Vydědění sourozence

Můj otec byl podnikatel a před několika dny zemřel. Napsal závěť, ve které svoji firmu odkazuje mně, neboť jsem mu pomáhal. Mého bratra vydědil, protože se obával, že by zděděný majetek utratil. Bratr nyní tvrdí, že vydědění je neplatné. Zajímalo by mne proto, kdy může být vydědění neplatné.
D. V., Praha

Zůstavitel může vydědit potomka, jsou-li splněny důvody stanovené zákonem. Jedním z důvodů je skutečnost, že potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Stejně tak důvodem vydědění je to, že potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, anebo byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku anebo jestliže potomek trvale vede nezřízený život. Zůstavitel může rovněž stanovit, že důsledky vydědění se vztahují i na potomky vyděděného dítěte. Vydědění musí být provedeno písemně a pro náležitosti listiny o vydědění jsou stanoveny stejné podmínky jako pro závěť. Listina o vydědění může být proto napsána vlastní rukou, zřízena v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Pokud by listina o vydědění neměla náležitosti stanovené zákonem, jednalo by se o absolutní neplatnost vydědění a soud by k tomuto musel přihlížet z úřední povinnosti. Stejně tak absolutně neplatná by byla listina o vydědění v případě, kdyby právní úkon vydědění nesplňoval obecné náležitosti stanovené pro právní úkony, kdyby například listina o vydědění nebyla srozumitelná nebo zůstavitel nebyl způsobilý k takovému právnímu úkonu a podobně. Pokud by vyděděný potomek namítal, že nebyly splněny podmínky pro to, aby byl vyděděn, byl by odkázán na soud a zde by musel prokázat, že důvody vydědění neexistovaly.