Na otázky sociologů odpovídalo 800 šéfů firem zpracovatelského odvětví z celé Spolkové republiky. "Příliš věří technice, málo spolupracují, vývoz firem, které řídí, je nízký - to jsou okolnosti, které omezují jejich schopnost objektivně hodnotit trh a přizpůsobovat se mu," hodnotí východní Němce vedoucí výzkumu profesor Rudi Schmidt s tím, že zlepšení nelze v dohledné době očekávat.
Všeobecně panuje na východě Německa názor, že většinu zdejších podniků řídí lidé ze západu. Jejich podíl se přeceňuje. Ve skutečnosti je třetinový. "Bylo by lepší, kdyby na východ bývalo přišlo po pádu železné opony mnohem více manažerů ze západu," říká Schmidt. "Přinesli by zkušenosti s trhem a umožnili rychlejší integraci do světových trhů. Učení za pochodu na východě země přišlo neúměrně draho," dodává.
Východoněmečtí manažeři hodnotí sami sebe jako tvrdé bojovníky a bezohledné kapitalisty, odhalila studie. "Přespříliš se identifikovali s novým systémem po pádu železné opony," vysvětluje Schmidt.
Oproti nim manažeři ve starých spolkových zemích mnohem více respektují sociální zájmy svých zaměstnanců. Manažeři ve východním Německu jsou také v průměru výrazně starší než jejich západoněmečtí kolegové. "Jde především o lidi, kteří byli před rokem 1989 v pozicích náměstků a zástupců ředitelů východoněmeckých kombinátů. Když šéfové firem museli odejít, nahrazovali je často právě lidé z druhého gardu, kteří se vyhoupli do vedoucích postů," uvádí Schmidt.
Styl řízení východoněmeckých manažerů považuje v porovnání s jejich západními kolegy za patriarchální a autoritářský.
