pozemku je dobrá investice. Ať už jako startovací pozice pro děti, pro uchování...

Vyjednávací síla mladých na trhu práce roste, říká personální expertka

27. března 2024

Premium Vyhlídky absolventů jsou nadějné, říká v rozhovoru personální odbornice Jaroslava Rezlerová. Komu...

Akciové trhy i kryptoměny jsou na maximech. Ale vydrží tam?

26. března 2024

Mohlo by se zdát, že globální ekonomika jenom vzkvétá a geopolitická rizika v podobě válek a...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...