Namol zpití družstevníci v pracovní době mu do mikrofonu agresivně nadávali: "Čo vystrájate? Veď sme nič zlé neurobili! Všetci pijú." Opilci se s maximální halasností bránili tomu, aby měli v práci horší postavení oproti střízlivým. Druhá je z mých prvních let na základní škole. V českém jazyce jsme četli na známky. Jeden žák četl, druhý - většinou jeden z nejlepších češtinářů ve třídě - mu počítal chyby. Svému spolužákovi Zdeňkovi jsem v malém úseku napočítal čtrnáct chyb. To bylo na pětku. Druhý den jsem četl já a učitelka zkusila stanovit coby hlídače chyb Zdeňka. Dával jsem si opravdu velký pozor a četl bez jediné chybičky. Zdeněk vznesl ovšem jiný verdikt: "Tak jsem Davidovi napočítal patnáct chyb." Tehdy mne ta nehorázná lež šokovala. Ještě že zasáhli ostatní spolužáci...
Až o mnoho let později, při sestavování knížky o řečnických tricích a manipulacích, jsem si uvědomil, jak úporná je touha všech lenochů a vyložených darebáků vytvořit dojem, že slušní lidé nejsou o nic lepší než oni. Mizery poznáte už podle nenápadných poznámek. Nedovedou si představit, že některé státy jsou vedeny ke svým činům ušlechtilými zásadami. Proto podsouvají každé vládě nízké pohnutky: "Vždyť to dělají jen pro prachy a moc!"
Co dělat, aby vám vedoucí přidal? Čekat v koutě nebo vyrazit ke zteči? |