Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Syn těžce nese, když musí zkoušet sukně pro holky, říká podnikatelka

aktualizováno 
Odmala chtěla být švadlenou, ale matka ji od toho zrazovala. Prý se nebude hrbit u šicího stroje. Na mateřské jí ho však sama koupila. Dnes má Vlaďka Kozlová pět tisíc spokojených zákaznic a u stroje se hrbí často a ráda.

Co si pamatuje, měla ráda jakoukoliv ruční práci. Od malička si přála vyučit se švadlenkou. A není divu, tuto ruční práci viděla všude kolem sebe. „Prababička šila nádherné kousky od svatebních šatů až po karnevalové masky. Maminka nás s bratry také hojně obšívala, abychom tehdy - v 80. letech - nechodili pouze v kamaších. No a asi právě proto mi to rozmlouvala, až rázně rozhodla: „Nebudeš se hrbit u stroje,“ vypráví Vlaďka Kozlová z Václavovic u Ostravy. A tak k ní její první šicí stroj přišel o několik let později.

Kdy jste začala šít a proč?
Než se mi narodily děti, pracovala jsem na dvanáctihodinové směny jako prodavačka. Na mateřské jsem si jednou koupila látku, že si ušiji sukni. Ale neměla jsem šicí stroj. Tak jsem si ho objednala a maminka zaplatila. Pán, který mi ho přivezl, se divil, že neumím šít. Stál nade mnou, říkal mi, co mám dělat, a tak jsme spolu ušili první sukni. Pak už jsem to zkoušela sama.  Později jsem na jednom z prodejních webů vystavila své první výtvory a k mému velkému překvapení se týž den prodaly. A co víc, okamžitě se začaly hrnout objednávky.

Nelitujete dnes tohoto svého rozhodnutí?
Ani náhodou, dnes jsem za to rozhodnutí vděčná. Na druhou stranu musím přiznat, že to zpočátku nebylo vůbec lehké. Protože šiji doma, bylo mnohdy těžké určit hranici mezi prací a domácností. Trvalo pár let, než jsem k tomu dospěla. Dnes už si dělám i víkendy a do dílny jsem si v tuto dobu prostě zakázala chodit.

Bydlíte na samotě u lesa, neměla jste problémy s komunikací přes internet?
Když jsem před deseti lety s podnikáním začínala, zásadní bylo, že i k nám na vesnici do domu u lesa připojili internet. Tím se pro mě a manžela otevřely nové obzory a my mohli začít. Neumím si představit, že bych tuto práci dělala bez internetu, to by opravdu nešlo.

Fotogalerie

Co všechno šijete?
Jsem „sukňový“ typ, nosím sukně i doma a věřím, že sluší každé ženě, pokud se vybere správný střih. Vždy mě bavilo kombinovat materiály a barvy, baví mě vymýšlet různé kompozice, a to i ty, které spolu na první pohled neladí. Šiji samozřejmě i šaty, mikiny, kalhoty, čepice, prostě kdeco.

Na téměř všech vašich výrobcích jsou různé aplikace, nejčastěji sovy. Ty aplikace děláte sama, anebo je někde nakupujete?

Baví mě drobné šití a vytváření aplikací, které jsou vždy jiné, dá se s nimi krásně vyhrát. Když nad tím tak přemýšlím, prostě potřebuji dělat něco, u čeho vidím výsledek, a to co nejdřív, nejlépe ještě týž den. Nemohla bych pracovat pásově a šít třeba celý den rukávy nebo límečky, vyhovuje mi šít to, na co mám právě chuť. I proto mě práce nikdy neomrzí a vyloženě se na ni těším.

Není na českém trhu, i kvůli vietnamským prodejcům, dostatek podobného a hlavně levnějšího zboží?
V současné době je opravdu veliká konkurence nejen v obchodech, ale i na internetu. Všimla jsem si, že mnoho začínajících prodejců dává na své zboží tak nízké ceny, že si nemůže vydělat ani na své náklady. Neumí se ocenit a podrývá se tím vlastně spoustu jiných prodejců, kteří jsou pak nuceni jít s cenami dolů. Takže je potřeba se umět ocenit, aby vás práce nejen těšila, ale také uživila.

Kolik jste investovala do vybavení?
Jelikož nemám prodejnu, pouze internetový prodej, tak stačil počítač a šicí stroje, ty mám dva. Nezbytný je také dobrý fotoaparát, abych mohla své zboží nafotit a vystavit. Jediná půjčka, kterou jsme si vzali, byla na přístavbu dílny. Brzy ji budeme mít splacenou.

