D. V., Praha
Zůstavitel může vydědit potomka, jsou-li splněny důvody stanovené zákonem. Jedním z důvodů je skutečnost, že potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Stejně tak důvodem vydědění je to, že potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, anebo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku anebo jestliže potomek trvale vede nezřízený život. Zůstavitel může rovněž stanovit, že důsledky vydědění se vztahují i na potomky vyděděného dítěte. Vydědění musí být provedeno písemně a pro náležitosti listiny o vydědění jsou stanoveny stejné podmínky jako pro závěť. Listina o vydědění může být proto napsána vlastní rukou, zřízena v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Pokud by listina o vydědění neměla náležitosti stanovené zákonem, jednalo by se o absolutní neplatnost vydědění a soud by k tomuto musel přihlížet z úřední povinnosti. Stejně tak absolutně neplatná by byla listina o vydědění v případě, kdyby právní úkon vydědění nesplňoval obecné náležitosti stanovené pro právní úkony, kdyby například listina o vydědění nebyla srozumitelná nebo zůstavitel nebyl způsobilý k takovému právnímu úkonu a podobně. Pokud by vyděděný potomek namítal, že nebyly splněny podmínky pro to, aby byl vyděděn, byl by odkázán na soud a zde by musel prokázat, že důvody vydědění neexistovaly.