Pořadatelé tábora obvykle pro nováčky sepisují seznam povinného a doporučeného vybavení. A rodičům radí – nepodceňujte ho, pokud vaše dítě bude jediné, které nebude mít prostěradlo na ušití táborového oděvu, bude se cítit odstrčené a nezapojí se třeba kvůli tomu do party.
A když mu bude chybět nůž, až budou všichni vyřezávat lžíci z lipového dřeva, dopadne to stejně. Některé položky na seznamu doma běžně máte – oblečení, gumáky, pláštěnku... Některé si půjčíte od kamarádů – nůž, sekyrku, batoh. Pro jiné se vypravíte do obchodu. To raději ve chvíli, kdy je jasné, že se vašemu potomkovi táboření líbí a vyplatí se do něho investovat peníze. Vždyť třeba dobrý batoh nestojí
500 korun, nejspíš za něj dáte kolem dvou tisíc.
„Rozhodně bych nedoporučovala vše hned nakoupit,“ potvrzuje Marta Hauznerová, vedoucí dětského oddílu. „Vzpomínám na chlapce, který byl na několika schůzkách a pak s námi měl jet na výpravu. Maminka s ním zašla do obchodu a vybavila ho kompletně od pohorek až po traperský klobouk. Výstroj tenkrát vyšla na 12 000 korun. Chlapci se však na výpravě nelíbilo a do oddílu přestal chodit.“
Někde pořádají burzu
Někteří pořadatelé táborů nabízejí rodičům možnost burzy vybavení. Levně tak můžete pořídit třeba senzační větrovku od někoho, kdo z ní během jedné sezony vyrostl, či nůž od jiného, kdo dostal nevhodný dárek. Ušetřit můžete dost peněz, protože v zaběhaných oddílech je běžné, že se věci dědí i několikrát.
Pořadatelé táborů většinou zvou rodiče na přípravné schůzky. Tam rodičům představí sebe a program tábora a vysvětlí i požadavky na vybavení s ohledem na charakter tábora a na zkušenosti zminulých let. Nákupy nové výstroje si raději nechte na dobu po této schůzce. Budete tak vědět, jestli raději koupit třeba skladnou alumatku, kterou dítě užije na putovním táboře, nebo karimatku – ta je vyšší a hodí se na prkenné postele v podsadových stanech. Pokud pořadatel schůzku nechystá, nebojte se na vše zeptat individuálně.
