Investice do vzdělání se prý vždy vyplatí. Jakou školu tedy pro své dítě vybrat, aby jeho šance na trhu práce byly co nejlepší ? Podle názoru odborníků pracovních úřadů nelze jednoznačně jmenovat obor, ve kterém se absolvent po skončení školy nepochybně uplatní. V silné konkurenci na pracovním trhu rozhoduje šíře a stupeň vzdělání, kvalita vystudované školy a styl, jakým se v ní žáci učí. Ten si totiž přenášejí i do své pozdější práce a často rozhoduje o jejich úspěchu. Vybrat správnou školu tak znamená vybrat především dobrou školu.
Jak se učí v dobré škole ?
Kvalitní škola se nepozná pouze podle jména. Mnohem více záleží na tom, jakou cestou studenti poznatky získávají. Zdali je výuka tradiční, nebo s užitím moderních a efektivních metod. V české škole bohužel přetrvává zastaralá praxe, kdy si žáci opíší informace z tabule, či jim je učitel nadiktuje a oni je příští hodinu odříkají. V moderním vyučování záleží mnohem více na aktivitě žáků. Oni sami, nebo jejich skupiny, dostanou úkol, ve kterém je skrytý problém. Jeho vyřešení vede k novým poznatkům. "Místo suchého učení zeměpisných údajů a historických dat děti zpracovávají vlastní projekt. Například provozují fiktivní cestovní kancelář. O zemi, kam chtějí cestovat, si musí opatřit co nejvíce informací, které využijí jako fiktivní průvodci a ve svém nabídkovém katalogu. Musí si propočítat rovněž ceny, tedy ani matematika nezůstane stranou," vysvětluje ředitelka Základní školy v Obříství Jitka Kašová. Je přesvědčena, že projektový způsob výuky je mnohem efektivnější než klasický, neboť přenáší reálné situace do školy a žáci je musí aktivně řešit. Navíc se děti učí přijímat kritiku a používat argumentaci při prosazování vlastního názoru. Informace děti získávají nejen v učebnicích, ale například i ve školních nebo místních knihovnách, od pamětníků nebo od specialistů. Moderní způsob výuky již není postaven na oddělených předmětech, kdy zeměpisář neví, co se žáci učí v dějepisu, nýbrž propojuje předměty a poznatky tak, aby je dokázali maximálně využít a znali jejich praktickou cenu. "Do našeho vyučování zařazujeme prvky daltonského vyučování, jehož smyslem je umožnit každému žáku učení podle jeho osobních schopností a nadání. Žáci zpracovávají několikrát v týdnu úkoly, které jim učitel takzvaně ušil na míru," sděluje učitelka Věra Burešová ze ZŠ Chalabova v Brně. Takový způsob vyučování umožňuje individuální rozvoj každého žáka. Učitelé se neobracejí na neexistujícího průměrného studenta, protože člověk je osobnost a každý potřebuje trochu jiný přístup.
Kdo změní tradiční pojetí výuky českých školách?
Se stavem českého školství není spokojeno ani jeho ministerstvo, které proto otevřelo celonárodní diskusi o úkolech a cílech vzdělání. Zpracovává ji do podoby koncepce v takzvané Bílé knize. Ta by mimo jiné měla představit nový způsob výuky a učení. Neboť podle některých výzkumů žáci základních a středních škol sice prokazují vysokou úroveň dosažených poznatků, avšak zaostávají ve srovnání se svými evropskými spolužáky v jejich praktickém využívání. Změnu ve školství ovšem požadují stále častěji i zaměstnavatelé, kteří nejsou spokojeni s profilem absolventů. Chybí jim zdravá soutěživost, sebevědomí a schopnost prezentovat a prodat své znalosti. Vedle odborné části by proto podle zaměstnavatelů vzdělání mělo v mnohem větší míře zahrnovat rovněž základy psychologie a marketingu, rétoriky, sociální a psychologický výcvik osobnosti každého studenta.
V Německu školství rozhýbali zaměstnavatelé
Na počátku osmdesátých let vládla v Německu podobná situace jako nyní v České republice." Firmy byly nespokojeny s kvalitou absolventů škol, s jejich nepřipraveností na praktické úkoly. Proto začaly naléhat přímo na školy. Německé školství se tak dočkalo v osmdesátých letech významných změn, například posílení pedagogické a psychologické části učitelského vzdělání," sděluje Karel Rýdl z Pedagogické fakulty UK a doplňuje, že příprava učitelů a jejich dovzdělávání upustily od teoretických definic učení a zaměřily se na konkrétní problémy ve škole, jako vyrušování při vyučování, dětská agresivita, efektivní styly učení, maximální úspěšnost dětí. Škola se více přizpůsobila žáku, jeho individuálnímu nadání a potřebám. Zároveň jej v mnohem větší míře začala připravovat na budoucí praxi.
Podle čeho vybrat dítěti správnou školu?
