Určitě se s tímto postojem k investování už každý setkal. Tolikrát opakované fráze jako „lednový efekt“ nebo „pondělní efekt“ následované cizojazyčným pořekadlem „Sell in May and go away (Něco jako : V květnu prodejte a od akcií utečte)“ nenechávají nikoho na pochybách, že asi existuje něco, co má souvislost s pohybem cen na trhu a datem v kalendáři. A když už jsme u těch říkanek, tak se taky přece říká: „Na každém šprochu pravdy trochu“.
Něco málo historie
Než se dostaneme k zajímavějším číslům a výsledkům, musíme se prokousat trochou nudné, ale nutné teorie. O vlivu kalendáře na dění na finančních trzích se hovoří zejména v souvislosti s výše zmíněným lednovým efektem. Jedná se o zažitý úzus, při kterém v lednu ceny akcií obvykle rostou. Jenomže při předpokladu, že se všichni investoři na trhu snaží využít každou informaci ve svůj prospěch (zde očekávání růstu akcií v lednu), tak už v prosinci roku předchozího musí dojít k hromadným nákupům a po přelomu letopočtu v průběhu ledna zase k realizacím kapitálových zisků – k prodávání. Což ale povede v efekt úplně opačný – růst cen v prosinci a pokles cen v lednu.
Růst cen akcií v lednu má ale svůj fundamentální základ. Zastánci lednového efektu tvrdí, že opravdu lze z některých stran vysledovat pravidelnost chování při investičních rozhodnutích. Tak například celá řada zejména institucionálních investorů podléhá určitým, přesně definovaným pravidlům, které musí v průběhu roku dodržovat, a proto se může stát, že vlivem synergického efektu se tyto zakotvené vzory investování mohou promítnout do dění na trhu. S blížícím se koncem roku se různé organizace snaží optimalizovat svou daňovou povinnost, organizační nebo právní strukturu a také finanční instituce mají tendenci na konci roku snižovat riziko svých portfolií a investic a stabilizovat dosažený výnos nebo alespoň neprohlubovat realizovanou ztrátu. To v praxi znamená prodávat cenné papíry a tím také stlačit jejich ceny.
Ale začátkem dalšího roku se situace mění. Úspěšnost portfolio managerů se měří obvykle od začátku roku ke konci roku a od ledna se tedy manažeři snaží vytvořit si náskok před ostatními a jsou ochotni podstoupit vyšší riziko. To na sebe bere podobu rozšiřování akciové části portfolia a právě to zakládá na jev na trhu, kterému se říká lednový efekt, protože nákupy akcií povedou k růstu cen. Ve prospěch této teorie mluví také fakt, že během prvního čtvrtletí institucionální investoři investují v průměru 32 % svých aktiv.
Až doposud to vypadá, že existence lednového efektu je více než pravděpodobná. Pokusme se ale vyjít ze stejných předpokladů (a tedy existence nutnosti dodržování určitých pravidel investování velkými investory) a podívat se na toto chování z poněkud jiné strany. Lze předpokládat, že je všeobecně známo, že určitá část investorů se bude chovat předvídatelným způsobem a tuto informaci potom bude chtít využít ve svůj prospěch. Ostatní, nejspíše menší, investoři budou nakupovat akcie na konci roku, kdy institucionální investoři převážně prodávají a naopak prodávat v lednu, kdy velcí investoři začínají vystavovat svá portfolia větším rizikům a nakupují akcie. Toto chování menších investorů je plně v souladu s předpokladem racionálního chování a ve svém důsledku povede k tomu, že první prodeje nastanou v době, kdy začnou velcí investoři nakupovat. Realizace zisků drobnými investory, kteří využili informace o lednovém chování institucionálních investorů, bude ceny akcií tlačit dolů a jestliže budou mít tito hráči na trhu dohromady dostatečnou kapitalizaci, jsou s to svým chováním eliminovat jakýkoli, třeba lednový, efekt.
Je v celku pochopitelné, že jakmile se objevily první diskuse o možné existenci lednového efektu, začal být tento jev podrobněji zkoumán. Dá se říct, že průkopníky v této činnosti se stali v sedmdesátých letech pánové Praetz (1973) a Officer (1975), kteří se zabývali lednovou anomálií na australském trhu. Pozornosti analytiků neušel ani tzv. „pondělní efekt“, kdy ceny akcií měly převážně klesat. O těchto efektech si můžete přečíst v dnešním druhém komentáři nazvaném Efekt kalendáře v praxi.
www.fondshop.cz