Prodáváte pod nickem „Sůvy z nudlí“, což zrovna není lichotivý výraz. Říká se přece, že někdo hloupě kouká jako sůva z nudlí. Jak jste na to přišla?
To je otázka. Když jsme vymýšleli název, tak nás ani nenapadlo, jak se obchůdku bude dařit. V té době frčel motiv soviček a my hledali něco vtipného a zapamatovatelného, tak jsme zvolili sůvy z nudlí. To jsem tehdy netušila, že za pár let mě budou lidé zdravit: Jé, vy jste sůva, já mám od vás tři sukně. Sovy mám navíc moc ráda. A tak jsem si je zvolila jako hlavní aplikaci pro své výrobky, ať už v šité, nebo háčkované podobě. Protože vyrábím i keramiku, máme sovy i na zahradě.

Vlaďka Kozlová (38 let)

Podnikatelka Vlaďka Kozlová.
  • Vystudovala obchodní akademii. 
  • Před mateřskou pracovala jako prodavačka v módním butiku, pak jako pracovnice v expedici.
  • Na mateřské dovolené začala šít.
  • V roce 2010 si s manželem pořídili živnostenský list a začali podnikat.
  • Prodává pod nickem Sůvy z nudlí.
  • Je vdaná, bydlí ve Václavovicích nedaleko Ostravy. Má dceru (13) a syna (10).
  • Má ráda staré věci, přírodní materiály, stříbro, parfémy, modrou barvu, knihy, léto a víno. 
  • Mezi její koníčky patří práce na zahradě, keramika, procházky, cestování.

Kde nakupujete látky a další komponenty?
Látky nakupuji výhradně přes internetové obchody. Za ty roky mám osvědčené prodejce teplákovin v nejrůznějších barvách a vzorech. Zákaznice je mají rády pro svou pružnost. V neposlední řadě jsem propadla designovým bavlněným plátnům světových návrhářů s neokoukanými vzory. Jsou sice cenově výš než naše české plátno, ale v kvalitě nesrovnatelné.

Mohou si to běžné zákaznice dovolit?
Cena se u metru látky pohybuje mezi 300 až 400 korunami, což se sice projeví na ceně výrobku, ale zákaznice se stále pro nové a nové sukénky vracejí. Neříkám, že české látky nejsou vhodné, určitě ano, také je kupuji, jsou ale ideální spíš na bytové doplňky.

Máte zmapováno, kolik jste toho už prodala? A čím si vysvětlujete, že se k vám zákaznice vracejí?
Dnes máme prodáno bezmála šest tisíc kousků a čtyři a půl tisíce spokojených zákaznic. Pokud jde o vracející se zákaznice, myslím, že je to tím, že šiji zboží na míru, navíc na dálku, takže je minimálně zatěžuji. 

Máte dvě děti, jak se dá skloubit péče o ně s podnikáním?
Tím, že pracuji doma, tak velice dobře. Je to veliké plus, když dítko onemocní, nebo se učí samo jezdit do školy. Dnes už je dceři třináct a synovi deset let, jsou to parťáci a často mí modelové. Jen Vojta těžce nese, když musí zkoušet sukně, které šiji pro stejně staré princezny.

Když byly děti mladší a my doma řešili finanční situaci, tak mi při cestě do školky říkaly, proč taky nejdu do práce, abych pomohla taťkovi. Myslely si, že si šiju jen tak pro radost, dnes už naštěstí vědí, že je to náš nemalý zdroj příjmu, a váží si toho, že mě mají vždy po ruce.

Když jste začínala, dílnu jste asi neměla. Kde jste tedy šila?
Začátky byly těžké. Šila jsem v ložnici, kde s námi spaly i děti. Tehdy se všude válely látky, nitě, prostě hrůza. Neměla jsem ani plochu na stříhání a po roce připomínala má kolena dva velké mozoly. 

Jak jste to vyřešila?
Přestěhovala jsem se do obýváku, kde máme velký stůl, ale ani to nebylo únosné. Jediným řešením bylo přistavit dílnu, která je spojena s domem. Byla to celková rekonstrukce půlky domu, takže se náš podkrovní byt krásně zvětšil a já navíc získala vytouženou dílnu. Dnes jí říkám „syslírna“, protože v ní mám stohy zatím nepoužitých látek. Ale co je doma, to se počítá.

Kolik zakázek máte denně, jaké jsou čekací lhůty?
To je různé, někdy pět, jindy třeba čtyři dny žádnou. Čekací lhůta je běžně čtrnáct dní, před Vánoci i měsíc.

O co je největší zájem?
Určitě o sukně, a to jak v letním, tak v zimním období. Materiál odpovídá tomu kterému období, v zimně je to často fleece nebo svetrovina s různými aplikacemi, kdy lze krásně a originálně sladit sukni s čepicí, nákrčníkem a návleky na nohy. Stále častěji je v kurzu stejná sukně pro maminku a dceru. V poslední době šiji často také těhotenskou módu.