* využít dne otevřených dveří a seznámit se školou
* smluvit si schůzku s ředitelem školy. Dobrý ředitel rád rodiče informuje
* zajímat se o mimoškolní aktivity
* zajímat se o vzdělávání učitelů
* zajímat se o způsoby výuky
* požádat o možnost navštívit vyučování
* jak přístupuje škola k žákům s poruchami učení, zdali umožňuje úlevy
* spolupracuje-li škola s psychologem
* prostudovat výroční zprávu školy
Jak se učí v dobré škole ?
Kvalitní škola se nepozná pouze podle jména. Mnohem více záleží na tom, jakou cestou studenti poznatky získávají. Zdali je výuka tradiční, nebo s užitím moderních a efektivních metod. V české škole bohužel přetrvává zastaralá praxe, kdy si žáci opíší informace z tabule, či jim je učitel nadiktuje a oni je příští hodinu odříkají. V moderním vyučování záleží mnohem více na aktivitě žáků. Oni sami, nebo jejich skupiny, dostanou úkol, ve kterém je skrytý problém. Jeho vyřešení vede k novým poznatkům. "Místo suchého učení zeměpisných údajů a historických dat děti zpracovávají vlastní projekt. Například provozují fiktivní cestovní kancelář. O zemi, kam chtějí cestovat, si musí opatřit co nejvíce informací, které využijí jako fiktivní průvodci a ve svém nabídkovém katalogu. Musí si propočítat rovněž ceny, tedy ani matematika nezůstane stranou," vysvětluje ředitelka Základní školy v Obříství Jitka Kašová. Je přesvědčena, že projektový způsob výuky je mnohem efektivnější než klasický, neboť přenáší reálné situace do školy a žáci je musí aktivně řešit. Navíc se děti učí přijímat kritiku a používat argumentaci při prosazování vlastního názoru. Informace děti získávají nejen v učebnicích, ale například i ve školních nebo místních knihovnách, od pamětníků nebo od specialistů. Moderní způsob výuky již není postaven na oddělených předmětech, kdy zeměpisář neví, co se žáci učí v dějepisu, nýbrž propojuje předměty a poznatky tak, aby je dokázali maximálně využít a znali jejich praktickou cenu. "Do našeho vyučování zařazujeme prvky daltonského vyučování, jehož smyslem je umožnit každému žáku učení podle jeho osobních schopností a nadání. Žáci zpracovávají několikrát v týdnu úkoly, které jim učitel takzvaně ušil na míru," sděluje učitelka Věra Burešová ze ZŠ Chalabova v Brně. Takový způsob vyučování umožňuje individuální rozvoj každého žáka. Učitelé se neobracejí na neexistujícího průměrného studenta, protože člověk je osobnost a každý potřebuje trochu jiný přístup.
Kdo změní tradiční pojetí výuky českých školách?
Se stavem českého školství není spokojeno ani jeho ministerstvo, které proto otevřelo celonárodní diskusi o úkolech a cílech vzdělání. Zpracovává ji do podoby koncepce v takzvané Bílé knize. Ta by mimo jiné měla představit nový způsob výuky a učení. Neboť podle některých výzkumů žáci základních a středních škol sice prokazují vysokou úroveň dosažených poznatků, avšak zaostávají ve srovnání se svými evropskými spolužáky v jejich praktickém využívání. Změnu ve školství ovšem požadují stále častěji i zaměstnavatelé, kteří nejsou spokojeni s profilem absolventů. Chybí jim zdravá soutěživost, sebevědomí a schopnost prezentovat a prodat své znalosti. Vedle odborné části by proto podle zaměstnavatelů vzdělání mělo v mnohem větší míře zahrnovat rovněž základy psychologie a marketingu, rétoriky, sociální a psychologický výcvik osobnosti každého studenta.
V Německu školství rozhýbali zaměstnavatelé
Na počátku osmdesátých let vládla v Německu podobná situace jako nyní v České republice." Firmy byly nespokojeny s kvalitou absolventů škol, s jejich nepřipraveností na praktické úkoly. Proto začaly naléhat přímo na školy. Německé školství se tak dočkalo v osmdesátých letech významných změn, například posílení pedagogické a psychologické části učitelského vzdělání," sděluje Karel Rýdl z Pedagogické fakulty UK a doplňuje, že příprava učitelů a jejich dovzdělávání upustily od teoretických definic učení a zaměřily se na konkrétní problémy ve škole, jako vyrušování při vyučování, dětská agresivita, efektivní styly učení, maximální úspěšnost dětí. Škola se více přizpůsobila žáku, jeho individuálnímu nadání a potřebám. Zároveň jej v mnohem větší míře začala připravovat na budoucí praxi.
Podle čeho vybrat dítěti správnou školu?
* využít dne otevřených dveří a seznámit se školou
* smluvit si schůzku s ředitelem školy. Dobrý ředitel rád rodiče informuje
* zajímat se o mimoškolní aktivity
* zajímat se o vzdělávání učitelů
* zajímat se o způsoby výuky
* požádat o možnost navštívit vyučování
* jak přístupuje škola k žákům s poruchami učení, zdali umožňuje úlevy
* spolupracuje-li škola s psychologem
* prostudovat výroční zprávu školy