Kromě sukní je zájem také o trička, šaty, dokonce jsem šila slavnostní svatební šaty v ležérním stylu. Stálicí v oblíbenosti je riflovina, většinou s aplikací, kterou tvořím na přání z jednotlivých kousků látek.

V jakých relacích se pohybují ceny vašeho zboží?
Záleží na materiálu a náročnosti dané věci, ale ceny se pohybují asi od 600 do jednoho tisíce korun, u šatů či sukní s aplikací je cena vyšší. Vždy se jedná o jedinečný kus – originál. U věcí šitých ze zahraničních látek je cena vyšší. Dětské kousky pořídíte od 300 do 390 korun.

Můžete prozradit váš roční obrat?
Náš roční obrat je v posledních letech do 600 tisíc korun. Kdybych byla takzvaně dravec, určitě bych pronajala prostory, v nich pořídila vlastní obchod a nabrala zaměstnance. To pro mě ale není. Věřím, že se mi daří právě proto, že na každém kousku výrobku je má práce. Neumím si představit, že bych neměla přehled o celém průběhu výrobního procesu. Takto je to pro naši rodinu dostačující, není to na vyskakování, dnešní děti jsou náročné, ale jsme spokojeni.

Co vás jako podnikatelku nejvíce omezuje?
No, nedá se říct, že omezuje, ale novinky ve smyslu EET či GPDR mi na optimismu nepřidávají. Člověk si musí všechno hlídat, aby měl vše tak, jak má být, a mohl v noci klidně spát. Naštěstí máme šikovnou paní, které tuto práci svěřuji, a já se nemusím zabývat studiem stále se měnících zákonů, kterým stejně nerozumím.

Jak zápolíte s balením zboží, s přepravou?
To je ta část, kterou mám nejméně ráda. Zboží odesílám dvakrát týdně Českou poštou. Po letech už mám určitý grif a vše jde rychleji. Veškeré zboží musím pečlivě zkontrolovat, vyžehlit, zabalit a vystát fronty na poště. Není to příjemné, protože lidé stojící za mnou moc radosti nemají a občas brblají.

Zažila jste už nějakou zábavnou historku během podnikání? 
Jedné zákaznici ukradli naše šité kousky přímo ze šňůry na prádlo, další na bazénu. Bylo mi to moc líto, ale samozřejmě jsme se domluvili na ušití nového za zvýhodněnou cenu, jednalo se o stálé zákaznice. 
Taky mě pobavila paní na poště u nás za přepážkou, když na mě volala: Paní Sovová, pojďte si ke mně!

Co byste vzkázala začínajícím podnikatelům?
Zaměřit se na kvalitu, ne kvantitu. Mít vlastní nápady. A časem, až to půjde, nezanedbávat rodinu a přátelé. Vymezit si čas na odpočinek. Z vlastních zkušeností vím, že tělo nemůže jet dlouhodobě třeba na dvě stě procent.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

KOMENTÁŘ: Uplynulo deset let od krize, připravme se na tu příští

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust

Každá krize přináší finanční pády i nové investiční příležitosti. Krize před deseti lety, která vyvrcholila pádem banky...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...



Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Planeta nám za méně vyhozených bot poděkuje, zamítl prodejce reklamaci

Ilustrační snímek

Nové boty se mu začaly párat už po třech měsících, reklamaci však prodávající neuznal. Možná má nějakou anomálii prstů...

Krize na trhu práce z nás dělá lepší zaměstnavatele, říká manažerka GSK

Pavla Bučilová

Farmaceutická firma GSK se v Česku chlubí několika oceněními. Je odpovědnou firmou, loňským zaměstnavatelem roku a...

Další z rubriky

Odborník radí, jak poznat a motivovat budoucího šéfa

Ilustrační snímek

Aby byli spokojení zaměstnanci, musí být spokojení i vedoucí. Na nich závisí správných chod společnosti. Jak poznat...

Boj o zaměstnance nekončí. Firmy chtějí dál nabírat, říká průzkum

Ilustrační snímek

Firmy se budoucnosti nebojí a hodlají nabírat zaměstnance ve velkém. Prozradil to tradiční průzkum společnosti...

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...

ČNB ve středu počtvrté v tomto roce zvýší své úrokové sazby

ČNB ve středu počtvrté v tomto roce zvýší své úrokové sazby

Kurzy.cz Ve středu proběhne šesté měnověpolitické jednání ČNB v tomto roce. Podle předchozích zpráv se ho zúčastní všichni členo...



Najdete na iDNES.cz